Nenadálé změny

49 5 0
                                    

  Přední samuraj řekl ,,vojáci lva pojďte se k nám na pevnost přidat na odpor Temným zemím.

  O chvíli později se už všichni tetelily v teplé pevnosti. Nick si zavolal toho předního samuraje, aby se něco o tom povstání dozvěděl a odpověď zněla takto: ,,Jmenuji se Son Miako a  naše věc není pod kontrolou žádné země. Vzepřeli jsme se našemu císařství a chceme vám pomoci. Ty hydry co vás honily byly asi jen prototypy stíhacích hyder. Nebo se jim z nějakého důvodu nechtělo nás zabíjet".

  ,,Zvláštní" pronesl Douglas ,,že bych nad těmi lidskými buňkami pořád měl jen 75% kontrolu?, ale takle to nepude!, budu muset použít víc buňek z té hydry".

  ,,Hola, hola, výcvik volá," probudil Klárku už dlouho vzbuzený Richard. ,,tak chceš se učit či ne?" Klárka tedy vstala, aby se převlékla a umyla si obličej. Poté co tak učinila hned se znovu posadila na postel a čekala co se stane. Jako včera jí Richard položil prsty na spánky a zase se ocitla v té místnosti. Pustila Richarda dovnitř a ten začal: ,,takže teď si vybav truhlici či skříňku a v ní svoje vzpomínky". V rohu se objevila krásná skříňka zlatě malovaná se silným zámkem. ,,to ti taky jde takže bych ocenil kdybych se mohl usadit" a hned se tu objevil krásný stůl pro 17 osob a už bylo i prostředí, jen přinést pokrm. ,,výborně" tleskal Richard a poté pronesl ,,teď jestli máš vzpomínky které nechceš, aby byly viděny mnou, tak vytvoř další místnost kde je uschováš". Na druhé straně místnosti sa objevily vstupní dveře jako do jejího pokojíku na hradě. ,,mohu" a naznačil otevírání truhly a ona kývla na souhlas.

  Triss se probrala v nějaké zatuchlé místnosti, oděv měla potrhaný a vlasy mastné. Místnost měla jen malou mříž 2 metry nad zemí. Dveře byly těžké dubové pobité železem, dole s malým otvorem na jídlo a horní mříží. Postel byla slamněná, očividně plná brouků a možná už i hnije. ,,Ha!! s tímhle nepočítaly" a vytáhla z boty pilník. Začala pilovat okénko, ale v tom se ozvaly kroky...

  ,,Richarde..?" ozvalo se z Michaelova pokoje. ,,Ano, Michaeli? co se děje?" ,,potřeboval bych se na něco zeptat, myslíte že byste mě mohl trénovat v kouzlení a třeba mě sem tam něco naučit? Minulé jsem na to málem doplatil, nebýt Klárky tak..." ,,nebýt Klárky, tak není celá válka! Celá válka je vedená na ukořistění nejsilnějšího magického stvoření na světě, tvé malé sestry..." . ,,Ale k tomu učení, je 25+25 60?" ,,asi jo" ,,není blbe, ale i tak tě beru"

  ,,Kde je zajatkyně?" zeptal se nejlepší kat\mučíř v Temné armádě. ,,1. patro, 3. chodba, 5. cela" zněla odpověď. Vydal se tedy podle rady a našel jí tam opřenou o stěnu. ,,Pojď" řekl jí neúprosně a ona se zvedla. Dovedl ji do mučírny a začalo jí peklo na zemi. Řev byl slyšet po celém komplexu chodeb a místností, až tuhla krev v žilách. Po jednou se ale hlas zvýšil a pomalu utichl.

  Nick společně se Sonem nahlíželi na mapu. ,,Tady" řekl Son a ukázal na jedno místo ,,momentálně stojí naše pevnost a my bychom teď potřebovaly zásoby" ,,kolik?"zeptal se Nick ,,dost pro 450 samurajů a 390 vojáků". ,,já bych věděl" řekl Nick ,,asi 30 mil odsud je velký sklad jídla pro celý královský hrad" Son hvízdl.
,,Problém je že tam možná budou ty hnusáci Temný a kdo ví co na nás pošlou teď".

  ,,Teď je to moc a teď zas málo!" řval Douglas a mlátil do otroka jako smyslů zbavený. Věděl že to nebude lehké, ale tohle?? ,,dobře kašli na hydry a zkusíme něco menšího, třeba ty hajzlíku" a s těmi slovy se sehnul pro krysu co měl v kleci na hraní. ,,Řekněme že by ses měla postavit na zadní, začít přemýšlet a být mnohonásobně silnější než teď, co ty na to?" řekl jí s úšklebkem na bílích suchých rtech. Poté ji láskyplně položil na pitevní stůl a omráčil. ,,Přece tě nebudu trápit, že jo?!"

  Příšery se hnaly lesem jak nadopované specifickými látkami. Čmuchajíc na všechny strany se ani nestaraly o jejich žokeje. Nemrtvý na nich nebyly dvakrát šťastní, ale co už. Příšery připomínaly obří krysy s platováním na každém coulu. ,,Extrémě nebezpečné věci, dobré věci" pronesl jejich velitel. Měl na helmici nebezpečně vyhlížející ostny a bojové sekery, no kdo by se jich nebál. Prostě smrt sama jakoby se tím lesem řítila a za tím vším stojí Douglas a mává jim býlím šátkem, jakoby to bylo vtipné.

Spisy Lvího královstvíDonde viven las historias. Descúbrelo ahora