Just Go Away [VKook]

Vše od znova?

Jungkook

Už jsou to dva týdny, co je Taehyung v nemocnici. Za celou tu dobu jsem nemyslel na nic jiného než na něj. Bál jsem se...ne o něj...nebo vlasně jo... Jsem zmatený, ale zároveň moc naštvaný!

Tae přišel do školy když už jsem seděl v lavici.
Měl zalepený nos a zašitou ránu na hlavě. Chvíli jsem na něj hleděl a když se naše pohledy střetly, odvrátil jsem zrak pryč.

Zvedl jsem se a odešel na záchody. Když jsem vykonal všechnu potřebu, vyšel jsem a u dveří stál Tae. Hleděl přímo na mě.

"Coje? Chceš ještě jednu do nosu od dveří?!" Zavrčel jsem a prošel kolem něj, ale tae mě chytil za ruku.

"Jungkookie!.. Proč jsi tak zlý? Co jsem ti provedl, že se tak chováš? Vždycky jsme byli nejlepší přátelé.." Sklopil pohled. Dělá si prdel??
Vytrhl jsem se mu ze sevření a odešel jsem.

"Kookie..." Slyšel jsem za sebou. Ignoroval jsem to.

Procházel jsem kolem kabinetu jedné z našich učitelek.

"S Taehyungem to bude těžké. Ztratil paměť a ví jen pár věcí co byly předtím. Pamatuje si i to jak přišel sem na školu, ale pak už nic." Zarazil jsem se, když jsem to slyšel.

Taehyung ztratil pamět? Proto si myslí, že jsme přátelé.
"Kookie.." Ozvalo se zase za mnou. Otočil jsem se, Tae mě chytl a pevně mě objal.
"Prosím...nebuď naštvaný. Bojím se, že o tebe přijdu. Kookie prosím." Jeho hlas se zlomil. Nevydržel jsem to a objal jsem ho. Nenavidím ho, ale i přesto jsem nedokázal snést to, že se mi tu teď skoro rozbrečel.

"Kookie mám tě rád." Pevně mě k sobě tisknul a já měl v hlavě tolik myšlenek. Byl jsem příšerně nesvůj. Začal jsem se slabounce třást, ale Tae to poznal. "Copak se děje?" Zeptal se tiše. "Jen... J-je mi zima.." Vykoktal jsem ze sebe a Taehyung se na mě podíval, jakobych se snad nějak zranil. Ihned si sundal svoj mikinu a oblékl mi jí.
"Děkuju.."

"Kookie už musím jít, tak zítra?" Zeptal se a já jen přikývnul. Dal mi malou pusinku na čelo a odešel. Vrátil jsem se do třídy a sedl si za Jiminem.

"Kooku, Ten Taehyung... Je to ten, který ti ubližoval?" Nadzvedl jedno obočí a tázavě se na mě podíval.

"No.. Jo. Jenže on si teď nic nepamatuje. Je to zase ten..starý Taehyung.. Nemůžu se k němu chovat zle.."

"Ale Kookie.. Možná to jen hraje, aby ti nakonec zase jen ublížil. Ohlídám si tě." Pousmál se a chytil mě za ruku, propletl si se mnou prsty a dal mi pusu na tvář.

Cítil jsem, jak mi zčervenaly tváře. Jimin byl vážně moc milý a pořád si mě hlídal. Po škole mě doprovodil domů. Rozloučil jsem se s ním, odešel do svého pokoje a hned jsem si lehnul. Přemýšlel jsem nad Taehyungem, dokud jsem neusnul. Bude to teď jiné?