Jsme jako ptáci v kleci
Jsme jako andělé
Kterým nenažraní lidi vzali křídla
A vzali nám i zbytek
I to, co ani nemáme
Kam nás vítr odvěje
Tam zimu přečkáme
Budeme snít o tom
Že jen s pár odřeninama na tváři
Se vrátíme zpátky
A slunce nás bude hřát do zad
Slova bolí jako zásahy pistole
V boji, kde smí být jen meče
Křídla z papíru si stavíme
Snad jednou se vrátíme
Snad jednou vám to vrátíme
YOU ARE READING
Poezie ztracených duší
PoetryBásničky pro všechny ztracené duše, které jsem psala po osamělých pátečních nocích, na polorozpadlé lavičce pod tmavou oblohou plnou zářících hvězd, kdy mě moje úzkost, strach a osamělost nenechala jít spát. (Moje druhá básnická sbírka)
