Mé jméno, má krev I (Harry Potter FF)

Kapitola čtrnáctá - Na dvou lodích

Lily zaklapla knihu a rozhodla se jít spát. Fleur, Sandra i Gigi se někam vypařily, a když už ve společenské místnosti nebyli ani Pobertové, neměla důvod tam zůstávat. Pomalu, ale jistě si začala připouštět, že holky měly pravdu. Jamesovo flirtování a škádlení jí chybělo. Zamyšleně prošla kolem okna. Nevšimla si, že zpod kmenu Vrby mlátičky vylézá mohutný jelen, následován psem, krysou a vlkodlakem.

****

Fleur bez jediného výrazu odpověděla: „Pozitivní."

„A to je dobrý nebo špatný?" zeptala se Selene opatrně.

„Já nevím," rozhodila Fleur bezmocně rukama.

Selene k ní mlčky přešla a stiskla povzbudivě ruku. Nic víc pro ni v danou chvíli udělat nemohla, přesto jí byla Fleur vděčná. Ani jedna z nich si nevšimla Gigi, která opatrně nahlížela dovnitř.

***

„Lumos."

Překročila hromadu knih o věštění a prodrala se k vysoké skříni v rohu učebny. Věděla, že mají od profesorky zakázáno sahat do jejích soukromých zásob, ale nenapadlo ji, kde jinde hledat pomoc. Opatrně skříň otevřela a posvítila hůlkou dovnitř. Byla plná ohmataných svazků, křišťálových koulí, šálků a prapodivných přístrojů, které ještě nikdy neviděla.

„Tady odpovědi na své otázky nenajdete, slečno Trelawneyová," ozvalo se těsně u jejího ucha.

„Paní profesorko!" vyhrkla zděšeně.

****

„Sandro, kde jsi? Čekáme na tebe!" vyčetla jí Lily, sotva vešla do ložnice.

„Děje se něco?"

„Jo a docela dost," souhlasila Gigi. „Fleur je v tom."

„A to vám sama řekla?" zapochybovala Sandy a posadila se ke kamarádkám na zem. Měly to tak ve zvyku - sedávat v kruhu uprostřed ložnice na vyšívané dece. Vždycky tam řešily své problémy.

„Ne," připustila Gigi, „odposlouchala jsem její rozhovor se Selene Raddleovou."

„Tak moment, ona řeší takhle závažnou věc s dcerou Vy-víte-koho?!"

„Ano," souhlasila Lily.

„Řekla bych, že se tam potkaly spíš náhodou," objasnila to celé Gigi.

„Myslíte si, že se nám svěří?" zapřemýšlela Lily.

„Vždycky nám všechno říkala," připomněla Sandra. „Já myslím, že ano."

V tu chvíli se otevřely dveře a do ložnice vešla uplakaná Fleur.

„Ahoj holky, co řešíte?" kuňkla tiše.

Kamarádky se po sobě ustaraně podívaly. Měly jí to říct?

„Vlastně tebe," připustila po chvilce mlčení Lily.

„Fleur, víš, že se nám můžeš kdykoliv svěřit," zašeptala Gigi.

„Ach holky," vzdychla si, „když já jsem v hrozným maléru!"

„My víme," přerušila ji Sandra a vstala, aby ji mohla obejmout. Lily a Gigi ji následovaly.

To bylo ještě v době, kdy si všechny čtyři pomáhaly. Brzy však přišly časy, co jejich přátelství zničily...

****

„Ach Potterová, taky tě miluju."

„Nemám sílu se s tebou hádat," zasyčela Angela a sklonila se znovu nad svůj pergamen, aby si mohla psát poznámky.