Část 1

140 21 2
                                    

Harry

26.11.2027

Když jsem se vrátil z nahrávání v LA, řekl jsem mámě, že bych potřeboval pár dní odpočívat, než by se Grace vrátila...

Šel jsem do kuchyně, hned jsem si všiml malého bílého balíčku na stole, to mě zmátlo, jelikož obvykle se mi domů nedoručovaly balíky... A i kdyby, bylo by to ve schránce, ne uvnitř...

Zvedl jsem ho a otočil. Žádní štítek. Žádná adresa, ani moje jméno na tom nebylo... Zaváhal jsem, než jsem to otevřel, viděl jsem, že to byla flashka. Odložil jsem ji, nebyl jsem si jistý, proč by se tady z ničeho nic objevila... Rozhodl jsem se zavolat mámě, ihned mi hovor zvedla. Mohl jsem v pozadí slyšet Grace.

„Ahoj, už jsi zpátky v Londýně?" zeptala se. „Jo, akorát jsem se vrátil. Chtěl jsem se zeptat, jestli nevíš, co to bylo za balíček? Nechala jsi něco v kuchyni na stole?" zeptal jsem se.

„Ne. Možná Gemma," odpověděla mi. Přikývl jsem a přemýšlel jsem o tom.

„Dobře... Děkuji, to je všechno, na co jsem se chtěl zeptat," řekl jsem...

Ještě pár minut jsme mluvili o Grace a pak jsme ukončili hovor.

Rozhodl jsem se podívat, co bylo na flashce, doufal jsem, že to nebyl virus, který by mi zničil počítač nebo něco. Zapojil jsem ji a musel jsem minutu počkat, až naskočila ikona na obrazovce. Kliknul jsem na to, viděl jsem, že tam bylo pět souborů jako hlasový záznam. Kliknul jsem na první, který byl označený jako Brynn#1 a zvýšil jsem hlasitost.

„Zůstat se mnou. Můžeme začít znovu." Ihned jsem ten hlas poznal. Patřil Ryanovi.

„Nechci, Ryane... Nemůžu být s tebou. Opravdu ne." Brynnin hlas vycházel z reproduktoru a musel jsem to pozastavit.

Neslyšel jsem její hlas ode dne, kdy zemřela, když mi volala z auta, když s ním jela. Zaváhal jsem, cítil jsem, jak se mi rozbušilo srdce, a nervózní jsem pustil přehrávání.

„Ano, můžeš. Jsem pro tebe lepší. Prosím, jen mi věř. Můžu ti pomoct od něj odejít. A toho děcka. Vím, že s ní nechceš mít nic společného, nebylo by to tak těžké," řekl Ryan, pokusil jsem si dát dohromady, o čem se bavili, nebo kde se to odehrávalo. Mátlo mě, že jsem to slyšel po tolika letech...

„Jak bychom to udělali? Víš, že na tebe zavolal policii. A udělal by cokoliv, aby mě našel," odpověděla Brynn.

„Zfalšujeme tvou smrt," řekl Ryan a moje srdce se na okamžik zastavilo, slyšel jsem, jak se Brynn zasmála... Nepřipadalo mi, že věděla, že byla nahrávána, uvědomil jsem si, že to muselo být pořízeno předtím, než zemřela.

Zfalšovat moji smrt? Uvědomuješ si, jak nemožné to je? Harry by chtěl vidět moje tělo," konstatovala. Měla pravdu. Viděl jsem ho. No, trochu. Nedokázal jsem se přimět stáhnout plachtu, abych se na ni podíval. Stál jsem tam deset minut a snažil jsem se přesvědčit sám sebe, že jsem ji chtěl ještě naposledy vidět. Litoval jsem, že jsem to neudělal...

„Co by si myslel? Chci říct, znáš ho. Prakticky omdlévá při pohledu na krev. Upřímně si nemyslím, že by se podíval. Mám v nemocnici kontakty a myslím, že by mi pomohli. Dluží mi laskavost... Mohli by sehnat podobné tělo, zakrýt ho a říct mu, že jsi to ty," vysvětlil Ryan, zastavil jsem nahrávku.

Podíval jsem se na flashku, snažil jsem se zpracovat to, co jsem slyšel. Byla naživu? A pokud ano, proč bych, sakra, zrovna teď dostal tuhle flashku, po pěti letech?

Trvalo mi pár minut, než jsem se přiměl poslouchat dál. Chtěl jsem slyšet její hlas...

„Proč na tom tak trváš, Ryane? Chci říct, nejdříve to znělo, že jsi tohle plánoval dlouho, což mě znepokojuje. A pak je to naprosto šílené. Zjistí to... Že?" zeptala se Brynn.

„Nemyslím si... Poslouchej... Už jsi zavolala poliše, že? Takže ten hovor vystopují a budou tady za víc než dvacet minut... Říznu tě a-."

Brynn ho přerušila.

Cože? Ne. Doslova jsi řekl, že už mi neublížíš," řekl.

„Já vím, co jsem řekl... Ale musí to být věrohodné, aby to vyšlo. Odvezou tě do nemocnice, kde mám kontakty, prohlásí tě za mrtvou a napíšou úmrtní list. Na pár let půjdu do vězení, ale mám kontakty i u federálů, kteří mě dostanou ven dřív... Můj kámoš Jackson tě za čtyři dny vyzvedne z nemocnice a odveze tě k sobě do Manchesteru... Tam ti pomůže vytvořit novou identitu a v podstatě začneš znovu. Dobře? Prosím, Brynn. Musíš mi věřit, naplánoval jsem to do posledního detailu. Jen... Mi věř. Aspoň jednou," vysvětlil Ryan.

„Nechci další jizvy, Ryane... Bolí. Tohle mě bolí. Nemůžu... Opravdu. Odvez mě zpátky k Harrymu. Prosím," řekla Brynn a poznal jsem změnu v jejím hlase. Bála se.

„Tohle je jediná cesta," konstatoval... Najednou se ozvala hlasitá rána a slyšel jsem Brynn křičet. Pak nastalo ticho.

„Ještě neomdlívej, Brynn," sotva jsem Ryana slyšel a dal jsem to ještě hlasitěji, snažil jsem se zachytit, co se dělo. Ale byli daleko od zařízení, které nahrávalo.

Povadlo mi srdce, když jsem uslyšel Brynn.

„Ryane... Prosím. Nemůžu..." Zněla slabě, sotva jsem jí rozuměl. Zbytek bylo těžké poznat a pak nahrávka skončila. První záznam byl u konce.

Seděl jsem pár minut, srdce mi splašeně bušilo v hrudi. Bylo těžké dýchat... Nebyl jsem si jistý, jestli byla naživu nebo ne. Rozhodně to tak neznělo...

Uběhlo deset minut a podíval jsem se na obrazovku, viděl jsem další nahrávku. Byla označená jako Ihned si to poslechni... je toho víc, což mě lehce znepokojilo. Nebyl jsem si jistý, že jsem chtěl vědět, co na ní bylo. První byla příliš matoucí...

***

Poslechl jsem si první záznam ještě dvakrát, snažil jsem se zjistit, proč po tolika letech mi ji někdo poslal... A proč mi? Pokud mě Ryan tolik nenáviděl, proč by mi tohle tajemství prozradil?

Co když Brynn mi to doručila? Co když chtěla, abych věděl, že byla pořád naživu?

Hádal jsem, že jediný způsob, jak to zjistit, byl, poslechnout si druhou nahrávku.

____________

Vaše myšlenky? 

His Secret Bodyguard 2 // h.s. (CZECH TRANSLATION)Where stories live. Discover now