Fucking weather forecast » h.s. au

26. "Tak ahoj, Rosničko..."

Po napsání týhle části si měnim jméno a stěhuju se do Afriky, kde se schovám, protože bystě mě jinak našli a zabili...

Miluju vás, myslete na to, až budete ztrácet nervy ♥

***********************************************************

Dívka se probudila a zamrkala. Vybavila si uplynulý večer a povzdechla si. Pořádně si prohlédla spícího kudrnáče, který ji ještě pořád pevně tiskl ke svému nahému tělu. Vymotala se z jeho sevření a oblékla se. Zauvažovala nad tím, že ho vzbudí, ale když zašátral po posteli a přitáhl si do náruče polštář, do kterého následně zabořil nos a usmál se, rozhodla se, že to neudělá.

Vzala si z nočního stolku mobil, aby zjistila, co je nového. Zpráva, kterou jí napsala Sam, ji ale zastihla nepřipravenou.

Marie se vrátila na své místo.

Rychle vytočila číslo svojí nejlepší kamarádky a zavřela se v koupelně. Přistihla se při tupém úsměvu, když si vzpomněla na včerejší večer.

Ozvalo se třetí pípnutí a poté hlas Sam.

,,Konečně sis to přečetla?"

Bee si povzdechla. ,,Jak to víš?"

,,Malovala jsem ji na ranní zprávy. Špatná zpráva je, že bude dělat rosničku. V dobu, kdy ty moderuješ hlavní zprávy."

,,To snad neni pravda. Ta mrcha se vrátila? Proč?"

,,Rozvedl se s ní manžel, dostala čtvrtku všeho a rozhodla se vrátit. Myslím, že jí to minule nestačilo."

,,To nechápu proč. Ale sakra proč musí ničit život mně?"

,,Protože jsi hezčí, talentovanější a donutila jsi svýho bráchu, aby se s ní rozešel."

,,V tom případě je vše v prdeli."

,,Jak to myslíš?"

,,Tak, že jsem si nechala tvůj nápad projít hlavou. Jenže teď na to můžu rovnou zapomenout. Jdu udělat, co musím. Zastav se u mě v poledne a já ti to vysvětlím." S tím hovor típla. Zavřela oči a povzdechla si... tohle je asi konec.

Zamířila do kuchyně, kde našla müsli, a z lednice vyndala mléko. Nasypala si do misky cereálie a zalila je. Poté vše uklidila a začala snídat.

Když dojedla, zamířila ke dřezu a pustila vodu. Vtom ji někdo zezadu objal.

,,Myslel jsem, žes utekla, a pak mi došlo, že je to tvůj byt."

Harry ji políbil do vlasů. S povzdechem vypnula vodu a otočila se k němu. Chytila ho za ruce, které měl položené na jejích bocích, a odtáhla je od svého těla.

,,Harry, musíme si promluvit," zašeptala.

,,Jsi v tom? Pokud jo, nemůže to bejt moje a oba to víme, ale -"

Dívka se zamračila. ,,Harolde, myslím to vážně."

Harryho tvář zvážněla. Zmizel z ní spokojený úsměv. I jeho oči změnily výraz.

,,Co se děje?"

,,Takhle to dál nejde. Vidíš, kam až to zašlo? Jasný, včera to bylo fajn, co to melu, bylo to úžasný, ale tim to končí, chápeš? Oba máme, co jsme chtěli, vyspali jsme se spolu, ale to bylo naposledy. Nemůžem se jen tak vídat každej den, spát spolu v jedný posteli a de facto bydlet v bytě druhýho, protože přesně to jsme dělali. Vždyť už u mě máš celou poličku ve skříni, kartáček na zuby a jídlo nakupuješ jen ke mně. My dva spolu nechodíme, nejsme nic víc, než kolegové, který to prostě přepískli při sbližování se. Sice mě to mrzí, ale je načase přestat s tim divadlem. Takže mi vrať klíče, já ti dám ty tvoje, odneseš si věci a budem se vídat už jen na schodech v mezipatře a práci."