První co viděla když rozlepila oči bylo všude přítomné bodavě ostré světlo.
,,Au." vysykla bolestí a šáhla si na hlavu , která jí pekelně bolela
,,Už je vzhůru." řekl nějaký neznámý ženský hlas
,,Bolí Vás něco slečno ?" postavila se nad postel sestřička a přejela Chloé pohledem
Nejdříve si nemohla vybavit co se stalo a kde je, po chvilce si ,ale vzpomněla
,,Harry." vyslovila a hbitě se postavila na nohy
Byla velice vysláblá takže se jí zamotala hlava a jen tak se stihla chytit za okraj postele
,,Bouchla jste se dost silně do hlavy."
,,Ale já musím-"
,,Ne ,nemusíte, vašeho přítele se nám povedlo stabilizovat."
,,Můžu za ním ?"
,,Promiňte , ale zatím ne. Pustíme Vás k němu až zítra."
Neodpověděla jenom koukala do země. Tak moc si ho přála vidět , ale nemohla.
Ležel na posteli a díval se na bílý strop nemocničního pokoje. Místností se rozléhla pouze zvuk monitorovacích přístrojů on ho , ale absolutně nevnímal , byl ponořený hluboko do svých vzpomínek. V ruce mačakal tak silně okraj nemocniční košile až mu zbělaly ještě více klouby.
Nesnáší se , nesnáší všechny. Kromě jí samozřejmě , tu i kdyby se snažil nenávidět nedokázal by to.
Mohlo být už po té bolesti co ho spaluje jako žár zevnitř. Mohla být už jenom tma.
Někdo zaťukal na dveře a vstoupil dovnitř.Otočil se a když uviděl doktora povzdechnul si.
,,Pane Stylesi."
Nic , ani neodpověděl , prostě se k němu otočil zády a dělal jako by neslyšel.
,,Někdo za Vámi přišel a strašně trvá na tom , aby si s Vámi promluvil."
,,Tak toho někoho pošlete do prdele." odvětil kysele
,,Nechcete vidět svojí přítelkyni ?" zeptal se doktor a pročítal s brýlemi na nose , opět něco v nějakém papíru
,,Přítelkyni ?" tentokrát si doktor získal i jeho pozornost , takže se na něj otočil
,,Ano. Slečna Petersnová , zavolala pro Vás sanitku." vysvětloval klidně doktor
,,Pusť te jí dál." vydechl a sklopil svůj pohled k šedivě vydlážděné zemi.
Čekal cokoliv , ale ne to , že by za ním přišla.
Doktor jen přikývl a odešel za Chloé , která netrpělivě čekala v čekárně až jí někdo dá pokyn k tomu co má dělat.
Když uviděla přicházet doktora ucítila se tvořící knedlík v krku. Nevěděla jestli jí dovolí návštěvu u Harryho a i kdyby dovolil. Co mu má říct ? Má plakat , nebo se radovat , že přežil ? Bude jí vůbec chtít vidět ?
Měla příliš mnoho otázek , ale málo odpovědí.
,,Můžete k němu jít , jsou to dveře skoro až nakonci chodby s číslem 54."
,,Děkuju." špitla a vydala se co nejrychleji do jeho pokoje
Když vstoupila seděl zády k ní v bílé nemocniční košili a se sklopenou hlavou.
,,Harry ? " zašeptala a oči se ji naplnily slzami
Neodpověděl , dál seděl na posteli a pozoroval co se děje za oknem.
Přistoupila k němu blíž a prohrábla mu rukou vlasy.
,,Proč jsi mě nenechala zemřít ?" položil otázku a jeho oči vypadali naprosto prázdně , jako by byl tělo bez duše
Posadila se beze slova k němu na postel a políbila ho , cítila jak se jí po celém těle rozlévá teplo.
Překvapilo ho to takže pár sekund nehybně seděl a nic nedělal , pak , ale začal spolupracovat. Rukama jí hladil po zádech a užíval si tuto chvíli.
Chloé's pov
Odtáhla jsem se od něj a podívala se mu do očí.
,,Tohle mi už nikdy nedělej." slzy mi nekontrolovatelně začaly téct po tváři , natáhl ruku a setřel je
,,Já nevím proč jsem to udělal. Po té době co jsme se neviděly jsem na tebe nemohl přestat myslet , každou noc , každý den-"
,,Harry-" umlčel mě tím , že mi skočil do řeči
,,Jsem na tebe nemohl přestat myslet a ta hádka včera-" bolestivě se zadíval do dálky ,,Nikdy jsem se necítil tak moc hrozně."
,,A kvůli tomu si se chtěl zabít ?" vyjela jsem na něj možná trochu nepříjemně
,,Ne , nejdřív jsem to neměl ani v plánu. Byly to silné prášky na deprese a trochu jsem to s nimi přehnal."
,,Trochu ?! Kdybych přišla o chvíli později mohla jsem místo sanitky volat pohřební službu."
Zřejmě nevěděl co říct. Ve mně , ale přímo vřela krev, chtěla jsem na něj křičet. Neuvědomuje si jak moc mi jeho dětinským chováním ubližuje. Křičení jsem se , ale rozhodla vyvarovat , nic se nemuselo stát kdybych na něj nevyjela kvůli té ,,hlouposti".
Objala jsem a ho a cítila , že má kůži přímo jako led , neměla dokonce ani obvyklý nádech zlatavé barvy , ale byla bílá.
Lehli jsme si vedle sebe na postel a přikryli se. Jemně mě hladil po vlasech , já měla položenou svou hlavu na jeho hrudi a poslouchala tep jeho srdce. Tak moc jsem si to užívala.
,,Až když jsem tě ztratil tak jsem si něco uvědomil."
Zvedla jsem k němu hlavu a zadívala se mu do očí .
,,Začínám k tobě cítit něco víc , dřív jsem si to nechtěl připustit , teď tě už nechci , ale znovu ztratit. Očarovala jsi mě a máš mě celého ve své moci."
Spokojně jsem se na něj usmála a položila si svou hlavu opět na původní pohodlnou pozici , Harry si mě přitáhl trochu blíž k sobě takže jsme byli těsně u sebe. Usínala jsem s příjemným pocitem , že někomu na mě doopravdy skutečně záleží a mě záleží na něm.
******
,,Vstávejte slečno." řekla potichu sestřička a jemně Chloé vzbudila
Opatrně se vymotala z Harryho objetí a vstala.
,,Budete muset jít , končí návštěvní hodiny."
,,Dobře." odpověděla , oblékla se a odešla
Procházela Vánočním Londýnem , v ulicích bylo mnoho lidí a ze všech přímo vyzařovala Vánoční atmosféra. Obchody přímo lákaly k nakupování dárku.
Do jednoho vešla a začala vybírát dárek pro Harryho.
Uviděla krásné stříbrné hodinky s černým koženým páskem a k tomu vzala vánoční svetr s tučňákem , těšila se na jeho pohled až ho uvidí.
Zítra jsou Vánoce- pomyslela si a začala balit dárky
Moc doufala , že přemluví doktora , aby Harryho už zítra pustil z nemocnice , chtěla s ním prožít nezapomenutelné Vánoce.
I když měla jít spát , aby nebyla zítra unavená začala chystat , Vanoční výzdobu o , které si před týdnem myslela , že jí ani nevytáhne.
Ozdobila cukroví a zkrášlila celý byt , když měla hotovo spokojeně se na to všechno podívala z dálky , byly čtyři hodiny , takže se šla osprchovat a pak spát.
