Dračí srdce | HP - POZASTAVENO

11.Část

Další den před a já jdu se svými kamarády na večeři. Sedneme si na obvyklé místo a začneme jíst. Já jsem si nedala moc protože jsem měla divný pocit že se něco stane. Ano stane se to že usmrtí Klofana ale tohle nebyl ten pocit. Byl to jiný pocit ale aspoň jsem jo trochu potlačila. Pak jsme se vydali k Hagridovi.

Šli jsme za docela naštvanou Hermionou a já s Harrym a Ronem jsme za ní klopýtali.

,,Nemůžu uvěřit že zabijou Klofana"

Než jsme stihli Hermioně odpovědět tak jsme si všimli Draca Malfoye a jeho partičku.

,,To bude paráda"

,,Už se nemůžu dočkat"

Hermiona to nevydržela a rozešla se k nim naštvaně.

,,Hele kdo je tady!"

,,Aa taky jste se přišli podívat?" Zeptal se Malfoy a já jsem jenom protočila oči

,,Ty-ty hnusnej, odpornej, smradlavej, malej švábe!" Vyhrkla Hermiona neštvaně a zamířila hůlkou Malfoyovi na krk. Malfoy jenom dělal že se bojí

,,Hermiono ne!" Vyhrkl ze sebe Ron ,,On za to nestojí" dodal. Hermiona tam chvíli stála a měla hůlku furt namířenou na Malfoye. Po docela dlouhé chvilce ji sklonila, Malfoy se začal smát ale to neměl dělat protože Hermiona se už otáčela ale pak se otočila se zpátky a dá mu pořádnou ranu do nosu. Ty vole pěkně holka.

,,Malfoyi není ti nic"

,,Mizíme" Utekli srabácky do hradu.

,,Jo, utíkejte ze maminkou!" Zakřičela jsem ještě na ně

,,To bylo dobrý"

,,Že dobrý? Senzační"

Rychle jsme se vzpamatovali a upalovali k Hagridově hájence. Hagrid nám otevřel a my jsme vešli dovnitř.

,,Podívejte na něj. Miluje vůni stromů a vítr"

,,Tak proč ho nepustíme?" Navrhl Harry

Mlaskl ,,To nejde, Brumbál by pak měl problém. Příde sem dolů. Chce být se mnou až..... až na to dojde. Je to báječnej chlap, ten Brumbál" hodil nějaký kus asi masa nějaké potvoře.

,,My s tebou zůstaneme!" Řekla rozhodně Hermiona a stoupla.

,,Tak to teda ne!" Zavrčel Hagrid ,,Myslíš že chci aby jste to viděli?! Ne! Dopijte si čaj a běžte. Jo a ještě než půjdeš Rone" šel k poličce a otevřel plechovou krabičku a vytáhl Prašivku a podal ji Ronovi

,,Prašivko! Ty žiješ?"

,,Hlídej si líp svoje zvířata"

,,Myslím že někomu dlužíš omluvu" vykročila Hermiona Ajejej už to znova začíná

,,Jo hned jak křivonožku uvidím omluvím se mu"

,,Myslím mě!" Najednou se rozbila váza vedle mě až jsem se leknutím spadle ze židle.

,,Co to bylo?" Zeptala jsem se když mi Harry pomáhal se zvednout. Ostatní jenom pokrčili rameny. Harryho nejednou taky něco trefilo a podíval se z okna. Ukázal rukou směrem k Hagridovi a ten se taky šel podívat.

,,Kruci, je pozdě stmívá se neměli by jste tu bejt. Jestli vás někdo takhle pozdě uvidí budete mít velkej malér, zvlášť ty Harry" ukázal na Harryho. V tu chvíli někdo zeklepal ,,Jó už jdu!" Zakryl nějaké zvíře dekou ,,Honem, honem" popohnal nás a my jsme šli vzadním vchodem

,,Hagride dopadne to dobře věř mi" slyšela jsem Harryho

,,Běž, běž" znova ho popohnal Hagrid. Hermiona otevřela dveře a nakoukla aby se ujistila jestli vzduch čistý. To už vešli do Hagridovy hájenky. My jsme hned vyšli s schovali jsme se za obrovské dýně. Koukali jsme a poslouchali co si říkají. Hagrid ještě zkusil protestovat ale nepodařilo se. Pak jsem zaslechla a asi aj Hermiona, jakoby za námi praskla větvička a otočila jsem se.

,,Co- co je?" Zeptal se Harry

,,Jakoby viděla- to nic" vyhrkla Hermiona. Ron se rozeběhl s Prašivkou v ruce nahoru ke hradu, my jsme za ním taky utíkali. Když jsme vyběhli kopec tak jsme se ještě z kopce dívali na hagridovu hájenku. Kat se napřáhl s sekl. Rozlétli se havrani a já jsem bolestně semkla víčka, trio se tam mezitím objímalo. Víčka jsem otevřela když Ron bolestně řekl ,,Au" a Prašivka utíkala pryč Něco se mi na té kryse nezdá.

,,Kousla mě" odmlčel se Ron ,,Prašivko!" Řekl a začal se ohánět po té kryse, potom za ní utíkal k směrem kterým jsem párkrát šla, přesněji k Vrbě mlátičce.

,,Rone!" Zaječela Hermiona. To už jsme se rozbíhali za Ronem

,,Prašivko vrať se!" Vykřikl Ron

,,Počkej!" Vykřikl Harry

,,Rone, počkej!" Vykřikla jsem pro změnu já

Doběhli jsme kousek dál od Vrby mlátičky a sledovali Rona. Ten nakonec krysu chytil

,,Prašivko, tys mě kousla. Co to děláš?"

,,Víš co je tohle za strom?" Zeptala se Hermiona

Přikývla jsem ,,Vrba mlátička"

,,To není dobrý, Rone!" Vykřikl Harry. Ron se na nás podíval s otevřenou pusou že jsem musela potlačit uchchtnutí. ,,Harry! Hermiono! Ano!" Okřikl nás a ukázal za nás prstem ,,Utečte!" dodal. Prudce jsme se otočili a tam byl velký černý pes. To je ten pes z mého snu! To je Sirius Black! Můj biologický Otec! Křičela jsem v duchu. Aspoň si to budu moct uvěřit ,,Smrtonoš!" Vykřikl ještě Ron ale to už se proti nám rozbíhal a s vrčením nás přeskočil a běžel za Ronem. My jsme tam jenom v šoku stáli a sledovali co smrtonoš udělá. Doběhl k Ronovi a zakousl za mu do nohy a táhl ho pod Vrbu mlátičku. To už jsme se rozeběhli za ním.

,,Harry! Pomocc!" Křičel a snažil se rukou zapřít ale nepovedlo se mu to. Harry ho skoro chytil ale nepodařilo se to a Ron zmizel pod Vrbou mlatičkou a Harry rozpláclí na zemi. ,,Aaaaa" slyšeli jsme ještě

,,Rone! Rone!" Zakřičel Harry a snažil se ho ještě chytit ale marně.

,,A je fuč" neodpustila jsem si. Hermiona ještě stihla káravý pohled ale pak nás Vrby odhodila svou větví.
,,Auu, o tom stromě se mamka zmínila" Hermiona na mě hodila nechápaví pohled a já jsem jí jenom mávla rukou. Všichni tři jsme se zvedli a Harry a Hermiona se chtěli znova rozeběhnout ale já jsem se zarazila ,,Takhle vás ještě zabije!"

,,Ale Ron-"

,,Vím jak okolo Vrby projít" přerušila jsem Harryho. Oba se na mě podívali tázavým pohledem. ,,Musíš najít nějakou dlouhou větev a stisknout suku na kmeni a ona se uklidní" nechápavě se na mě podívali. Povzdechla jsem si a rozhodla jsem se že si to vezmu do vlastních rukou. Vzala jsem nějakou větev a stiskla suku. Vrba se uklidnila a my jsme opatrně ale rychle prošli pod vrbu.

Sklouzli jsme se a protože jsem šla první tak Harry na mě spadl a na Harryho pak Hermiona. Povzdechla jsem si

,,Promiň" řekla hned Hermiona a sesedla z Harryho který sesedl ze mě a pomohl mi na nohy.

,,V pohodě" řekla jsem Hermioně zatímco jsem se oprašovala.

,,Nevíš kam to vede?" Zeptala se mě

,,Nevím mamka mi to nechtěla říct" odpověděla jsem a šla jsem první

,,Tuším to doufám že se mílím" řekl Harry a vydal se za mnou a Hermiona se hned taky přidala.

Vystoupili jsme schody a mě už došlo kde jsme.

,,Jsme v chroptící chýši že ano?" Zeptala se Hermiona které to došlo. Já jsem začínala být trochu nervózní protože se uvidím se svým, podle mámi, biologickým otcem. Začali jsme stoupat další schody a to už jsme slyšeli Rona jak řve.
________________________________________________
Jak se líbila tahle část?
-1153 slov
-M.❤️