Třináct

Kapitola druhá

Tor se chtěl rozhlédnout po té jeskyni, kvůli nebezpečí. ,,Potřebuji světlo." Mínil a podrbal se ve vousech. ,,Vydrž." Řekl Loki a něco hledal ve své torně. Vytáhl malý kamínek. Byl to nádherný achát. 

Ale místo toho, aby ho dal do ruky Tórovi, položil ho na dlaň Røskvě. Røskva byla překvapená. Loki se podíval na Jitřenku položil dva prsty na kámen a Zašeptal nějaká slova. Kámen se rozsvítil jasným světlem. Vzal ho a dal ho Tórovi. Ten jen zavrtěl hlavou. Věděl, že se Loki jen předvádí.

Loki se posadil na kámen na okraji jeskyně a pozoroval Tjalfiho a Røskvu. Dva sourozenci se k sobě přitulili, kvůli chladu. Bylo mu jich skoro líto. Byli promočení. Mohl by jim pomoct rozdělat oheň, ale pro dnešek bylo dost zázraků. Pohled stočil k Jitřence, která donesla pár mokrých větviček a suchý mech, který někde vyhrabala. Podívala se na Lokiho a jen pohrdave zakroutila nad ním hlavou.

Sedla si a vytáhla z tašky nějaký ten papír. Zmuchlala ho do kuličky a polilala ho nějakou záhadnou tekutinou co měla v malé ampulce. Sundala si že zad malý vak a z něj vytáhla starý zapalovač.

Věděla že mokré dřevo nerado hoří. Do kuličky papíru udělala malou díru. ,,Røskvo, Tjalfi. Pojďte blíž ať se ohřejete." Podívala se na děti a ti přišli blíž. Nacpal mech do díry. Položila to na zem a na to naházela pár vetívek. Rozdělala starý zapalovač a polilala jeho obsahem vetívku. Stačila jedna. Dala jí pod papír.

Loki jí dal pozoroval. Zvláštní umí čarovat, a rozdělává ručně? A proč je tak zamlklá? Přitom viděl co dokáže. Je to jistě mocná čarodějka to je jisté.

Jitřenka vzala svoje zipo a zapálila mokrou větvičku. Když se plamen dostal ke kouli oheň se rozhořel. ,,Tjalfi udrž ho. Já dojdu pro další dřevo." Poplácala Tjalfiho po rameni vstala a odešla ven.

Loki šel pomalu za ní. ,,Měl jste sedět. Co chcete?" Otočila se na něj. Stal přímo před ní. Pár centimetrů. Na natažení ruky. ,,Jsi čarodějka, jaktoze tvoje dvojče čarodějka není? Cítil jsem to." Pověděl jí a stal na místě. ,,Protože jsem magii zdědila já. A vůbec proč se o to tak zajímáte?" Zeptala se, neměla důvod mu věřit.

Šla kousek dál a posbíral nějaké větve. Loki jí napodobil aa sebral pár větví také. ,,Protože mě to jen zajímá. Takovou magii jsem nikdy neviděl, ale slyšel jsem o ní. Je prý všemocná." Mínil a oba odešli k jeskyni.

,,Možná je možná není. Ale to nic nemění na tom, že jste utekl." Tohle nečekal, ale bavilo ho když se s ním někdo hádal. Ovšem teď věděl že nemá šanci. ,,No narozdil od tebe nepoužívám starou magii." ,,Aspoň nejsem zbabělá." Povedela a hodila pár větví na oheň.

Loki byl naštvaný, ale na druhou stranu se mu líbilo, že se nedala. Po chvíli se objevil i Tór a Jitrenka se rozhodla, že si na chvilku odpočine a zavřela oči. Usnula.

Lesem se ozýval ohlušující řev a buraceni. Což všechny probudilo. ,,Co to zase je?" Tázal se Tór a v jeho očích se leskl hněv. ,,Pojďme do té postranní místnosti, tam budeme ve větším bezpečí." Nadhodil rozespalý Loki a s Tjalfim a Røskvou odešli do té místnosti.

Jitrenka si stoupla vedle Tóra a hlídala s ním. Nenechala ho tam samotného, protože kdyby se blížil útok tak mu pomůže. Měla to už v povaze.

~~~~~

Adéla sledovala Morganu a něco jí nesedělo. Byla divná. Každou chvíli někam odcházela. ,,Buď zdráva, jsem Haimdal. Mám vás odvést do Asgardu."   Oslovil jí dlouhovlasý blonďák a ona se na něj usmála. ,,Samozřejmě dojdu pro Morganu." Mínila zvedla se a chtěla dojít za Morganou.