Blesk

Blesk 2

Kapitola 2
Před zdí

   James vytřeštil oči, v hlavě měl strašný zmatek. Kroutil hlavou, neustále dokola. Snažil se probudit, ale uvědomil si, že nespí. Potom udělal krok vzad, zastavil. Kurva co se to děje? Mám strach, asi dostanu infarkt. Proboha! Co to je přede mnou?Ježiši, tohle fakt není dobrý! Tohle je fakt na sranec. Kde jsem se tady vzal?  Před Jamesem stála obrovská Zeď. Vypadala staře, po celé delce hluboké praskliny, z kterých vytékala černá tekutina a dopadala na silnici. Kdykoliv kapalina sletěla dolů,  nadskočil. Přímo zavřískl. Měl zvláštní pocit, že je živá, protože mu připadalo, že na jednu vteřinu uviděl zvláštní věc, která vypadala jako zuby. Přál si, aby se mu to jen zdálo. Jako mávnutím kouzelným proutkem se na zdi začali objevovat písmena, až vznikly dvě slova. James měl pocit, že to tam psala neviditelná ruka.Slyšel zvláštní zvuky, jako by před ním něco stálo. Polkl. Na zdi se objevilo: Frank King. Vedle jména velká trojka, vypadalo to jako odpočet, nepříjemná myšlenka. Najednou si uvědomil, že za sebou slyší zvuky, nepříjemné hlasy. Otočil se a uviděl menší kolonu aut. Stál uprostřed silnice.
   James na nic nečekal,přešel k prvnímu autu a čekal až řidič otevře boční okno. Chtěl vědět, co se to děje, doufal, že mu to muž řekne.
„Zdravím pane. Vidíte to taky? Tu věc před námi? Můžete mi říct, co se to děje? Jsem zmatený a potřebuji vysvětlení."
„Hele ty magore, nevím o čem mluvíš, jsi zdrogovaný? Stojíš tady, blokuješ provoz a ještě máš takové keci. Nechtěj abych vystoupil a rozbil ti fasádu. Co kdyby tě někdo přejel? Mohl by jít do vězení. Šmejde."
„Vy opravdu nic nevidíte? To mi neříkejte. Na silnici je ta obrovská Zeď. Něco tu není v pořádku. To nejde přehlednout."
„Ty jsi fakt ultra magor, kdybych byl mladší, řekl bych, až mně dáš ochutit. Táhni ke krajnici a neotravuj slušný lidi." Zatáhl okno a rozjel se. Za ním jelo asi deset aut. Projížděli zdi, jakoby tam nebyla. James byl zoufalý, posadil se mimo silnic a vložilsi ruce do dlaně. Připadal si, že se zbláznil. Neměl tušení,co bude dělat. Několík desítek minut se nemohl vůbec pohnout. Připadal si, že realita přestala existovat. Nejděsivější pocit na světě. Co mám dělat? Pomaličku zkus přemýšlet, třeba tě něco napadne. Co se dělo minulou noc? Netuším. Sakra. Tak jo? Mobil? Podiv se na mobil. Vytáhl telefon a otevřel ho. Na displeji měl 10 změškaných zpráv od matky. Na nic nečekal a vytočil jí.
  „Proboha jsi v pořádku? Co se stalo? Proč si mi to nezvedal? Měla jsem velký strach, tohle mi už nedělej Jamesi. I když je ti dvacet let, pořád jsem tvoje matka, která si představovala tisíce scénářu."Křičela do telefonu. Najednou nevěděl co odpověd, měl velký blok. Musel zahrát nejlepší výkon ve svém životě."
„Ano mami, jsem v pořádku. Jen jsem to přehnal z alkoholem. Omlouvám se. Nevím kdy se vrátim domů, takže se omlouvám. Ještě musím něco zařídit."
„No jasně alkohol, kolikrát jsem ti říkála, abys to nepřeháněl? No? Mnohokrát, svoji matku nikdo stejně neposlouchá. Jinak měla jsem strach i kvuli něčemu jinému. Můžu se zeptat, co to bylo za lidi? Co tě vyzvedli před barákem? Takovou podivnost jsem snad tady nikdy neviděla."
„Jo ten alkohol, to je ale zlo. Máš pravdu. Jinak o čem to mluvíš? Lidi? O čem to mluvíš?"
„To už jsi byl ožralý i doma? Proboha! No přece ta skupina převlečených lidí. Vypadali jako nějaká sekta, nebo kult, něco v tom smyslu. Vypadalo to fakt divně. Připadali my nebezpeční. Co to bylo za lidi?" Plácl se do čela. Vůbec se mu nelíbilo, co říkala matka. Najednou dostal velký strach, ale na ty lidi si nevzpomínal.
„Všechno v pořádku.To byla jen taková hra, nic víc. Znáš mně, mám divné nápady."
„Dobře budu ti věřit. Ale vypadali fakt strašně divně. Bylo to jako z hororového filmu. Jo nápady máš fakt divný, mohla bych vyprávět." Najednou ho napadla jedna věc. Podíval se na zeď a potom se podíval na telefon.
„Mami, neznáš FrankaKinga? Něco mně to jméno říká, ale nemůžu si vzpomenout."
„Znám. Má ten obchod s těmi podivnými věcmi. Prostě krámy. Prej různé magické věci a další takové kraviny. Chápeš? Kdo by tomu mohl věřit? A proč septáš."
„Děkuji moc. Musím jít, ozvu se nebo se setkáme doma. Ahoj."
„Ahoj synku. Dobře. A žádné blbosti." James vyskočil ze země a vydal se hledat Franka Kinga.