Sigrod jezdci draků

Kapitola XXI - Výzva

Po delší pauze je tu další kapitola. Kapitoly by teď měly zase pravidelně vycházet každé úterý.

ZaFe03

,,Jsi v pořádku?'' pronikl k ní hlas. Pomalu otevřela oči a pohlédla do tváře jen o pár roků starší dívky.
,,Co se stalo?'' zeptala se Tasy.
,,Narazila jsi do mě a pak ses skutálela dolů.'' vysvětlovala dívka.
,,Díky za pomoct ale já už musím jít.'' začala se zvedat Tasy.
,,Zůstaň ležet dojdu pro hlavní léčitelku.'' přikázala jí dívka.
,,To není potřeba.'' odmítnula Tasy. Třestila jí hlava a bolelo celé tělo, i presto se ji nějak podařilo zvednout.
,,Krvácíš.'' ukázala dívka na její ránu. ,,Musíš se nechat ošetřit.'' snažila se jí přesvědčit dívka.
Tasy zavrtěla hlavou a začala stoupat po schodech. Přidržovala  se přitom zábradlí u boku.
,,Ty jí nic neřekneš?'' otočila se na Cyroda.
,,Asho je to její věc.'' pokrčil rameny Cyrod a odešel pryč.
Tasy s posledním vypětí sil došla do svého pokoje. Zabouchla za sebou dveře. Slyšela, že Sover zůstal stát před nimi.
Převléknula se do čistého oblečení. Pak se prohlédnula v zrcadle. Měla na sobě spoustu modřin a rána na boku nevypadala vůbec dobře.
Takhle to nejde. Musí se uzdravit, aby mohla spolu se Salmerem utéct.  Co má ale dělat? Každý trénínk s trenérem Hasemem ji vyčerpával a to má mít odpoledne jestě jeden s jiným trenérem.
Znaveně si lehla postel a do pár minut usnula. Probudilo jí až klepaní na dveře. Zvednula se a šla se podívat, kdo klepe. Byl to Sover.
,,Co je?" zeptala se otráveně Tasy.
,,Je čas na oběd.'' připomenul jí Sover.
,,Já nemám hlad.'' odbyla ho Tasy. A chtěla zavřít dveře. Sover jí je ale na poslední chvíli  zablokoval dveře a řekl ,,Přímý rozkaz od ředitele Sigrodu. Nechceš abych tě tam přece musek dotáhnout násilím?"
,,To nechci.'' zavrtěla hlavou Tasy. Sešla schody dolů až k jídelně. Zatlačila do dveří a ty se pomalu otevřely. Vešla dovnitř do jídelny. Pohlédla na ní celá jídelna. Šla si vzít k okénku jídlo. Rozhlédla se a vzadu u stolu uviděla Salmera. Rozešla se za ním. Přitom se snažila ignorovat všechny ty pohledy.
,,Ahoj.'' pozdravila ho Tasy, když si sedla vedle něho.
,,Co se ti stalo?'' zajímalo Salmera.
,,Jenom jsem zakopnula na schodech.'' odpověděla Tasy.
,,Máš čas odpoledne?" zeptal se Salmer.
,,Bohužel ne." zavrtěla hlavou Tasy. ,,Musím jít na trénink bojového umění.''
,,Musíš?" povytáhnul jedno obočí Salmer. Tasy se totiž nikdy neřídila tím, co jí někdo nařizoval.
,,Pak ti to vysvětlím. Jdeš přece na ten trénik?''
,,Samozřejmě, že jdu.'' souhlasil Salmer.
,,To je dobře.'' usmála se Tasy a rychle dojedla oběd.

Běžela po schodech dolů. Zase nestíhala a nechtěla přijít na hodinu pozdě.
,,Počkej na mě!'' volal Sover běžící za ní.
,,Spěchám na hodinu.'' odpověděla Tasy a běžela dál. ,,Už i tak mám zpoždění.''
Naštěstí našla místnost, ve které se měl konat výcvik.
Chystala se zaklepat, když se jí dveře před ní rozrazili. Tasy překvapaně ustoupila o krok dozadu.
,,Máš zpoždění.'' zahřměl trenér a ustoupil od dveří.
Protentokrát se Tasy mlčky protáhla dovnitř a zamířila k Salmerovi stojícím bokem od všech ostatních. Sover chtěl jít za ní ale trenér mu zavřel dveře před nosem.
,,Když se sem konečně odhodlala dojít i Elisabeth. Můžeme začít.'' prohlásil trenér. ,,Já jsem trenér Bor, ale říkejte mi jenom Bor. Jasný?''
Tasy si Bora prohlížela. Měřil skoro dva metry. Měl hnědé vousy a vlasy a choval se jako neotesaný pračlovèk.
,,Nechápu proč tady musím být.'' zamumlala Tasy. Salmer na ni jenom koukal a mlčel. Ne nekoukal na ni ale na někoho za ní. Tasy se pomalu otočila a uviděla trenéra Bora, který se na ni zle mračil.  ,,Musíš tady být aby ses nenechala chytit jako se ti podařilo minule.''
,,Narozdíl od ostatních se mě a Salmerovi podařilo utéct.'' odsekla Tasy.
,,To vše se vám sice povedlo.'' připustil ,,Ale pak když vás v moři dohnali, tak bys zemřela, kdyby vás Sigrod nezachránil.''
Tasy se nadechovala, že mu něco odsekne, ale Salmer jí stiskl ruku. Podívala se na něj a pak nepatrně přikývla. Měl pravdu. Nepotřebovaly další problémy. Tasy radši mlčela a nic neříkala.
Bort si stoupnul dopředu před žáky. ,,Když jsme konečně vyřešili všechny obtíže a neshody můžeme začít. Nebo má někdo ještě nějaké námitky?''
Nikdo se neodvážil ozvat.
Bort strhnul látku z bedny, položené vedle něj. ,,Tady jsou vaše zbraně. Jsou tu různě velké meče, sekery i nože. Pro každého je tu jedna zbraň. Tak si pospěšte jestli si chcete vybrat.
Její spolužácí se okamžitě vrhli ke krabici a začaly se přetahovat o ty nejlepší zbraně. Salmer tam chtěl taky běžet, ale zarazil ho Tasyn hlas ,,Přece se nebudeme prát o nějaké hloupé zbraně. Jestli sis nevšimnul tak to Bort takhle přesně chce.''
,,Máš pravdu.'' souhlasil Salmer. I přesto se přiblížili o kousek blíž.
Zanedlouho si spolužáci vybrali zbraň. Salmer zvednul z bedny nůž a krátký meč. Tasy se vrátila vzpomínka, jak k ní znovu letí ten nůž. Potřásla hlavou a zahnala pryč zlou vzpomínku. Teď na to nemá čas.
,,Díky.'' poděkovala Tasy a vzala si meč.
,,Teď vás rozdělím do dvojic. Vyhrává ten kdo dostane soupeře pryč z tohoto čtverečku.'' ukázal na několik čtverců ,,Nebo ten kdo dostane soupeře do situace, ze které nejde ven.  Výherce vždy postupuje dál. Pokuste se vyhrát a přesvědčit mě, že aspoň umíte bojovat.'' pronesl vyzývavě trenér.
Tasy otráveně protočila oči. Otočila se k Salmerovi a zašeptala ,,Takže úplná ztráta času.''
,,A výherce dostane kartičku od výtahu.'' dodal Bort. Tasy zpozorněla. Tohle znělo zajímavě. Na krátko se střetla s pohledem Borta. Již teď litovala že se víc nesnažila při výběru zbraní. Tím malinkatým mečem sotva někoho porazí.
,,Jeden z nás kartu určitě vyhraje.'' usmál se na ni Salmer.
,,A to budu já.'' zasmála se Tasy a strčila do Salmera
,,Ne já,'' na oplátku do ní Salmer strčil.
,,Elisabeth a Glorie, Getan a Salmer.'' vyhlašoval dvojice Bort.
Tasy přemýšlela, kdo je Glorie. Neznala ji. Zachvíli ji ale uviděla. Glorie měla blonďaté vlasy a modrozelé oči. V ruce držela velký obouručný meč. Držela ho tak sebejistě. Tasy tušila, že ji bude těžké porazit.
,,Vzdej se.'' řekla Glorie.
,,Proč bych měla?" zasmála se Tasy a nečekané zaútočila. To se naučila nikdy se nenech rozptylovat a nedej příteli možnost tě rozptýlit.
,,Protože jsem se bojovat mečem učila od desíti let.'' odrazila její útok Glorie a sama jí začala zasypávat ranami. Tasy musela pomalu couvat.
,,Zažila jsi vůbec svět za zdmi Sigrodu?'' pohlédla jí Tasy do očí.
,,Ne.'' odseknula Glorie. ,,Proč se tak chováš?"' Tasy se zatím dařilo mrštně vyhýbat všem jejím útoků mečem.
,,Zajaly mě Kelteovci. Podařilo se mi kontaktovat Sigrod. Žádala jsem aby zachránili mě a dalši vězně a víš co mi řekli?'' začala Glorii zasypávat protentokrát údery ona. ,,Nechtěli mi pomoct. Zradil mě i můj vlastní bratr. Jediný kdo mo pomohl byl Salmer. Zapamatuj si jedno.'' pohlédla Glorii zpříma do očí.
,,Co?" zeptala se Glorie.
,,Svět je krutý.'' s tím podrazila Glorii nohy. Meč jí vypadl z ruky a Tasy ho odkopnula.
,,Výborně Elisabeth, výborně.'' chválil jí Bort.
Tasy si ho nevšímala a otočila se na Glorii. Ta se nezmohla na jediné slovo. Tasy se na ní usmála a Glorie jí nejistě úsměv oplatila.
Tahle to pokračovalo dále. Všechny soupeře porazila. Zbývalo už jenom finále. Čekala kdo proti ní nastoupí.
Překvapilo jí, když  zjistila, že to je Salmer.
,,Začněte.'' vyzval je Bort. Ostatní spolužáci souboj napjatě sledovaly a čekaly.  Všimla si, že někteří si již začaly sázet.
Salmer na nic nečekal a zaútočil. Tasy se útoku hbitě vyhnula a sama začala Salmera zasypávat ránami. Salmer všechny její útoky hbitě nožem vykrýval. Zvláštně se na ni usmál. Jako kdyby něco planoval. Tasy znovu zaútočila. Čekala, že Salmer útok vykryje. Ten ale místo toho o krok dozadu ustoupil. Pryč ze čtverce. Tasy na něj vyděšeně hleděla. On se vzdal kvůli ní.
,,Vítězem se stala Elisabeth.'' podal jí trenér Bort kartičku od výtahu.
,,Ty ses vzdal kvůli mě. To jsi nemusel.'' zlobila se Tasy na Salmera, když odcházeli z hodiny. Sover šel jako obvykle za nimi. Tasy se ho už naučila docela ignorovat.
,,Ty ji využiješ mnohem víc. Já bydlím o dvě patra níž. A hlavně ty jsi zraněná. '' odvětil  Salmer.
Chystaly se nastoupit do výtahu, když jí zastavil bratrův hlas ,,Tasy počkej.''
,,Co je?'' otočila se dívka.
,,Máš se dostavit za ředitelem Sigrodu.'' oznámil ji Cyrod.
,,Už zase.'' otráveně protočila oči Tasy.
,,Tak se uvidíme na večeři.'' rozloučil se Salmer
,,Jasně.'' souhlasila Tasy.
Cyrod jí vedl chodbami až do kanceláře ředitele. Bez zaklepaní vešel dovnitř.
,,Ahoj Elisabeth.'' mile se na ni usmál ředitel. Tasy už dávno prokoukla jeho přetvářku a štvalo ji, jak ji všichni říkali Elisabeth.
,,Posaďte se.'' vyzval je ředitel.
,,Cyrod mi říkal, jak ti vadí, že Sover chodí všude za tebou. Chápeš, že je to pro tvoji bezpečnost.'' ředitel se předklonil a pohlédl na ni. ,,A taky protože ti nevěříme, že by jsi odsud nezmizela a v moři se klidně znovu nechala zajat těmi hnusnými Kelteovci.''
Tasy se snažila netvářit otráveně. Tyhle přednášky jí ale nebavili.
,,Když mi slíbíš, že přestaneš pořád přemýšlet nad útěkem a dodržovat pravidla můžeš dostat tyhle sledovací hodinky.'' vyndal z krabičky hodinky. ,,Tak co na to říkáš?'' Tasy rychle přemýšlela. Hodinek se zbaví mnohem rychleji než Sovera až odsud bude chtí se Salmerem zmizet.
,,Slibuju.'' slíbila Tasy. Ředitel jí podal hodinky a Tasy si je hned nasadila a otáčela se k odchodu. Zastavil jí ale ředitelům hlas ,,Ještě jedna věc. Jestli si ty hodinky pokusíš sundat okamžitě se o tom dozvím, takže nic nezkoušej, jestli zase nechceš dostat osobního strážce.''
,,Chápu.'' přikývnula Tasy. A vyšla ven ze dveří. Cyrod jí následoval.
,,Tak co na to říkáš?" zajímalo Cyroda ,,Trvalo mi strašně dlouho než jsem k tomu ředitele přesvědčil.
Tasy se na svého bratra usmála a řekla ,,Děkuji.''