Love and fight

Jezero v lese

Jack pokračoval v cestě."Tady si odpočineme a poté budeme pokračovat,"řekl Jack, jakmile jsme přijeli k jezeru na mýtině v lese. Muži cestou ulovili pár zajíců, kance, dokonce i srnu. Jen co jsme zastavili, začali muži sbírat dříví, rozdělávat ohně a chystat jídlo. Jack mi pomohl sesednout, uvázal koně ke stromu a šel pomoct ostatním. Uviděla jsem ELizabeth sedět na okraji jezera, jak pozoruje vodní hladinu. Musela jsem jí říct o smrti jejího otce, ale nechtěla jsem jí přidávat smutek."Má paní, něco k jídlu,"řekl Harold a podával mi talíř s kouskem masa a chlebem. Konečně neměl na hlavě kápi a já mu viděla do obličeje. Byl to velitel otcových vojáků. Učil Jacka bojovat a byl pro něj jako druhý otec. Jack si ho velmi oblíbil a dával na jeho ray, a proto mě nepřekvapovalo, že stojí po jeho boku. Na obličeji měl čerstvé spáleniny.

"Děkuji, Harolde. Co se ti stallo?"

"TO nic není, výsosti. Byl jsem jen ve špatný čas na špatném místě,"řekl a chtěl odejít.

"Harolde!"křikla jsem za ním. Harold se zastavil a otočil ke mně.

"Ano, má paní?"

"Myslíš si, že můžeme vyhrát?"

"Věřím, že ty i Jack jste dobří vůdci a dokážete vést svůj lid k vítězství, ale znám jedno proroctví, které říká, že při poslední válce potomek Katharine Odvážné patronky Nigerie udělá rozhodnutí, které bude odměněno tím, že se opět shledá se svou rodinou." To proroctví jsem už znala od svého dětství.

"Tohle nebude poslední válka,řekla jsem Haroldovi odhodlaně, ale uvnitř jsem věděla, že tomu tak nebude. Harold se na mě usmál a odešel. Blížila se zlá doba, každý to věděl. Netušila jsem co se stane zítra a co teprve za týden. Musela jsem Elizabeth říct o jejím otci.

Stále seděla u jezera. Položila jsem talíř s jídlem na pařez a šla za ní."Elizabeth?"zeptala jsem se daleko od ní. Elizabeth se zvedla a chtěla odejít."Vyhýbáš se mi?"Elizabeth se zastavila.

"ANo. Nedokážu se na tebe podívat za to co jsem udělala."Přišla jsem k ní.

"Ty za nic nemůžeš. Neměla jsem tě tam nechat."Zavládlo ticho."Tvůj otec je mrtví, Elizabeth. Mrzí mě to."

"Já vím. Nemáš ani zdáví, co se tady stalo, když jsi utekla, ale jelikož jsi pro mě jako sestra musela jsem ti pomoct. Jano o všechno jsem přišla."Elizabeth se rozbrečela. Chytila jsem ji za ruku a řekla:"Tak mi to všechno řekni. Elizabeth nikdy nebudeš sama. Máš mě i Jacka, který tě miluje a já slibuji, že se pokusím udělat všechno, abych tě ochránila. Dlužím to tobě i tvému otci."Elizabeth se na mě konečně podívala a sedla si na zem.

"Když jsi utekla Loras se ujal vlády a Jack se schoval v lesích. Někteří muži se schovali s ním a pomáhali ostatním lidem. Můj otec měl za to, že tě musí najít a požádat krále Jížních břehů o pomoc. Odjel v noci a ráno, když jsem se probudila se před branami našeho hradu objevil Michael se svými vojáky. Dřív než se dostali do hradu poslala jsem otci dopis, aby se vrátil. Michael obsadil hrad a poté odjel pryč. Nechal tam pouze svoje vojáky. Byla jsem vězněm ve vlastním domě. Za pár dní se večer na hradě objevil Jack a dostal mě z něj pryč. Lidé mě ukryli ve vesnici, ale poté co jsem odjela mě vojáci našli a odvedli do Lorasova tábora. Michael mi vyhrožoval, že mě znásilní, když mu nepovím, kd jsi. O všechno jsem přišla. Jediné co mi zbylo byla cudnost. Řekla jsem mu to, ale i přesto se mě zmocnil. Když skončil, řekl mi, jak mého otce zabil."Elizabeth se z očí vynořily další slzy. Objala jsem ji. Prošla si kvůli měpeklem. Zahlédla jsem Jacka, jak nás pozoruje. Mračil se a vypadal naštvaně. Nejspíš nás slyšel.

"Hned se vrátím,"řekla jsem jí aa šla za Jackem. Mířil ke svému koni. Odvázal ho od stromu a chtěl odjet. Rychle jsem ho popadla za ruku a řekla:"Co chceš dělat?"

"Zabiji ho. Zabiji toho bastarda za to, co Elizabeth udělal."

"A co máš v plánu? Jen tak tam vrazíš do Lorasova tábora, zabiješ Michaela a pokud tě dřív nezabije on tak Loras určitě. Nedovolím, aby Elizabeth ztratila někoho dalšího."

"To mám je čekat a dovolit mu, aby to prováděl i ostatním dívkám? Elizabeth má ještě tebe."

"Zaplatí za to, slibuji, ale nyní tě potřebuje."Jack uvazal koně zpátky ke stromu.

"už chápu proč tě mají všichni tak rádi a já taky. A abych nezapomněl mám pro tebe dárek,"řekl po chvíli Jack. Vztek mu ustoupil. Byl hrozně podobný otci, jak ve vzhledu tak i v chování. Sáhl do vaku a vytáhl něco pbalené v tmavé látce. Vzala jsem si to od něj a vytáhla z tama zlatou knihu. Byla to rodinná kronika.

"Jak jsi ji získal?"zeptala jsem se nadšeně. Na tváři měl úsměv a já jsem byla samou radostí šťastná.

"Nemohl jsem ji přece nechat Lorasovi, zvlášť když vím, co pro tebe znamená."

"Děkuji."

"Není za co, jen ji naztrať. Pokud mě omluvíš, půjdu za ELizabeth než opět vyjedem,"řekl Jack. Přikývla jsem a on odešel. Chtěla jsme se podívat do knihy a šáhla jsme si na krk, kde jsme měla klíč, ale pak mi došlo, že už ho nemám. Byl na krku vlka, který byl bůhví kde. Můj osud zůstal i nadále zapečetěný v knize. Sedla jsem si k ohni za ostatními vojáky a povídala si s nimi. Jack byl s Elizabeth. Jakmile jsme opět vyrazili na cestu, sedla jsem si na koně za Harolda a nechala jet ELizabeth s Jackem.