Jenom Tak

1

To je taková otrava.. Překulím se na bok a uvidím, že se můj řvoucí budík nachází na druhý straně mého pokoje. Sakra, mě se tak nechce vstávat.. No a proto mě napadla naprosto geniální věc a to, pokusit se ho něčím sejmout. Dobře..
Beru si do ruky knihu, ležící na mém nočním stolku. Když uvidím její desky, zarazím se. Sakra, jak se u mě v pokoji vzalo Fifty Shades Of Grey? Nevadí.. Bichle je to pořádná, teď jestli jsou tak pořádný i moje házecí schopnosti. Sice jsem v těláku jeden z horších, ale co už.. Kdyžtak rozbiju okno, ale za tu chvíli válení se v posteli mi to stojí. Napřahuju se, ale kniha mi vypadne z ruky a přitom se otevře. Vykoukne na mě sedmdesátátřetí stránka a vypadá to z první věty docela čtivě. Přečtu si tedy další větu. A další. No a najednou mám celý odstavec.
Najednou řinčení budíku, na které jsem si už asi zvykl, ustane.
,,Není tohle náhodou kniha pro holky." podívá se na mě moje máma
,,Jojo, to je." odpovím hned to první, co mě napadne a v rychlosti jí zaklapnu
,,A já si ale nepamatuju, že bych měla dcerušku.. Kylinku, že by?" říká ironicky
,,Ale mami.."
,,Nene, v pohodě. Mám radost, když čteš, jen jsi nás tu nemusel v sobotu budit v půl sedmý a ten budík si přeřídit. Nebo alespoň vstát a jít ho vypnout." a odchází z pokoje.
Tak to byl trapas. Ale co už.. Na nočním stolku se snažím nahmatat svoje sluchátka. Zapojuju je do svojí starý Nokie. Každý má teď nějaký ájfoun, nebo alespoň dotykáč a já jen tady tlačítkovej. Naštěstí milovaná krabička umí pouštět hudbu, kterou ale stahovat je taky záležitost na pár století, ba i tisíciletí. Prohledávám svojí hudební knihovnu a prokousávám příšerným pralesem hnusu skládaným ještě z Katy Perry a Gangnam Stylu, což mi bylo jednoduše po stahovací akci líto smazat. Ano, moje lenost je v mezích sedmnáctiletýho kluka neskutečná. To taky dokazuje, že bych docela potřeboval zkontrolovat facebook. A opravdu za to může holka. Včera jsem si s jednou psal, když jsem se přihlásil do nějakého hromadného chatu o anime. Napsala mi pak soukromě. Podle profilový fotky vypadala fakt hezky a i se docela inteligentně vyjadřovala. Ale taky jsem uvažoval, zda ta dokonalá černovlasá emařka se skvělou postavou a piercingem ve rtu není prostě nalezený obrázek na googlu.
Ano, i to se mi už stalo. Člověk si myslí, že není zas až tak odporný ňouma a že alespoň nějaké hezké děvče sbalit dokáže, ale mezitím se na druhé straně chechtá nějaká hnusná obeďarovaná tlusťoška, která dokazuje, že nejste jen odporný ňouma, ale odporný a naivní ňouma.
Když se moje Lenovo konečně nalouduje a já se přihlásím na tu ďáblovu sociální síť, zjistím, že moje princezna nenapsala ani jediný písmenko. No což, nemají náhodou kluci psát první? Jako pravý gentelman, dá-li se tomu tak říkat, vyťukávám větu "Dobré ráno☺" a mačkám enter. Je aktivní. No, tak se půjdu mezitím najíst.

Tak toto je první kapitola. Pokusila jsem se psát trošku.. jinak.. než je u mě zvykem. Snad se líbí😘