Help ✔️

18

Jess

„Těšíš se?" zeptal se mě Justin, když jsme čekali na letadlo. „Jako malá" zasmála jsem se. „Jaký máme vlastně hotel?" zeptala jsem se. „Uvidíš, akorát byl problém s pokojem" zatvářil se tak, že si na něco vzpomíná.

„Jak to myslíš?" natočila jsem se k němu. „Táta samozřejmě chtěl nejdřív objednat dva pokoje, ale já mu řekl, že bys tam sama nechtěla bejt. Takže chtěl pokoj pro dva, kde ale není manželská postel, jenže tady byl problém, že v hotelu bylo plno a ten pokoj nebyl volnej. Nakonec se musel spokojit s tim, že budeme mít jen jednu postel" musela jsem se zasmát.

„Ale to není všechno, zjistil, že tam je gauč, takže na něm budu spát já a chce fotku jako důkaz" to snad ne. Musela jsem si pusu zakrýt, abych se nesmála jako magor.

„Stejně tam spát nebudeš" řekla jsem. „Nebudu, ale to on vědět nemusí" zakřenil se. „Divim se, že nakonec nevybral jinej hotel" řekla jsem a Justin se začal smát. „Popravdě do toho neměl daleko" ach to ne.

„Zítra máš narozeniny, musíme to oslavit" pousmála jsem se na něj. „Doufám, žes mi nic nekupovala" jasně, že jo. „To je blbá otázka, musela jsem ti něco koupit, ale na tohle to nemá" sklopila jsem hlavu. „Mně stačí, že mám tebe" zvednul mi hlavu a políbil mě na rty. Usmála jsem se do polibku, a pak se od něj odtáhla.

„Můžu se na něco zeptat?" po chvilce rozmýšlení jsem se rozhodla se zeptat. „Ptej se" propletl nám prsty na rukách. „Kolik jsi měl holek?" tuhle otázku asi nečekal. Justin se na mě podíval, a pak zase uhnul pohledem.

„Myslíš vážný vztah?" zeptal se bez toho, aby se na mě podíval. „Celkově" stiskla jsem jeho ruku, na kterou se podíval. „Přesně nevim, ale bylo jich hodně" sklopil hlavu a já nevěděla co říct. Samozřejmě, že podle jeho příběhu o Marry jsem usoudila, že před ní spal s holkama jen tak, ale netušila jsem jestli to dělal pořád, ale podle tohohle bych řekla teď, že jo, nebo aspoň většinou.

„Promiň, že jsem se ptala, jen.....jen jsem si nemohla pomoct, chtěla jsem to vědět" řekla jsem, když Justin na mě stále neupřel pohled. „To je v pohodě, víš hodně lidí říká, že se člověk nedokáže změnit, že tam pořád něco je, ale já už takovej nejsem, změnil jsem se kvůli Marry a jsem za to rád, toho vztahu nelituju, protože díky ní jsem tam, kde teď jsem" konečně se na mě podíval. „Chápu tě" objala jsem ho.

Justin si mě k sobě přitáhl a objetí mi opětoval s radostí.

Po chvilce jsme se od sebe odtáhli a v tu chvíli ohlásili náš let. „Tak jdeme" Justin se zvednul a podal mi ruku, kterou jsem s úsměvem přijala. Přešli jsme k frontě, kde Justin svou volnou rukou vyndal naše pasy a za chvíli jsme se dostali na řadu.

Pasy a letenky podal letušce, která se na nás s úsměvem podívala, a pak nám je vrátila zpátky. Společně v ruku v ruce jsme šli do letadla. Našli jsme naše místa a sedli si, já k okénku a Justin vedle mě.

„Letělas někdy?" zeptal se mě. „Letěla, ale i tak mám strach" řekla jsem. „Neboj se, jsem tu s tebou" opět nám propletl prsty. Za celou tu dobu, co se nemusíme skrývat neděláme vlastně nic jiného, než se zamilovaně tváříme.

Netrvalo to dlouho a my se začali rozjíždět. Vedle Justina nikdo neseděl, takže nás nikdo nerušil. Stiskla jsem Justinovu ruku hned jak jsme opustili zem.

Jakmile jsme se dostali nahoru položila jsem si hlavu na Justinovo rameno. „Budeš spát?" zeptal se mě. „Možná jo" přeci jen jsem toho moc nenaspala. „Klidně spi" Justin mi vtiskl pusu do vlasů a já začala pomalu usínat.