Bonusovky

16| Mateo & Chris III.

Jejich svatba byla hodně malá. 

Mateo by asi nesnesl, kdy by celý den byla největší pozornost na něm a a ještě bych na jejich svatbě bylo třeba sto lidí. Měl tam svou rodinu, Chris tu svou (bylo vtipné sledovat jeho rodiče, jak se snaží sobě navzájem vyhnout, protože se nemohli snést). Samozřejmě pozvali i Auru s rodinou. Prarodiče. Kamarády, že by je spočítali na jedné ruce. A to bylo všechno.

Obřad měli v menším, ale pěkném sále ve městě a přípravy začaly už od rána. Aura jejich svatbou žila snad více, než on sám, když se ráno objevila u nich doma s oblekem z čistírny v jedné ruce a s malou Caroline ve druhé. 

Mateo se i tak usmál a natáhl se po její dceři, která už na sobě měla roztomilé šatečky s čelenkou na hlavě. "Pro tebe je ten oblek, ne to dítě," utrousila Aura.

Nevěděl, jak to dělal, ale vždy Caroline rozesmál. Asi vypadal vtipně. Nebo si pamatovala, jak celý měsíc po jejím narození kolem ní jen nervózně kroužil. Jistým způsobem ho děsilo, jak malá byla. Teď sice byla stále malá, alespoň si na ni už zvykl. 

Otočil se i s ní a vydal se hlouběji do bytu. Aura ho následovala. 

"Kde je Chris?"

"Jel si vyzvednout svůj oblek. Máme se sejít na místě." Upřímně? Nemohl se dočkat, až ho zase uvidí. Byl z dnešního dne neuvěřitelně nervózní a Chris byl ten jediný, kdo ho zvládnul uklidnit. "Každopádně já se převleču asi taky až tam. Nemusela si to táhnout až sem."

Měl u sedačky nachystanou hromádku věcí, které musel vzít. "Já tě asi zabiju," zamumlala Aura. Bez toho, aby něco řekl, věci pobrala, a on si tak mohl nechat v náruči Caroline. Naposledy zkontroloval, jestli mají všechno, a vydali se k autu.

"Tak jak se cítíš, tvůj velký den?" zeptal se ho Simon hned, co se posadil na sedadlo spolujezdce. Aura jela vzadu s malou. 

"Že ti asi pozvracím palubovku," přiznal potupně. Všichni v tomhle autě ho ale moc dobře znali.

Simon se uchechtl. "To jsem si mohl myslet. V přihrádce jsou pytlíky na zvracení."

Překvapeně se na něj podíval. "Vážně?"

"Ne. Ale nějaký starý sáček od svačiny tam možná najdeš." A vyjel směr jejich svatební místo. 

Aura byla jeho svědkyně, samozřejmě. Simon, ten zase Chrisův. Všechny překvapilo, když ho o to Chris požádal, protože i když si všichni byli blízcí, stejně to tak trochu nečekané bylo. I sám Mateo tipoval spíše Chrisovu kolegyni Jennie, která nastoupila do jeho práce asi jen měsíc po něm, což vyústilo v silné přátelství. 

Ale byl rád, že svědkové tak nějak zůstávají v rodině. Aura byla rodinou stoprocentně. 

Když přijeli na místo, zrovna kousek od nich vystupovali z auta i jeho rodiče a bratr. Znervózněl ještě víc. Hned vedle ale stálo Chrisovo auto, což ho opět trochu klidnilo. Byl už tady. Za chvíli ho uvidí. 

Když ale šáhl na kliku šatny, jeho máma mu málem urazila ruku. "Ale! Musíme ctít tradice, přece se s ním neuvidíš před obřadem!"

Zakňučel. "Mami, doslova jsem se s ním ráno probudil. Už jsem ho viděl."

"To nevadí! Teď už ale- Ah, Caroline! Ty jsi mi ale sluníčko!" 

Mateo se otočil. Objevila se za ním Aura, která už stihla malou vyndat ze sedačky. A tak se na ni jen vděčně usmál, využil šance a vklouznul rychle do šatny, i když s sebou neměl ani oblek. Ten byl ještě v autě, protože ostatní věci mu přišly asi důležitější. Byl lehce zmatený.