Sigrod jezdci draků

Kapitola XLVIII - Nový jezdec

Tasy se probudila na ošetřovně. Všimla si, že u její postele stojí Zut a jeden lékař.

,,Jak dlouho jsem byla mimo?" zeptala se dívka. 

,,Deset minut," odpověděl pohotově lékař. 

Chtěla se posadit, ale lékař jí v tom zabránil.

,,Měla bys ležet," poručil jí nesmlouvavě.

,,Ale mě nic není," odporovala. 

,,Není?" povytáhl obočí Zut, ,,máš zlomených několik žeber a museli jsme ti zašít otevřené rány na levé ruce."

,,To vy jste mě nechali samotnou s Divokým drakem," odvětila vzdorovitě Tasy. 

,,Minimálně ještě dnes zůstaneš na ošetřovně," přikázal jí Zut.

,,To znamená, že se zítra zase uvidím s drakem?" zajímalo ji.

,,Ano, potřebujeme, aby jsi mu dala nového jezdce," vysvětlil Zut a s těmi slovy odešel. 

Tasy znuděně ležela v posteli ještě několik hodin a přemýšlela o tom, co se stalo. Odpoledne za ní přišli Sider, Arin a Taren. Dívka je pozdravila a odmlčela se. 

,,Viděli jsme záznam toho, jak jsi zkrotila draka," prolomil ticho jako první Taren. 

,,Bylo odvážné, jak ses mu vzdala a věřila, že ti neublíží," dodal Arin. 

,,Jenom nechápu proč na tebe na začátku zaútočil, když jsi mu nic neudělala?" nechápal Sider, ,,celou dobu jsi před ním jenom utíkala.

,,Dotkla jsem se ho bez jeho svolení," opravila ho dívka. 

,,Jak jsi věděla, že ti neublíží?" zajímalo Arina. 

,,Prostě jsem to cítila," odpověděla zamyšleně, ,,a nic jiného mi stejně nezbývalo."

Další den přišla do stejné místnosti, kde již byla předchozí den. Žebra jí pořád bolela a věděla, že bude nějakou dobu trvat než se jí zahojí. Na ruce měla několik stehů, ale tušila, že jí tam zůstanou jizvy po dračích drápech. Na draka se nezlobila, protože on za to nemohl. Byl vyděšení od Kelteovců a ona ho nejdříve taky nerespektovala. 

Rozhlédla se a zjistila, že tu nikdo není, což jí vyhovovalo.  Drak ji běžel naproti. Dívka ho pohladila po boku. 

,,Jak pak se jmenuješ?" přemýšlela a ani si neuvědomila, že to řekla nahlas. V mysli ji okamžitě vytanula jedno jméno a to Boreas. Věděla, že to musí být jméno. 

,,Tak Boreas," usmála se na něj dívka a pohlédla mu do očí. Poznala, že jí rozumí každé slovy. Bylo mezi nimi zvláštní pouto. Athenu měla samozřejmě radši, ale Borease si již taky stačila oblíbit. Taky věděla, že on ji respektuje a má svým způsobem rád, ,,jmenuješ se po bohu severního větru. To se k tobě hodí." Tohle věděla, protože nedávno četla knížku o řeckých bozích. V sigrodu totiž většinou pojmenovávali draky po bozích z různých mytologií a řecká byla nejoblíbenější. 

Drak si lehl a Tasy si sedla vedle něho. Opřela se o něj a nechala se unášet myšlenkami. Boreas vedle ní pokojně podřimoval dokud je nevyrušilo klapnutí dveří. Drak se vmžiku postavil a rozeběhl směrem ke dveřím. 

,,Boreasi stůj," zavolala na něj, protože se bála, aby někomu neublížil. Po jejich slovech se drak zastavil a pohlédl na ni. Rychle k němu přešla, aby ho uklidnila. Přitom tiše pošeptala směrem k němu: ,,Já chápu, že bys na ně rád zaútočil, ale to bohužel nemůžeš."

Otočila se ke dveřím, kde stál Zut a ještě jeden Kelteovec, kterého neznala. 

,,Fascinující," pronesl Zut, ,,poslouchá tě na slovo. Přitom ses s ním viděla jenom jednou krátce. My jsme se několik let snažili vycvičit pár draků, ale k ničemu to nevedlo."