OutlawQueen | Happy Ending ?

I

Poté co se Emma, Regina, Robin, Snow, David a Henry vydaly do podsvětí zachránit Hooka se jejich cesty rozdělily. Najednou každý zjistil, že tam má svůj vlastní problém až na Snow s Davidem, kteří se pokoušeli pomoci Emmě a Henrymu dostat Hooka z podsvětí. Mezitím, co Hooka vytáhli ze zajetí Hádese se Regina setkala s Corou, která se ji rozhodla pomoci s jednou věcí, která ji dlouho ležela na srdci a tím byl ten osudný lektvar , kterým si Regina zkazila život. Přesto, že Regina to nedávala moc najevo, Cora moc dobře věděla, že to Reginu mrzí a tak bez jejího vědomí pátrala v podsvětí po posledních ingrediencích na zvrácení osudného lektvaru.

Trocha úvodu, co se v příběhu asi tak odehrává.

____________________________________________________________________________________

3 dny v podsvětí

Regina

Mám pocit, jakoby mě tu každý nenáviděl. Většinu z nich, co tu potkávám jsem sama zabila, takže není divu. Robin si všímá mého výrazu a chytá mě za ruku se slovy „Neboj se, já tě tady nikomu nedám". Je to hezky hřející pocit do doby než si uvědomíte, že by s tím asi nezmohl nic. Přesto se na něj usměji a odvracím hlavu na člověka, co jsme právě potkaly. „Mami?!" nemůžu uvěřit vlastním očím, procházím kolem vlastní matky a ani jedna se nepoznáme nebo co to mělo být? Jak je možné, že jsem tu na ni ještě nenarazila? Cora se sice otáčí, ale nevypadá nějak nadšeně z toho, že mě vidí a já se jí nedivím, vždyť jsem sakra v podsvětí. „Regino, co..co tu děláš?" Přesně tuhle otázku jsem čekala, takže než se zmohla k něčemu dalšímu vychrlila jsem ze sebe větu „Neboj, nejsem mrtvá " , když nad tím tak přemýšlím muselo to znít celkem ironicky, ale moc dlouho jsem nad tím nepřemýšlela, protože mě matka hned objala. Robin i přesto objetí pěvně držel moou ruku, což bylo trochu zvláštní, ale když mě matka konečně pustila tak jsem pochopila. Díval se stejným směrem jako Cora při našem objetí, takže jsem byla vlastně jediná, co ten rozzuřený dav neviděla. Už jsem asi pochopila, proč měla moje matka tak naspěch a nepoznala vlastní dceru. Všichni tři jsme začali velmi pomalu couvat. Byla jsem připravena, že Cora dá nějaké znamení a použijeme magii, ale nic takového se nestalo. Docela zbaběle couvala dál do doby, než se otočila a tím přidala na kroku. Náhle v kouři zmizela a zbyla jsem tam jen já, Robin a ten rozzuřený dav, který tam byl zatím z nejasného důvodu. Už mě to nebavilo dál a tak jsem se prostě zastavila. Přesto, že Robin není žádný zbabělec tohle se mu moc nelíbilo a tak mi domlouval, ať raději pokračujeme v našem pomalém útěku dál. V té chvíli jsem ho nehodlala poslechnout, pustila jsem se jeho ruky a šla naproti davu lidí. Ti se v mém překvapení zastavili. Pár sekund jsme na sebe jen tak koukali, než se jeden z nich odvážil promluvit „Kde je Cora?" touto otázkou se spustil povyk, který mi tedy nebyl moc příjemný a tak jsem se rozhodla trochu jim pohrozit. Jak jsem jim hrozila Vám raději nebudu sdělovat.

Robin totiž není dvakrát nadšený z toho, že používám magii k násilí. Prý to není dobrý příklad pro děti, ale to mi bylo jedno, protože já žádné neměla. Ano, slyšíte správně. Neměla jsem žádné. I přesto, že s Emmou teď vycházíme skvěle, rozhodla se přes úřady osvojit si Henryho a i přes odbor všech je opravdu její. Nebudu Vám lhát o tom, že mě to nemrzí, ale musela jsem se s tím smířit a naštěstí z toho nebyl nadšený ani Henry, takže trval na tom, že se nic nesmí změnit. (Asi jsem zapomněla zmínit, že nám to oznámila až potom, co tak učinila. Bylo to takové „Jo a hele lidi mám novinku. Henry je oficiálně můj syn" ... V tom na ni všichni zírali s otevřenou pusou a já ji měla chuť vyškrábat oči, každý ji začal domlouvat, že udělala chybu a než se do toho konečně měl šanci vložit Henry já už byla na cestě do své hrobky/krypty, abych si vybila všechen ten vztek.)

Ale pryč od toho..teď jsme před rozzuřeným davem. Má hrozba je všechny uklidnila a tak jsem konečně měla možnost se jich zeptat, co jim moje matka udělala. Odpověď jsem ale nedostala a tak jsme se rozhodli s Robinem odejít. Je to asi zvláštní, protože mezi tím davem byli i lidé, kterým jsem ublížila, ale nechali nás v klidu odejít.

Poprosila jsem Robina zda by mi nepomohl najít moji matku, protože mě opravdu zajímalo, co se stalo. Robin samozřejmě souhlasil.

Robin

Regině se prostě nedá říct „ne" a tak jsme se rozhodli najít Coru. K mému očekávání to bylo mnohem jednodušší, než jsem si myslel. S Reginou jsme se totiž rozdělili a Cora mě sama vyhledala.

Moc jsem nechápal, co po mě vlastně chce, ale řekla, že potřebuje pomoct a tak jsem naslouchal. Po chvilce mi došlo, co se mi snaží naznačit a co těm ubohým lidem brala. Myslela si, že je Regina její nedořešená záležitost a tak sháněla přísady na lektvar, který by zlomil Reginy kletbu. Věděl jsem, že Regina vypila nějaký lektvar, díky kterému nemohla mít vlastní dítě, ale přišlo mi, že jí to i přes ta léta stále mrzí a tak jsem se v tom nikdy nechtěl moc šťourat. Od Cory jsem se to konečně všechno dozvěděl. Kvůli Regině po celou dobu v podsvětí okrádala lidé, aby získala to, co potřebuje, problémem ale bylo to, že ona vlastně nevěděla, co potřebuje a tak se snažila spojit s Hádesem, který ji řekl, že ji pomůže, ale něco za to chtěl.

Cora byla ta, která nedávala šanci lidem v podsvětí, aby si dořešili svou minulost a mohli se posunout dál. Ona byla ta, díky které nespočet lidí skončilo na „horším místě". Chtěl jsem ji porozumět a podržet ji, ale kvůli komu to vlastně všechno dělala ? Kvůli štěstí Reginy a nebo kvůli sobě ? Nad touhle otázkou jsem se potřeboval chvíli zamyslet, ale Cora mi nedala moc velkou možnost se nad tím zamýšlet. Během pár vteřin, co jsem si v hlavě pokládal tuto otázku a upřeně zíral na Coru mi totiž vyrvala srdce a řekla, že ji pomohu i kdybych nechtěl. Co jsem mohl dělat? Moc mi toho nezbývalo asi jsem musel pomoci.

Najednou jsem za sebou zaslechl Reginu. Cora okamžitě promluvila k mému srdci a schovala ho. Oba jsme dělali, jakoby se nic nestalo.

____________________________________________________________________________________

Omlouvám se, že je to zatím vůbec nevypadá jako OQ příběh :D Bohužel, mé ruce mají potřebu zbytečně rozvíjet určité věci, které jsem rozvíjet nechtěla :D A nedokáži to vůbec zastavit :D V psaní strašně ráda okecávám, takže se opravdu omlouvám.

Snad se toho okecávání zbavím a dostanu příběh tam, kam jsem chtěla :D 

Dejte mi kdyžtak vědět komentářem jestli Vás to aspoň trochu zaujalo, ať vím na čem jsem a zda se mi vyplatí pokračovat. 

Zatím nic víc napsaného nemám a času taky moc nemám tak uvidím jak to půjde. :)

Tak se tu zatím mějte.

~ Bonnie