červnový pumpkin spice latte

páteční večer

4. 5. 2024

už zase se nutím do úsměvu
už zase mi výhled kryjí slzy
a sotva zvednu telefon
abych zavolala domů

ve velkoměstě se ztrácí snadno
tanec na zastávce nikdo nevidí
a ty síťovaný silonky
co se prej nosí jenom v moulin rouge
o to těžší najít svůj začátek
než dožene nás konec

každá skladba melancholická
mluvit nahlas moc těžký zdá se
a cizí verše plynou snáz
jako by tak byly odjakživa

a čím je to?
že minutu starý přátelé
– jen passnout pivo na party
conversky nalepený pivem na parket –
nám rozumí tak dobře?