Pravda původu

58 4 0
                                    


  Když se Klárka probudila, bylo časně ráno. Ležela ve své posteli na kraji pokoje, ale pořád se cítila taková nesvá. Bolela jí hlava, a byla celá rozlámaná. ,,Co se to děje?" postěžovala si do prázdná a začala si mnout bouli na hlavě. ,,Ťuky ťuky" řekl Michael místo zaklepání. ,,Pojď dál" odpověděla Klárka, Michael vešel a sedl si vedle ní na postel. ,,Ahoj Klárko" pozdravil ,,Ahoj" odpověděla a hned se k němu přitulila. Michael v překvapení něvěděl co dělat, ale potom si ji přesunul a pevně objal. Takto seděli asi 5 minut a potom je vyřušila Triss.

  ,,Ahoj, copak tu děláte?" ,,sedíme a... sedíme" řekl Michael. ,,aha tak dobře nechcete si jít něco zahrát, nebo tak?" ,,Laura už je dávno venku" doplnila. Sourozenci jen povzdechly a zvedly se, Michael opustil pokoj a Triss pomohla Klárce se ustrojit.

  Venku už pobíhala Laura s Richardovými králičky, poté se připojila Klárka a začala zábava. Dívky si hrály jak už dlouho ne. Smály se tak že by člověk neřekl, že je válka. Michael si povzdechl a sedl si vedle Richarda. ,,Richarde, potřebuji si promluvit" ,,ano? o čem" zeptal se tázaný ,,víš, no o tom, co přesně se Klárce děje?" ,,Michaeli, to je velmi velmi dlouhý příběh" chtěl ho Richard odbýt ,,času dost" ,,no dobře Michaeli, když si to přeješ, tak tedy poslouchej:
Za dávných časů našich pradědů, ale asi ještě dříve byl svět je holou pustinou. Až jednou přišel velký kouzelník se svojí ženou. Byl to opravdu šťastný pár, i když ta žena nebyla kouzelnice. Jednoho dne se jim narodily tři krásné děti. První-nejstarší byl chlapec, který byl obdařen jen pomenší kouzelnickou silou. Druhá-prostřední měla oproti prvnímu velkou magickou moc. A nakonec třetí-nejmladší neuměl kouzlit vůbec. Děti rostly a sílily, až z nich byly velcí lidé kteří si všichni musí vybrat jak budou pokračovat ve svém bytí. Nejstarší chlapec společně s tím nejmladším si postavily krásnou chatu, kde si hospodařily a bylo jim dobře. Prostřední dívka však cítila že taková být nechce a proto odešla. Šla dlouho a dlouho, až přišla k velkým mohutným horám bohatým na všechny minerály světa. Rozhodla se tam tedy usadit. Obě strany sourozenců si žily podle svého do chvíle, kdy se prostřední dívce zamanulo po lesích dole v údolí a proto tam vyslala své nohsledy. Tomu se však bránily ti dva bratři, kteří však v bojích nebyli vůbec zdatní, bránili se udatně, ale nakonec museli utéci. Jejich sestra zabrala veškeré území v dohledu. Od té doby se tam rozkládají velké země Temných pánů. A oba bratři si založili království Lva a císařství pána z Krapboru. A dokonce se říká že ta jejich sestra, je chtěla pěkně pozlobit a proto k ním dala jedno ze svých vlastních dítek. A já si myslím že je to tady naše Klárka." zakončil příběh Richard. Michael zbledl, začal se celý klepat a nakonec omdlel.

  ,,Co to mělo znamenat" vysoukal ze sebe chudák Nick. Ani polovina jeho mužů to nepřežila a potom si vzpoměl. ,,Sone!!" zvolal a utíkal ke svému přítely. Když ho našel myslel že se octl v pekle. Son tam ležel s úplně rozmašírovaným hrudníkem. ,,S tím už nic nenaděláme kapitáne." řekl jeho poručík a pozvedl ruku ke skladu, alespoň máme zásoby. Nick přikývl, ještě jednou se ohlédl na přítele na zemi a potom dal povel k naložení zásob. O asi hodinu později už byly na pevnosti, opevněni, najezeni a jak se patří smutní. Všichni oplakávaly padlé přátele. ,,Tohle se nemělo stát'' pronesl jen tak Nick do vzduchu. ,,Sone!".

  Císařští vojáci už mezitím oslavovaly vítěztví nad gobliny. S pouhými 2000ti muži porazily 20tisíc goblinů!! 20tisíc. To bylo povzbuzení pro celou zem. Nikdo si nemyslel, že by něco takového zvládly. Nikdo až na pár důvěřivců, kteří stejně jen hádaly. Tak či onak oni byly vítězi a chtěly si to užívat. Celá zem se radovala, i proto že císařovna porodila krásného zdravého chlapečka, dědice. Všechno vypadalo růžově, až do doby dalších zpráv. Son Miako jeho generál, kterého vykázal že své armády kvůli neposlušnosti, zemřel. Tato zpráva jím otřásla, ale když slyšel že jeho pevnost nebyla vůbec napadena, odvodil si tedy že to bylo na nějaké výpravě. ,,Páže, prosím děj rozhlásit, že nyní oficielně vystupujeme proti Temným zemím" páže přikývl ,,a počkej ještě, taky oznam že hledání po Clarisse a Michaeli se ruší!".

  Douglas znovu a znovu zkoušel vyvinout nové a silnější potvory. Nic se mu nedařilo, pořád myslel na to co se vůbec objevilo u toho skladu. ,,Sakra práce! Tohle je ta nejnudnější část týhle války!". Jeho obličej zbrunátněl a začal po všem a všech metat nadávky.
,,ale stejně by mě zajímalo, jaká ničivá síla může jen tak přijít k mé armádě a v mžiku ji zničit!". Vyšel že stanu a pochodoval za generálem. ,,Co chceš, Douglasi?" ,,p...p...pane, já no ehmm..." ,,bude to ještě dnes?" ,, ano pane vyskytl se maličký problém. Moji armádu v mžiku zničila nějaká holčička!". Temný generál vyskočil ze židle a okamžitě chytl svého nohsleda pod krkem. Cloumal s ním dokud neuznal že měl dost a pak ho vyhodil stanovými dveřmi. ,,A dokud nebude ta pevnost zničená, tak se nevracej!".

  Když se Michael probral, ležel na své posteli. Vedle něj seděla Triss, která mu zrovna snímala obvazy. ,,Dobré ránko" řekla Triss ,,je sice večer, ale co už" ,,Triss já omdlel?". ,,Né... přijely nemrtváci a majzli tě kládou přes hlavu'' prohlásila sarkasticky. ,,a ty to už taky víš?" ,,samo, Richard mi vše sdělil". Michael si povzdechl, pořád nedokázal přijmout, že jeho setřička je zlá černokněžnice.
Jeho myšlenky se motaly ve vzduchoprázdnu. Nevěděl co má dělat. V tom k nim přišel Richard ,,ahoj spáči" ,,dobrý večer" odpověděl překvapený Michael. ,,Richarde co se s ní dá dělat?" úzkostlivě se zeptal. Richard s odpovědí trochu otálel, ale potom konečně promluvil ,,víš s Klárkou je to tak, že..." posledních pár slov však nevyslovil, protože do pokoje právě vešla Klárka. ,,Co se mnou?" zeptala se ,, no víš, ehmm.... bavily jsme o tom jaký výcvik by byl pro tebe nejlepší sestři" odpověděl Michael pohotově. To jí ale nestačilo a ptala se dál ,,a na čem jste se shodli?" ,,ještě jsme se neshodli a na to budeme potřebovat klid" řekl pro změnu Richard. Klárka tedy odešla a všichni si oddechli. Richard tedy pokračoval ,,no ohledně Klárky to vidím takto: její smýšlení se brzy začne moc divně měnit, až se z ní stane monstrum, pouhý stroj na zabíjení. A proto ji buď odstraníme, nebo přesvědčíme aby toho nechala.

Spisy Lvího královstvíWhere stories live. Discover now