Jak se to mohlo stát

Dohoda

Když jsem zjistil že mi píše on, úspěšně jsem ho od ignoroval. Zastrčil jsem mobil zpátky pod polštář a pomalu upadal do říše snů, když v tu ránu...crrrr. Vyskočil jsem z postele. "Počkat to je ráno?" Byl jsem tak mimo že jsem ani nerozeznal fáze dne. Po zkontrolování telefonu jsem zjistil že je stále 23:16. Crrrr. Zase mi zazvonil mobil, což bylo dobře, protože jinak bych si rozbil hlavu o mobil, jelikož jsem opět upadal do spánku...doslova. Koukl jsem se co to zvoní a vida. Volalo mi neznámé číslo. "Jakej idiot mi volá v čtvrt na dvanáct." Zamumlal jsem a zvedl telefon.

Eddie
Halo?

Steve
To jako normálně neodpovídáš na zprávy?

Eddie
Neser a řekni jak si dostal moje číslo, instagram a proč mi vůbec voláš v takovou nepříznivou hodinu.

Řekl jsem to na rovinu. Cítil jsem se fakt unaveně.

Steve
Ježíš Kriste vychladni. Jenom se chci na něco zeptat.

Eddie
A to si nemoh napsat do zprávy?

Steve
A ty si myslíš že by jsi mi odpověděl?

Konverzaci ovládlo ticho, ale jen na pár sekund. Měl pravdu. Ani za milion bych...dobře za milion ano, ale to není podstatný. Prostě šance že bych mu odepsal na Instagramu je menší než 5%.

Eddie
Prostě se zeptej. Jsem unavenej.

Steve
Seš teplej?

Eddie
Prosím?!

Odvětil jsem agresivně. Nesnáším oslovení teplouš, buzna atd. (když to ten člověk myslí vážne samozřejmě) a to mě lehce vyvedlo z míry.

Steve
Hej sorry jestli jsem to řek nějak špatně. Já jen nevím jak se na to mám ptát. Prostě...když jsme byli zamčený na těch hajzlech tak si řekl že jsi 'teplouš zasranej.' jenom chci vědět jestli je to pravda.

Nechtěl jsem mu lhát. Dozvěděl by se to tak či tak, ale vyoutovat se před ním je pro mě jako dávat první pomoc 956 let starý mrtví tropický rybce. Hluboce jsem se nadechl...pětkrát a potom jsem řekl.

Eddie
Jo jsem.

Dvě slova a já se stihl zapotit. Zadíval jsem se do telefonu jako kdyby měl za tři vteřiny vybouchnout s doprovodem růžových flitrů, dýmem a písničkou Hafo od Franka Wilda a Kafu. Možná to bylo proto že jsem se vyoutoval fyzicky odpornému, duševně retardovanému, morálně hanebnému, vulgárnímu, necitlivému, sobeckému, hloupému Stevovi Haringtonovi, nebo protože jsem prostě nechtěl aby byl homofobní.

Steve
...okay cool.

"Okay cool. Já jsem se mu momentálně vyoutoval a on mi na to řekne jenom okay cool?! Já přísahám všem nadlidským silám že až ho uvidím, tak ho zabiju. Ne já udělám něco mnohem, mnohem horšího...sním mu čokoládového Brumíka." Pomyslel jsem si. Mé pocity byly uspokojeny z tohoto Ďábelského plánu, ale stále jsem si potřeboval rýpnout.

Eddie
Já se ti tady vyoutuju a ty my prostě řekneš jen okay cool? Tch. Nedivím se že jsi panic.

Ďábelsky jsem se usmál. Cítil jsem se jako král všech králů, Brumíků, hrošíků a duhových ponožek a to jsem řekl jen dvě plnohodnotné věty a jedno citoslovce.

Steve
A...a to si zjistil jak?

Neznělo to uraženě, spíš ublíženě, ale také zvídavě. Nechtěl jsem ho cítit se špatně, i když mi to dělá nesmírnou radost.

Eddie
Řekl jsi to během svě panické attacky. Řekl jsi že nechceš umřít jako panic.

Steve
Oh...já...neřekneš to nikomu, že?

Eddie
Vždyť ani nemůžu.

Steve
Jak to myslíš?

"Bože on je tak stupidní!" Pomyslel jsem si.

Eddie
Když to o tobě řeknu, ty řekneš že jsem gay. Když ty řekneš že jsem gay tak já na opak řeknu že jsi panic. Jsme ve stejný situaci.

Konečně vypadalo že mu to došlo.

Steve
Mohli bychom se na něčem dohodnout?

To mě zaskočilo.

Eddie
Dohodnout na čem?

Steve
Já vím že se navzájem nesnášíme, ale můžeme si slíbit že cokoliv se o tom druhém dozvíme...nikomu neřekneme?

Nechápal jsem to. Proč by to sakra chtěl? Myslel jsem že chce abych trpěl a upřímně řečeno to pro něj chci taky, ale ne. On to prostě navrhnul naprosto bezvýznamně. Kriste, má štěstí že je tak dokonale slabě stupidní.

Eddie
No...nevidím v tom problém.

Steve
Vážně?

Jeho hlas zněl nadšeně, jako dítě o vánocích které dostalo novou pop figurku svojí oblíbené pornohvězdy. Nevěděl jsem proč ale mé neexistující, zkažené, kamenné, černé srdce poskočilo radostí. Pousmál jsem se z té dětské dospělé radosti.

Eddie
Jop.

Steve
Kdybych tě teď viděl, obejmul bych tě.

Eddie
Hej, hej kámo vole zpomal, vyhrožování je trestný!

Řekl jsem sarkasticky. Konverzaci opět ovládlo ticho a po pár dlouhých vteřinách jsme se konečně dostali z té hluboké černobílé propasti mlcění a rozloučili se. Zastrčil jsem telefon pod polštář a překulil se na druhý bok. Bohužel jsem u toho myslel na Shopaholic Adél a z mého otupení smyslů Adélou jsem spadl z postele. "KURVA JAU!!" Zařval jsem na celý přívěs. Místostí zavládlo hromové ticho. Po několika dlouhých chvílích jsem se vydrápal spátky na postel, když najednou jsem viděl strejdu. "AAAA" Zařval jsem při mém druhém pádu z postele.

Strejda
Co to tu tak hulákáš krucinál. Vzbudíš celý Hawkins hernajz.

Řekl a bez dalších argumentů odešel. "Do třetice všeho dobrého." Řekl jsem si motivačně a konečně si lehl do pohodlné polohy na postel. "Teda...to rčení fakt funguje." Řekl jsem si v duchu. Asi by jste si řekli že teď tady bute takové to klišé že se zas něco posere, ale ne. Byl jsem živ, zdráv a konečně jsem usnul. Druhý den ráno jsem se probudil s podezřele dobrou náladou. Pravděpodobně protože byl pátek. Zkontroloval jsem mobil protože můj tajný smysl, říkejme mu...co já vím...oznámení z Instagramu, mi vzkázalo že mi někdo psal. Tak nějak jsem čekal kdo to bude. Buď Harington a nebo naštvané matky a jejich děti, stěžující si na mé sadistické a satanistické sklony. K mému neštěstí to byl jen Steve. Škoda, rád bych se zasmál nad myšlenkou toho že někdo obětuje minuty svého času jen k napsání nenávistného komentáře. Podíval jsem se co má Harington na srdci. Stálo tam: 'Nechceš po škole ven?' "Jak to ten tvor mohl vědět. Zase má pravdu no...nechci. Ale nemám náladu na to vyjednávat takže asi řeknu že půjdu a nechám to být." Řekl jsem si s domněním že to nemůže být tak zlé. Jak šeredně jsem se mýlil.