Mafie Obklopená

Bylo to tak?

V hotelu, jsem okamzite začala balit...
,,Mio, vážně to chceš? " přišla Qeen.
,,Qeen, prosím ted mně nechte, ano, myslím, běžte se zbalit ať do 5.min jste tady. "
Nařídila jsem a ona jen s vykulenyma očima přikývla
,,Ale co když to nejsou ani oni? "
Byla na cestě pryč z miho pokoje a zarazila se otázkou.
,,Tak to ted zjistíme "
Řekla jsem a Qeen odešla, věděla jsem že je v šoku, nikdy se ji nic podobného nestavalo, ale mně vlastně už jo a hodně krát.
Byla jsem hotová, po chvilce i Tom a Qeen.
Nesly jsme tašky do vrtulníků a přijel Soro..
Tom mu už věci zbalil a on přišel k nám.
,,Co se děje?  Kam to letíme?"ptal se
,,Po cestě ti všechno vysvětlím... "
Řekla Qeen.
Nasedli jsme a už jsme se začali vynášet.
,,Tak co, reknete mi něco už kurva?! "
Ozval se naštvaně Stefan. Vím jak to asi musí byt pro něj příšerný .Vidět všechny ty sokovany obličeje a nevidět proč..
Jeho trápení jsem ukončila a povedela mu všechno.
***Let ****
Nakonec když jsme přiletěli jsem vytáhla bankovní kartičku abych vzala tich 8 miliard. Byli to velkem peníze a musela jsem být opatrná, ale je fajn, že mám svoji ochranku a hlavně to, že jsou to ještě kamarádi.
Chytli jsme taxíka a jeli do té přiblble restauraci na kterou jen pomyslet je příšerne!!!
Když jsem přijeli, nasadila jsem si slunečné brýle a moje ochranka taky ať vypadame trochu,, Mafiansky " a čekali než někdo přijede... Už se stmyvalo, takže tu musí být.
Nějaký tlustý muž se k nám přiblížil. Za něm byli další bodygardy, bylo jich aai pet.. A za nima prijelo auto..
,,Tak vy si zahravate s ohněm, ano? "
Zeptala jsem se s úsměvem a podala mu ruk, překvapeně se na mne podival a pevné ji stiskl.
,,Dá se říct. "
,,Ukažte mi je! "
Řekla jsem a jeden z nich otevřel dveře v autě a seděli tam 4 přikázání lidi. Dobré jsem se porozhledla.... A... A.. A.  Ty kraso, jsou to vážně oni, rodina ktera mne opustila, odjela, vykaslala a ja ji Pet let hledala!! 
,,Jsou to oni?..  Hej, Mio, jste v pořádku? " ozval se tlusťoch..
,,V naprostým, jsou to oni, tady to máte " řekla jsem a podala mu kufr s penězi
Kufr podal jednomu sluhovi a naznačil mu ať to jde spočítat a skontrolovat...
Byla jsem trochu nervózní.
Tom se přiblížil k autě a vytahnul moji matku, otce, bratra a segru. Mym rodičům bylo 44 ,sestře 8 a bráchovi 12...S počítala jsem si to.
Vypadali vystrasene, ale viděla jsem, že mne poznali...
Nasoupla jsem jich do taxiku a dobře mu zaplatila aby mlčel, že něco viděl, nebo prijde o hlavu.
Moje rodiči byli privazany a mneli zavrenou pusu, stwjne jako sourozenci, ltere skoro už i brečeli.
,,Tak co?  Poznali jste vaši dceru? "
Zeptala jsem se a otci utrhla pasek na puse aby se mohl vyjádřit, následně i matce a sourozencu.
,,Ty nejsi moje sestra! " ozvala se ta malá holčička, ktera si mne ani nepamatuje, Protoze ji bylo 3, když se to stálo.
,,Ale jsem, jen o tom nevíš " řekla jsem v klidu
,,Ale Mates si mne určitě pamatuje, že? "
Matesovi bylo 7, takže by měl.
Mates se ve stresu podíval na rodiče a ti mu naznačili ať prikyvne..
,,No, možná si mne mladší sourozenci nepamatují, ale rodiče už musí, vid tati? "
Jenom se na mně litostne a omluvne podíval..
,,Tak sakra mluvte!!  Hledala jsem vás 5 let, zaplatila 8 miliardu jen kvůli Tomu že jste mně opustili a odjeli do Norska!! "
Křičela jsem, táta už se ozval.
,,Nenechali jsme, te! "
,,Jak ne? "
,,Byla si s tetou! "
,,Ehm, takže vy si myslíte, že se o mně teta starala?  Ne!  Kvůli Tomovi jsem to přežila a vzala si mafiana! "
Vykřikla jsem až se Tom odkasla a dal najevo ať se sklidnim, ze jsme v taxíku, na což jsem zapomněla.
,,Měli jsme velke dluhy a tak jsme se snažili utect jinak by nás i zabili, ale tebe jsme tam nechali protože neměli jsme peníze i na tebe a věděli jsme že uz si velká holka a poradíš si, vážně jsem to nechtěla dělat, milovala jsem te a neměla na výběr, všem sousedům jsem řekla co se děje a ať dělají, že mne neviděli už 10 let... "řekla matka ve slzach, byla jsem celkem v šoku, ale dokonce cesty jsem nerekla ani slovo. Leteli jsme zpátky na Ukrajinu.
,,Kam to vůbec letíme? " zeptal se Mates
,,Na Ukrajinu, ke mne domů "
Zašeptala jsem a koukala do okna... Slzy mu stekali pomalu po obličeji... Memohla jsem uvěřit, že se něco takového může někomu stát, ja bych nikdy nemohla opustit svoje dítě a nezáleží na věku. V tu chvíli jsem je chtěla zahodit z letadla... Ale na co?  Vlastně za to segra a brácha nemůžou...
Bylo mi vážně líto a vyčítala jsem si vsechno, i když jsem věděla, že jsem udělala vsechno dobře.

Takže jsem se krásně rozepsala, doufám ze se vám to libilo, jestli ano chce to Vote :O těšte se na další díl, plný zvratu!  Ahooj příště  :**