Ghost Town [Book 1]

-22-

Barry.
Přijímací obřad.
Jeho oči.
Vlk s modrýma očima.

Byl to on.

Rychle jsem se posadila a zrychleně dýchala. Zase jsem seděla v pokoji 205. A byl tu i on. Spal naproti mě. Když jsem se rychle posadila, okamžitě se vzbudil taky. Zmateně se na mě koukal. ,,Byl jsi to ty,.." zašeptala jsem nevěřícně. ,,Co myslíš Viol?" zeptal se zmateně. ,,BYL JSI TU CELOU DOBU TY! Vlk s modrýma očima!" rozkřikla jsem se. ,,Celou tu dobu. Už od první chvíle, když jsem přijela. A pak po celou tu dobu jsi to byl ty. Jak to ale, že jsem si toho nikdy nevšimla," mluvila jsem dál nevěřícně. ,,Nemohla jsi," řekl. ,,Celou tu dobu, celou tu dobu... jsi.. mě.. už od první chvíle.." plácala jsem páté přes deváté a nakonec jsem se podívala na něj. ,,Už od první chvíle jsem do tebe byl zamilovaný," zašeptal. ,,Ale já vždycky měla Taisona,.." ,,Když jsem po vašem prvním polibku přišel k tvému oknu, tak jsi mě viděla. Zdál jsem se ti smutný a byl jsem. Byl jsem podražený, že sis začala s mým bratrem, ale nevzdával jsem to. Potom jsem tě jednou vyzval k tanci. Přesněji na té Halloweenské párty. Ptala jsi se mě, jak to, že jsem ještě s nikým netančil, jestli není dívka, která by se mi líbila natolik. Odpověděl jsem, že je to složité. A bylo. S tebou je totiž všechno složité. Nikdo neví, co se s tebou děje,"

,,Ty si dneska ještě s nikým netančil?" zeptala jsem se. Barry se zasmál. ,,Ne," řekl s úsměvem. ,,Jak to?" zeptala jsem se. ,,Netancuju," odpověděl jednoduše. ,,Teď ale tančíš," upozornila jsem ho. ,,To ano," odpověděl. ,,Takže se ti tu nikdo nelíbí natolik, aby si s tím dotyčným tančil?" ptala jsem se dál. ,,Líbí, ale je to složitější než to vypadá," řekl a já se na něj povzbudivě usmála. Úsměv mi oplatil.

Vzpomněla jsem si na ten večer na Halloweenské párty.Nechápu, že jsem si toho nikdy nevšimla. Vždyť to bylo tak jasně vidět. Ty návštěvy, ta párty, to chování, ten papírek na mé skříňce. Všechno to najednou do sebe zapadalo. Trápila mě však ještě jedna otázka. ,,Jak si se vůbec stal vlkodlakem?"
,,Tak jako Taison. Byl jsem u toho,když zabil našeho bratra. Nezazlívám mu to. Tak jsem se já stal vlkodlakem. Pamatuješ, co bylo v té knížce napsané o modrých očích?" zeptal se a já se snažila vzpomenout. ,,Modré oči znamenají partnerství. Pokud se vlk podílel na smrti někoho jiného, tak má modré oči," zašeptala jsem. ,,Správně, a já taky byl u té smrti. Od té doby jsem vlkodlak. Taisonovi jsem nic neřekl. Nikdy. Věděl jsem, že on je vlkodlak a kvůli němu, vlastně i kvůli mně, jsme se přestěhovali sem. Následujících pár let se sem stěhovali ostatní lidi ze smečky. A nakonec ty. Nikoho jsem si neprohlížel tak důkladně, jako tebe. A když jsem tě viděl. myslel jsem, že už nikdy nebude nikdo , koho bych miloval víc. Byla jsi jako anděl, což je dost absurdní, když jsi zabila člověka. Byla jsi od té doby pro mě vším. Potom když jsem vás viděl s Taisonem, tak jsem poznal, že vy dva k sobě patříte. Bylo mi líto, že na jeho místě nejsem já. To bylo poprvé, kdy jsem bratrovi záviděl," zasmál se. Já na něj jen zírala s otevřenou pusou. ,,A jako poslední krok, co jsem udělal, bylo jak jsem ti dal ten vzkaz. Byl to úryvek z písničky. Bylo to tak výstižně, alespoň z mé strany. Nechápu, jak můžeš být tak výjimečná Vio. Nechápu to, ale líbí se mi to," dokončil svůj dlouhý monolog a mě stekla po tváři slza. Nechápu, jak jsem mohla tak moc pobláznit takového kluka jako je Barry. ,,Nevím, co ti na to mám říct," řekla jsem upřímně. ,,Stačí jen, když mi řekneš, že ke mně cítíš, to co já k tobě," usmál se. ,,To, ale nemůžu," zašeptala jsem. Podívala jsem se na něj se slzami v očích. ,,Miluju Taie," řekla jsem. Barry se na mě smutně zakoukal. Tak jako mě mu stekla slza po tváři. ,,Chápu to," zašeptal. Rychle si slzu setřel a potom zamrkal, aby zahnal další slzy. Já si pomalu stoupla a přešla k němu. Barry rychle přemístil zrak. Natáhla jsem ruku a pohladila ho po tváři. Barry pod mým dotykem zbystřil. Podíval se mi do očí. Stoupla jsem si na špičky a dala mu pusu na tvář. Pouze jen přátelskou. Odtáhla jsem se.  Barry mě chtěl mít ale u sebe, tak si mě zase přitáhl zpět. Tentokrát ale do obětí. Stáli jsme v tom obětí několik minut. Potom jsme se od sebe odtáhli. ,,Asi už budu muset jít, tak se měj," zašeptal Barry a odešel. Já si šla sednout zpět na postel a setřela jsem si všechny slzy. Ani nechápu, proč jsem brečela. Možná proto, že mi ho je líto? možná proto, že jsem mu zlomila srdce? A lomím mu ho pořád? Jsem fakt strašná. Otevřeli se dveře a já rychle přemístila svůj pohled na ně. Do pokoje vlezl pan doktor Finn. ,,Dobrý večer Violet," řekl s úsměvem. Já se taky usmála. ,,Od poslední návštěvy jsem tě neviděl, jak se ti vede?" zeptal se nervózně. Byla mezi námi divná atmosféra od té doby, co jsem ho políbila. ,,Dobře," špitla jsem. ,,Hele, chci se omluvit, za to,.. jak, .. jak jsem vás políbila," řekla jsem a poslední část zašeptala. ,,To je v pořádku Violet. Měla jsi halucinace. To se stává, i když uznávám, že to nebylo špatný," zasmál se a já s ním. ,,Každopádně, co je to tentokrát?" zeptal se s úsměvem. ,,Tak jako vždycky, bolest hlavy, omdlívání, a tak dále," řekla jsem. Doktor jen přikývl. ,,Můžu mít otázku?" ,,Jistě," odpověděl a posadil se za mnou na postel. ,,byla jsem na chodbě, byla jsem tam sama a zase se mi podlomily kolena, bolela mě hlava, ale tentokrát jsem to dokázala zastavit. Začala jsem odříkávat naše moto smečky. Říkala jsem ho hlasitěji a hlasitěji, až jsem se změnila do vlkodlačí podoby a zakřičela ji přes celou chodbu. Hlava mě bole přestala a byla jsem zase v pořádku. Nevíte, čím to mohlo být?" dovyprávěla jsem. Doktor se zamyslel. ,,Za prvé, tykej mi. Jsem Alex. A za druhé vaše moto ve smečce má nějakou sílu, třeba ti právě tvoje smečka tímto způsobem pomohla," řekl. ,,No jo, ale když jsem to zkoušela i dnes večer, tak mě hlava bolela ještě víc," řekla jsem zmateně. ,,Tak to je zvláštní," řekl zamyšleně. ,,To je, tohle všechno je zvláštní," řekla jsem. Já jsem zvláštní. dodala jsem v duchu.