OutlawQueen | Happy Ending ?

II.

Robin

"Robine, ty jsi našel. Proč tu jen tak stojíte? Děje se něco ?" vyhrkla Regina.

"Nic se neděje, zlato. Potkala jsem Robina a on mi řekl, že mě hledáte a tak tu na tebe společně potichu čekáme. Regina tomu moc nevěřila a já ji nechtěl lhát, takže jsem se rozhodl ji všechno říct, ale opět jsem byl umlčen. Není zrovna jednoduché dělat si, co chcete, když má někdo vaše srdce. Regina se ale ptala, co jsem ji chtěl říct a protože já mluvit nemohl odpověděla za mě Cora "Chtěl ti jenom říct, že je všechno v pořádku". Zase ten nevěřící pohled Reginy. Nechci ji lhát. Proč tu jsem za takového blbce, který jen musí mlčet a nemůže říct ani půl slova. Ani ve Storybrooku jsem neměl moc šancí ukázat, kdo vlastně jsem a tak jsem rád, že to viděla aspoň Regina. Ale teď jsme v podzemí, možná se odsud nikdy nedostaneme a i přesto jsem utlačován. Tak strašně jsem ji chtěl se vším pomoct a všechno co vím ji říct, ale místo toho jsem byl uvězněn a ovládán Corou. A vlastně ani o tom jsem pořádně nevěděl.

Regina

"Robinovi posledních pár dnů nerozumím."

"A kde vůbec je ?" rozhlíží se Snow. "O to právě jde. Včera večer mi řekl, že si potřebuje něco zařídit, zmizel a zatím se neukázal. Měla jsem chuť ho sledovat, ale na to mu až moc věřím a kdyby to prokouknul..." nestihla jsem ani dokončit větu, když se ve dveřích objevil David a řekl jí, že potkal Robina a nevypadal úplně v pořádku. Vyděšeně jsem se zvedla ze židle a chrlila jsem na Davida otázky. Ten mi jenom řekl, jakým směrem se vydal a víc jsem z něho nedostala a tak jsem okamžitě vyšla z téhle kopie Granny's bistra a jen ještě zahlédla vyděšené pohledy Snow a Davida. Šla jsem směrem, který mi řekl David, ale Robina jsem nikde neviděla a tak jsem zkusila jednou zakřičet jeho jméno, podruhé jsem si to ale už rozmyslela, protože čím větší hluk jsem dělala tím víc si mě všímali lidé, kterým jsem ublížila. Zastavil mě. Zastavil mě jakýsi vesničan, kterému jsem mohla ublížit, ale rozhodně jsem si to nepamatovala. Byl až moc...obyčejný. Prohlížel si mě, jakoby se chtěl ujistit s kým má tu čest. "Na tohle teď nemám čas" lehce jsem ho odstrčila a při tom krátkém doteku mi tenhle hulvát dal na ruku tu známou věc. "No, to si děláš srandu?!" proklínala jsem ho v duchu "Tak a teď.." "Jdi do háje. Vím, co to je. Nemusíš mě tu poučovat a machrovat, že si mi dal na ruku tuhle zrůdnost. Pokud jsi skončil ráda bych pokračovala ve své cestě." Trochu na mě nechápavě koukal, ale já fakt neměl čas na takovéhle věci. Hledala jsem Robina, který podle slov Davida vypadal, že není úplně v pořádku. Taky mi o tom mohl říct něco víc, abych nebyla tak vyděšená. MÁM HO!

Robin stál v přístavu, ale nebyl sám, takže jsem se rozhodla pro věc, kterou jsem včera večer zamítla. Hodlala jsem ho špehovat. Chtěla jsem se převtělit do někoho obyčejného, ale zapomněla jsem, že kvůli tomu vesničanovi jsem ztratila svou magii.

Robin

Stojím tu přesně včas jak mi řekla Cora. Celou noc jsem byl v lese, ani nevím proč. Teď stojím tady s Corou a opět nevím proč. Vykládá mi zase tu stejnou historku akorát trochu kratší verzi a vytahuje mé srdce. "To je moje?!" "Jasně, že je tvé Hoode. Copak ty neslyšíš, že ti v hrudi nic nebije?" Na moment jsme byli ticho, abych si mohl položit ruku na "srdce" a přesvědčit se, že tam není. Je to zvláštní pocit už vím, co cítila Regina, když ji srdce vzala její sestra- matka mé jediné dcerky. Trochu vím jak to chodí, takže předpokládám, že mi nakázala, abych to, že mi vzala srdce zapomněl, ale když chtěla, abych to zapomněl proč mi to teď říká ?

"Tak Hoode. Ty mi teď pomůžeš vyvrátit kletbu, kterou si Regina uvalila tím lektvarem a já ti na oplátku vrátím tvé srdce." "To se mi nezdá. Co přesně po mě chceš a proč?"

"Hoode, copak si mě neposlouchal. Chci štěstí pro svou dceru." "Ano ? A pro jakou z nich?" Udělal jsem dobře. Coru to zaskočilo. "Co..Cože ? Jak o ní víš?" Uff..tak to jsem si dal. Teď ji jako mám říct, že s ní mám dítě. Asi budu muset. Jsem čestný muž, mám určitá pravidla a Rolanda učím už od malička, že se nemá lhát..."Mám s ní malou dceru" to asi nebyl nejlepší nápad. Coru to očividně naštvalo. Nevím sice proč, ale očividně je hodně nazzlobená.

"Jak se opovažuješ! Miluješ přeci mou Reginu, ty pitomče !"

"Počkat,počkat..Mluvíte jak kdyby Vás to nějak ohrožovalo. Proč Vás to tolik trápí"

"Všechno si tím zničil, zloději. Regina má mít dítě s člověkem, kterého miluje. Myslíš si, že s tebou bude chtít mít dítě, když ty máš dítě s její sestrou ?! Já být na jejím místě tak tě upálím. Nevím, co na tobě vidí. Jsi jen obyčejný zloděj a budič k ničemu." S těmito slovy Cora máchla rukou, otočila se a šla se opřít o zábradlí.

"Tohle máme s Reginou už dávno za sebou. Zelena se vydávala za mojí ženu. Netušil jsem, kdo je zač. Když to Regina zjistila jela pro mě a dozvěděla se, že spolu čekáme dítě. Všechno jsme řešili společně a teď tu malou spolu dokonce vychováváme. V čem je takový problém? Opravdu Vám teď nerozumím. Tedy já Vám asi nerozumím nikdy a to se známe teprve dva dny..." jsem přerušen kroky.

"Co se to tady sakra děje?!" Regina vytrhává mé srdce Coře z rukou.

"Regino!" sice ji Cora okřikne, ale srce si zpět nevezme, za což ji v duchu děkuji, protože je to opravdu ponižující. Najednou se ale Cora zajímá o něco jiného. "Slyšela si něco z našeho..."

"Rozhovoru? Ano matko, slyšela jsem všechno. Měla si mi to říct a teď tě poprosím, aby si Robinovi vrátila srdce"

"Udělej to raději sama. Nejsem si jistá, že bych s ním nezmizela"

"Já..Já tě o to prosím. Udělejte to pro mě prosím a vrať mu srdce."

"Regino, já nevím. V tomhle by si mi věřit neměla. Ničíím tu lidem životy, abych dosáhla svého cíle. A pot, co jsem se dozvěděla nevidím jediný důvod, aby příště nerozdrtila Robinovi srdce"

"Matko !"

"Já vím. Už jednou jsem ti tak zničila život a zřejmě si myslíš, že bych to nedokázala podruhé, ale mýlíš se. Pokud by se mi ještě jednou jeho srdce dostalo do rukou tak za sebe neručím. Myslím si, že za to, co ti udělal by měl trpět"

Do celého rozhovoru jsem se nechtěl vkládat, takže jsem je jen potichu sleodval.

"Matko.." Regina přistupuje blíž ke Coře s mým srdcem. "Regino, myslím si, že to není ..." byl jsem umlčen jediným pohledem, který Regina věnovala Coře. Pro mě velmi známým pohledem. Byl to ten pohled, který na mě hodila, když mi podruhé svěřovala své srdce. Ten pohled, kdy v tebe na 100% věří. "Vezmi si ho. A dej ho zpět kam patří. O Robinovi se mýlíš, mýlíš se o něm stejně jako tenkrát o Danielovi. Prosím, neudělej stejnou chybu a dokaž mi, že mi také věříš."

To by mohlo snad zabrat. Opravdu v to doufám, protože Regina z neznámého důvodu hazarduje se srdcem její lásky a otcem dvou dětí, ale já v ní věřím a snad mě má víra nezklame........