Na Podnik

,,Můžu?"

V minulé části jste přečetli:

Chytl mě za bradu a začal mě lehce líbat na rty. Nejdříve jsem byl překvapený, ale když jsem se vzpamatoval začal jsem polibky oplácet.

Teď:

Nevím jak dlouho jsme se líbali, ale já toho pořád neměl dost. Užíval jsem si to, jak jen jsem mohl. Něžně mě zatlačil, abych si lehl na sedačku a on se svalil nade mě. Pořád naše rty nerozpojil. Cítil jsem jak jeho studenou ruku pod mým trikem. Trochu jsem zalapal po dechu, už tak jsem měl nedostatek kyslíku. Šimralo to. Opakovaně přejížděl rukou po mém bříšku. Přerušil náš dokonalý polibek, aby mě mohl začít líbat na krku. Strašně mě od studu pálily tváře. Rukou se dotkl mé bradavky a začal ji mnout. Páni, strašně mě to vzrušovalo. Najednou se odtáhl, až jsem si na okamžik myslel, že je konec. Nebyl. Posadil jsem se. Usmál se na mě a sklopil zrak. Byl rozkošný. Chytl moje tričko do obou rukou. ,,Můžu?" Pochopil jsem a s úsměvem přikývl. Přetáhl mi triko přes hlavu a rozcuchal mi tím vlasy. Né, že by na tom v tuhle chvíli záleželo. Opřel mě a sám si klekl na zem mezi mé nohy. Hladil mě po žebrech a líbal mě po celé hrudi. Zastavil se u jedné bradavky a pomalu ji vsál do úst. Olizoval ji a něžně kousal. Nejspíše si všiml mé boule v kalhotách a začal přes ni pomalu přejíždět rukama. Po chvilce tohoto mučení se pomalu svými rty dostával níž a níž ke své ruce, která pořád hladila vyboulinu. A pak to přišlo.

Ten zvuk. Ten zvuk, jenž tuhle chvíli překazil. Zvonil mu mobil. Kyle rychle vyskočil na nohy a s tichým 'sakra' došel ke svému mobilu. Byl to krátký rozhovor, ale nějak jsem z toho pochopil, že dneska nic nebude. ,,Děje se něco?" Promluvil jsem, když zavěsil. ,,Je mi to líto" ve spěchu sbíral nějaké věci ,,Přivezli na sál holčičku, s nějakými problémy. Je to vážné. Musím tam okamžitě jít," hodil na sebe kabát a ani se neobtěžoval s jeho zapínáním. ,, Nevím v kolik přijdu, ale rozhodně na mě počkej," stále bez trika jsem k němu přiběhl, když se obouval. Rychle jsem popadl svou šálu a obvázal mu ji ledabyle kolem krku. ,,Počkám," daroval jsem mu letmý polibek na líci. ,,Hodně štěstí,"dodal jsem. Jen se usmál, mávl na mě od dveří a už byl pryč. Takže je doktor. Nebo chirurg? Zeptám se ho později. Ale co teď s tímhle? Podíval jsem se na své kalhoty. Nechal jsem to být, i když to nebylo dvakrát příjemné.

Posadil jsem se na sedačku, na které jsem měl právě teď dělat něco jiného a rozhodně ne sám. Přesto jsem se musel usmívat. Ještě před pár hodinami jsem myslel, že ho nikdy neuvidím. A teď sedím v jeho bytě. Polonahý. Jen škoda, že tady není se mnou.

Díval jsem se na televizi, když mi zakručelo v břiše. Aaah, snad má něco k jídlu. Došel jsem do kuchyně. Udělal jsem si rohlík se salámem. Všechno zpátky odložil. Už jsem se chystal zakousnout, když jsem zaslechl slabé mňoukání. Sklonil jsem se k Tomovi a dal mu kousek salámu. Spokojeně se začal oblizovat a pak už se ode mě nevzdálil. Bylo strašně pozdě a já usnul na sedačce. Malá chlupatá koule štěstí mi usnula na hrudi.

Když jsem se ráno probudil, -mohlo být tak sedm- už jsem nebyl v obýváku. Ležel jsem v obrovské, měkké, voňavé a teplé postýlce. Jak jsem se sem dostal? Snažil jsem se posadit, ale něčí těžká ruka, přehozená přeze mě, mi to znemožňovala. Ta ruka patřila Kyleovi. Nakonec asi vím, jak jsem se sem dostal. Usmál jsem se.

<(￣︶￣)> []~(￣▽￣)~* (￣﹏￣) (￣ˇ￣)

Fuu!!
Už jsem myslel, že to do půlnoci nedopíšu. Je někdo koho jsem zklamal? Už jste si mysleli jak jim to vyjde, co? Heh, pardon.