Život emařky

Komplikace

,,Co? My vynechali oběd?" zaskuhrá Alex, kývnu.

,,Vypadá to tak." Rocky se zasměje.

,,No jo, náš Alex má bezednej žaludek."

,,Jsem ve vývinu, teďka musím jíst!" ohradí se Alex.

,,Kolik vám vlastně je?" zeptám se znenadání, došlo mi, že znám jen křestní jména a to, že jsou vlkodlaci a Marcus má sídlo, toť vše.

,,Mně je sedmnáct, Mikkovi a Lukasovi taky. Tady bezednému Alexovi je šestnáct a Marcusovi bude devatenáct." řekne Rocky.

,,A tobě?" otáže se Alex a hodí přitom vražedný pohled po Rockym.

,,Šestnáct, Sally taky." odpovím a zasměju se jejich rivalitě.

,,Vypadám jako strašidlo, ty zbytky bahna a jinak celá mokrá.." začnu se smát svému vzhledu.

,,Ti kdyžtak půjčím nějaké oblečení." nabídne se Rocky. Kývnu.

,,Díky, nějaký svršky by se hodily." uculím se na něj. Před vchodem do sídla mě Rocky vezme do náruče.

,,Co to děláš?" zeptám se vyjukaně, tohle mě zaskočilo.

,,Marcus nemá rád svinčík a ty bys ho nadělala víc jak dost." zakření se Rocky a Alex mi sundá boty, zrudnu.

Rocky mě vynese do druhého patra, otevřu dveře, které mi řekl a vejde dovnitř.

Nohou za námi zavře. Projde do koupelny kde mě postaví na zem.

,,Tady jsou čistý ručníky a nějakej šampon se tam taky najde." usměje se a zavře mi.

Zaskočená zůstanu chvíli stát, pak se otočím a kouknu do zrcadla, úplně se sama sebe leknu.

Sundám ze sebe oblečení, které hodím do umyvadla a pustím vodu aby se z toho to bahno dostalo.

Poté si stoupnu do sprchového koutku a nechám na sebe téct vařící vodu. Smyji ze sebe bahno, pak si dám na ruku šampon a umyju si vlasy.

Když smývám pěnu uslyším nějaký randál. Vypnu proud horký vody, vezmu ručník, do kterého se zabalím a další si dám na hlavu a vydrhnu si vlasy.

Pak vylezu z koupelny. Nikde nikdo, jen Rockyho tričko, mikina a tepláky na posteli.

,,Já řekla svršky." protočím s úsměvem oči a obleču se. Vypadám jako nějaký duch, nebo spíš duchna, ale aspoň mi není zima a nejsem jen v ručníku.

Mikina bez zipu mě docela potěšila. Otevřu dveře a potichu vylezu na chodbu, moje bosé nohy se ale pokaždé přilepí k podlaze a vydají odporný mlaskavý zvuk.

Rychle zalezu zpět do Rockyho pokoje a prohledám mu šuplíky, hned v tom druhém najdu ponožky. *neptejte se co bylo v prvním..*

Sláva zajásám v duchu a jedny si hned natáhnu. Opakuji svůj pokus vyplížit se na chodbu a do kuchyně a najít ostatní.

Daří se, už jsem úplně jako myška. Opatrně seběhnu schody a vběhnu do kuchyně, stále nikdo. Rozhodnu se tedy udělat večeři pro všechny.

Přemýšlím co by tak mohli jíst všichni až nakonec usoudím, že nejlepší budou tousty. Toustovy chléb tu byl, kečup i salám taky a sýr s cibulí a kyselými okurkami jsem po chvilce taky našla.

Prolezu všechny skřínky až konečně objevím toustovač/sendvičovač, vyndám ho a zapojím do zásuvky.

Vezmu tousty a připravím si jich několik předem, abych pak nependlovala od jednoho k druhýmu.