Yaoi

17

Seděli jsme u něj v pokoji a já mu vysvětlil,proč jsem mu řekl ty ošklivá slova.I když jsem mu to vysvětlil,oba jsme věděli, že to byla pravda.Taky se tak zatvářil.Poklepal jsem mu na záda "Opravdu se omlouvám." chytil mě za ruku "Já vím.Nevěřil jsem ti a žárlil jsem bezdůvodně.Chápu proč jsi se naštval." už bylo všechno při starým.A poznal jsem to,když mě Alex začal osahávat."Tak už abych šel " zvedl jsem se."Zůstaň tu" řekl to tak jemným tónem,že jsem skoro nemohl říct ne ale...řekl jsem ne."Ne"
"Proč ne? "
"Musím se učit" vymlouval jsem se."Ti nechceš vidět Taigra?" zaváhal jsem."Říkal jsi,že ho chceš vidět, že se ti po něm stýská "
"Už jsem ho viděl"
"Ale jen na chvíli." vymýšlel to dobře."Tak jenom na chvíli" hledal jsem Taigra "Kde je?"
"Před chvílí tu byl..." hledali jsme ho oba,jenže jsme ho nenašli. Prohledali jsme každý kout jeho domu,celou zahradu,ale nikde nebyl.Už jsem se začal bát, když v tom jsem Taigra viděl na stromě.Alex nikde nebyl,tak jsem pro něj vylezl.Vzal jsem ho a chtěl slézt,jenže to nešlo. "Maxi?" ozval se Alex "Alexi! Konečně! Našel jsem Taigra.Byl tady na stromě tak jsem pro něj vylezl jenže...... Teď nemůžu slézt"
"Tak mi nejdřív podej Taigra a pak ti pomůžu dolu." když se tak stalo,bál jsem se seskočit "Neboj se,chytím tě"
"Já ti nevím...Já radši slezu sám" pokusil jsem se,jenže mi noha sjela po kůře a já spadl Alexovi přímo do náručí."Vidíš? Říkal jsem že tě chytím tak kdo komu teď nevěří? "
"No dobře no..teď už mě můžeš pustit"
"Ne"
"Co prosím?"
"Nepustim,dokuď mi nedáš pusu"
"To tě to ještě neomrzelo?"
"Nikdy mě to neomrzí" nedalo se nic dělat.Prostě jsem mu tu pusu dal a on mě pustil."Spokojenej?"
"Trochu jo" radši jsem se dál neptal a hrál si s Taigrem.Oba jsme si hráli.Roztáhli jsme si deku na trávu a sedli si.Chvíli jsem si hrál s Taigrem a pak mi zvonil mobil.Volala mi máma."Maxi? Přijď domů"
"Proč?"
"Prostě přijď" a zavěsila."Co se děje?" ptal se Alex "Mám jít domů" zvedl jsem se a Alex se mnou "Půjdu s tebou" neměl jsem nic proti tak jsme hned vyrazili.Co po mě asi chce? Stál jsem před barákem a viděl auto.Bílé auto.Asi sousedů.Vešel jsem s Alexem do vnitř a tam mě uvítala máma."Maxi.." pak se podívala na Alexe a znovu na mě."Proč jsi mě volala? Co se děje?"
"Kdybych ti to řekla tak nepřijdeš" podíval jsem se za ní do kuchyně a viděl něčí nohy.Že by měla přítele? Obešel jsem jí a šel přímo do kuchyně kde seděl můj táta. "Ty...co tady děláš?"
Byl tam nějaký chlap a jak to tak vypadalo,Max z něj nebyl nadšenej.
"Mami? Ty jsi to věděla? Proto jsi mi volala?"
"Kdybych ti to řekla, tak nepřijdeš.Je to tvůj táta,měl by sis s ním promluvit"
"Já s ním nechci mluvit!" otočil jsem se na něj.On se postavil."Nechci s tebou mluvit,ani tě vidět takže můžeš odejít"
"Maxi!" napomenula mě máma a já ztichl."Maxi,vím že si naštvaný.Ale jsi můj syn a já tě mám rád "
"Rád? Tvůj syn? Myslíš si že otec od syna odejde bez jediného slova a ani se neozve? Myslíš si,že když přijdeš po 10 letech s omluvou tak ti odpustím?" všichni byli zticha.Otočil jsem se,že odejdu jenže on promluvil "Omlouvám se.Měl jsem problémy a musel je vyřešit. Nechtěl jsem vás do toho zatáhnout" ani jsem se na něj nepodíval "A jakou výmluvu máš na to,že jsi se ani neozval?" a s těmi slovy jsem odešel. "Maxi,měl by ses vrátit" řekl Alex."Dokuď tam bude on,tak už se nevrátím"
"Je to tvůj otec"
"No a? Ty s tím svým taky nevycházíš" byl jsem protivnej ale on to chápal."Nemáš ho rád? "
"Ne.Odešel a nic neřekl a teď se po 10 letech vrátí a myslí že bide všechno v pohodě?! To nemyslí vážně!" Alex mě obejmul "To bude dobrý"
"Ale já nebrečim.Chce se mi řvát,protože jsem naštvanej!"
"Tak řvi" odtáhnul se."Jestli se nechceš vrátit,můžeš přespat u mě" byl to dobrý nápad a tak jsem ho o něco požádal "Naučil by jsi mě bojovat?" zaskočilo ho to "Proč?"
"Nechci aby po mě ostatní šlapali. Už to nesnesu.Teď když jsem ho viděl, tak jsem si to uvědomil." koukal se na mě a pak svolil.Šli jsme k němu a on mě učil.Nejdřív mě učil padat,takže jsem byl celej omlácenej a špinavej.A na to jsem právě nepomyslel takže nemám žádný čistý oblečení "Sakra"
"Co?"
"Jsem špinavej"
"No a?"
"No b.Nemám čistý oblečení a domu se vracet nechci"
"Tak ti půjčím nějaké mé.Sice ti budou velké ale do zítřka to stačit bude."
"Díky" zvedl jsem se."Večeře " ozvalo se a my jsme se šli najíst. Většina lidí co tam byla vypadala strašidelně.Ale Alex mě uklidnil "Neboj se.Oni nejsou zlí" když jsme dojedli,šli jsme do pokoje.Alex se šel vykoupat a já po něm.
Když přišel v mé košili, která mu byla ještě k tomu velká, nemohl jsem se ubránit od hříšných myšlenek. Pořád jsem myslel na tu samou věc, dokuď nepromluvil "Vážně mi je velká" díval se.Musel jsem se otočit jinak bych se na něj vrhnul.Odestlal jsem postel a lehl si.V tom se Max zarazil "A..kde budu spát já?" stál u postele "No přece se mnou" poklepal jsem na postel."To ne.." couval."Proč ne?" raději neodpovídal "To chceš spát raději na zemi?" chtěl jsem ho dostat ale na to byl moc chytrej "Jo.Radši budu spát na zemi"
"Neboj se nic ti neudělám." koukal na mě nevěřícně "Ty mi nevěříš?"
"Věřím.Ale tvýmu přítelíčkovi tam dole ne." odešel a zanedlouho se vrátil s další dekou.Tu položil na zem,na ní polštář a přikryl se další dekou,kterou si vzal z mé postele.A já si myslel že budeme spát spolu.Aspoň jsem se přišoupl ke kraji abych na něj viděl. "Co?" ležel na boku,zádama ke mě."Co by bylo?" překulil se aby mi viděl do tváře "Jestli se o něco pokusíš..."
"Neboj" řekl jsem otráveně a pak zaspal.Ráno jsem se probral a ležel jsem na zemi.Deky byly okolo mě a Maxe sem nikde neviděl. Vstal jsem a viděl jsem ho v posteli. Jak se tam dostal? A jak jsem se sem dostal já? V tom se Max vzbudil "Haah dej mi pokoj!" přikryl se polštářem "Maxi?" neodpovídal "Hej" strčil jsem do něj a on se po mě ohnal polštářem.Vrazil mi ho přímo do ksichtu.Když jsem si ho sundal,viděl jsem jeho pohled.Měl rozházené vlasy a unavené oči.Vypadal jako by někoho zavraždil."Co se děje?" seděl tam a měl mě ve střehu "Ty jsi..ten nejhorší!" mračil se."Stalo se..něco?"
"Něco?! To nemyslíš vážně! V životě tu už spát nebudu.Ne s tebou a v jedné místnosti!" byl naštvaný."Když si usnul,byl jsi náměsíčný a šlápl si mi na nohu.Tak jsem se probudil a viděl tě jak jdeš pryč.Došlo mi že si náměsíčný tak jsem tě uložil do postele.Zanedlouho jsi se zvednul znova a šlápl jsi mi mezi nohy.Myslel jsem že tě zastřelím ale měl jsem strpení.Znovu jsem tě uložil a ty jsi začal mluvit a křičet ze spaní Vy zmrdi! Zabiju vás! A trhal si s sebou.Když jsi přestal tak jsem konečně usnul a pak jsi na mě spadnul.Zalehl jsi mě a já se nemohl ani hnout.Potom co jsi mě zkopal a zfackoval jsi se odklonil a spal.Proto jsem šel spát k tobě do postele a tebe tam nechal.Dokonce ani potom jsem nemohl usnout protože si opět mluvil ze spaní a než jsem se nadál,bylo ráno." vážně? Já tohle dělám? "Promiň" viděl jsem jeho únavu v očích."Víš co? Zajdeme do kina a pak na oběd.Jako omluvu tě zvu" zašli jsme na film,spíš horr po kterém byl ještě víc vystresovaný tak jsme šli na oběd "Promiň..nevěděl jsem že nemáš rád hirrory"
"Já je mám rád. Ale ne tenhle... Z podobnýho jsem měl jako malý trauma." to jsem nevěděl.Objednali jsme si jídlo a to už šlo podle plánu.Až na ten konec.Vylil jsem na něj kávu,takže měl na sobě flek jako hovado.Když jsme šli domu,byl naštvanej. Fakt naštvanej.Bál jsem se na něj promluvit "Ty,Max-"
"Nemluv na mě" ani se na mě nepodíval "Vážně se omlouvám.Nevím co se to děje.Dneska je Den D."
"Ale pro mě" oddechnul si "Hele,už se o nic nepokoušej,ještě to bude akorát tak horší.Dáme boj ne?"
"Teď?"
"Jo.Aspoň se odreaguju" řekl a šel. Viděl jsem na jeho tváři tu únavu a do boje se mi moc nechtělo.On se snažil co nejvíc ale i tak byl zpomalený a slabý.Sundal jsem ho jednou ranou a to jsem nemusel použít celou sílu.Byl opravdu vyřízenej "Nechtěl by sis odpočinout?"
"Ne,pokračujem"
"Maxi.." pustil se znova do boje.Chtěl jsem to ukončit tak jsem ho bouchnul omilem do hlavy a in spadl na zem.Když se nehýbal, dostal jsem strach tak jsem ho zvedl a zjistil,že usnul.Tvrdě.Usmál jsem se a odnesl ho do pokoje.