V patnácti máte většinou pocit, že je celej svět proti vám. Julie má doma jenom věčně rozhádaný rodiče a bráchu v Praze, kterej jí strašně chybí. Jedinej způsob, jak přežít devítku, je prostě držet hubu, schovávat se za sluchátka a dělat, že je vám...
,,Brinsone"! Slyším, jak na mě ten pičus volá. ,,Ano,pane učiteli?" odpovím, jakože mě vůbec nenaštvalo, že po mně něco chce. ,,Potřebuju,aby ses tady postaral o Julie Harrisovou." ,,Co?!" Jaaaj proč zrovna jí jsem snad nějakej lektor? Na to jsou snad učitelé. Navíc se o ní nechci postarat, když mě jen tak začala v sedmičce urážet. Co jí mám jako říkat? Ty vole to bude trapný.
,,V klidu, Jacobe, jenom chci, abys ji naučil,jak používat kotvu, potom si jí převezmu a ty pak můžeš normálně jezdit." ,, Vždyť já jsem naprosto v klidu."Ani lhát neumím,je mi vidět na ksichtě, že v klidu fakt nejsem. Ale co mám dělat ono mě to nezabije. Vždyť mi to je snad jedno ne? Moc nevnímám, co učitel dál vykládá ostatním lepším lyžařům, koho vyvezou na kotvě oni. Pak si jí všimnu. Nevím, jak jsem ji mohl přehlídnout, má strašně svítivou růžovou bundu.Snaží se ke mně dojít, ale na lyžích jí to klouže.
Ha vypadala dost uboze a trapně. Ale nedivim se že jí to klouže je mokrej sníh. Ty vole ona ani nemá hůlky. No...hodně chytrý rozhodnutí na mokrym sněhu. Nabídnu jí ruku, kterou hned popadne, a podaří se mi jí dotáhnout ke kotvě. V rychlosti jí vysvětlím, jak funguje,a jedeme nahoru.
Bylo hodně hodně trapný ticho tak se zeptám: Jak ti to zatím jde?" Hned odpoví: ,, Docela dobře, ale bojím se téhle sjezdovky. Je strašně vysoko a já mám strach z výšek." ,, No to máš blbý,holka je to červená sjezdovka ta je vysoko. Ale je pravda že je začátečník. Ona vlastně není tak vysoko, jenom se to zdá," zkouším jí uklidnit. ,, No jasný," řekne dost nevěřícně. ,, Až dojedeme nahoru,musíš se odrazit a kotvu dát na stranu, jo? ,, Okey," odpoví. Když jsme nahoře ,udělá to, co jsem jí řekl, ale nejde jí se odrazit. Ty vole... ,, Na,vezmi si mý hůlky," doslova jí je podám a ani nečekám na odpověď. Jenom z dálky slyším:,, Děkuju."
Její první jízda byla v pohodě,spadla jenom jednou. Ale čím víc jezdila, tím víc na ní bylo vidět, že nemá dobrou fyzičku. Docela tragický. Spadla i přede mnou, tak jsem zastavil,ale než jsem se nadál už se zvedla sama. Je vidět že neschopná není a když se snaží tak aspoň nevypadá jako ubožák. Proč na ni vůbec tak čumim?
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
