VII.

9 1 2
                                    

Když jsme všechny úkoly splnili, rozhodli jsme se vrátit zpátky k chatkam.
Šortky uz naštěstí uschnuli.
Když jsme došli k hlavní budově, uviděla jsem kolik je hodin. bylo 15:45. tolik?! to jsme tam byli tak dlouho.
Rozhodly jsme se, že půjdeme se Sally do pokoje, protože jsme nikde neviděly vedoucí a do večeře zbývalo ještě dost času.

"Tak co jak se ti to zatím libi" zeptala se Sally po cestě do pokoje.
"jo jde to, celkem jsem zvědavá na tu noční část, třeba bude zábavnější než tahle denní. a co ty?" odpověděla jsem.
"jo taky dobrý, myslím že by jsme měli někdy zopakovat flašku" dodala s úsměvem.
jen to ne pomyslela jsem si.

došli jsme do pokoje, kde už byla Margot.
"Tak co? Jaký to bylo" zeptaly jsme se se Sally skoro zároveň. Obě jsme se zasmaly a začaly si povídat.

"hele holky už je šest měly by jsme jít na večeři" řekla jsem.
"ty jo to to uteklo, já man takovej hlad" pronesla Margot a společně jsme se zasmaly.
Vydaly jsme se na večeři, vystaly jsme si frontu a pak si s jídlem sedly k našemu stolu.
"Tak co jak se tesite" zeptala jsem se
"mega moc" odvětila Sally a k ní se hned připojila Margot.

"Takže, za patnáct minut vás čeká nocni cast bojovky, půjde o to že musíte najít tří bedny, pro každý tým jsou označené jinak, a v těch bednach nebo budeme tomu rikat truhlach tak, bude klíč v poslední bude klíč a mapa kde je vaše poslední truhla s pokladem. až ji najdete otevřete ji jedním z klíčů, které jste před tím našli. samozřejmě co nejdříve, první kdo otevře truhlu s pokladem, který nám přinese vyhrává. jasné? " vysvětlila pravidla učitelka.

všem to bylo jasné a tak jsme všichni dojedli a mohlo se začít.
seřadili jsme se venku v našich týmech a čekali na zahájení.
"okey lidi takže, musíme mít nějakou strategii..." začal zase ten zrzavy kluk ale nedokončil, skočil mu do toho totiž Rafael.
"ser na strategii prostě někdo rovně, někdo doprava a jiní doleve"
"no jo ale musíme vědět kdo" odvětil chytracky zrzavy kluk
"no jo se neposer, tak ty ehh Sally a... Diana, do leva. já tady s nimi rovně a zbytek doprava. spokojenej?!" rozhodl to Rafael.

kluk očividně spokojený byl ale já ne, sice jsem se Sally ale taky s tímhle chytrákem.

"Takže připravit...pozor...start!" zakřičela učitelka a piskla na píšťalku.
všichni jsme se rozutekli tam kam jsme měli. už byla úplná tma.
jak v tomhle máme sakra najít nějakou bednu...

doběhli jsme do lesa, byla jsem celá zadýchaná, nejsem dobrá běžkyně.
"a co teď" zeptala se taky zadýchaná Sally ale byla na tom líp než já
"no přece hledej ty světýlka " odvětil kluk jako kdyby to byla samozřejmost
"počkej...cože...jaký světýlka...?" zadýchaně jsem se zeptala
"přece ty na tech bednach ne, si neposlouchala nebo co "
"coo?"
vůbec jsem si nevybavovala něco o světýlkách ale tak co.

běhali jsme hodnou chvíli tak nějak kolem sebe ale nic jsme nemohli najít.
"hele víte co, co se ještě rozdělit a každý půjde jinam a pak se nějak najdeme?" navrhla jsem protože mě začalo lézt krkem jak furt nic nemáme.
"je to riskantní ale klidne" překvapivě souhlasil kluk
"jo asi jo, ale dávejte pozor" přidala se Sally

rozutekli jsme se po lese, běžela jsem hlouběji, v domnění, že třeba něco najdu. jenže mi došlo, že něco není v pořádku...

všude bylo ticho, nikde nebylo slyšet pokřikování dětí a dupot. jenom...bylo to šumění vody. šla jsem dál abych se podívala, všude byla neproniknutelná tma. jenom šum vody. šla jsem po zvuku asi jsem se přibližovala. tohle nebyla reka, tohle bylo jemnější... to je ten rybník o kterém se zmínila máma. super, ale to znamená že jsem se dostala někam kam jsem nechtěla...
a doslova, jak jsem se zamyslela zapomněla jsem dávat pozor na nohy a šlápla jsem tam kam jsem nejmíň chtěla, do rybníka. uklouzla mi noha a ozvalo se hlasité splouchnuti a já ucítila studenou vodu. zahučela jsem přímo do vody, připadala jsem si jako nemotorny osel, vůbec se mi nedařilo vylézt.
co když se utopim, prolétlo mi hlavou, ale hovno se utopim, dělej něco Diano, sakra...
chytila jsem se nějakého drnu a vytáhla se pomocí něj ven.
okey takže dekuju drne za pomoc, rybníku bylo mi potěšením a ten kde jsou sakra ostatní.

rozběhla jsem se tak kde jsem doufala, že budou.
prosím mám štěstí
a že by, ano!
našla jsem je a co je nejlepší všichni byli kolem jedné truhly a zkoušeli klíče.
zprvu si mě nikdo nevšiml ale pak si mě všimla Sally.
"Diano! co se ti sakra stalo!?" zhrozila se
"psst" snažila jsem se jí utišit ale bylo pozdě.
"aaa zmokla slepice, cos dělala?" jízlivě se zeptal Rafael
"drž hubu, asi hovno na stromě ne" snaha o to mu to vrátit tam byla ale na nic lepšího jsem se nezmohla.
začala jsem se třást zimou, bylo sice ještě letní počasí ale v noci už takové teplo nebylo, zvláště když jste celý mokrý.

"mám to!" zařval Martin a popadl věci z truhly "no tak běžíme ne"

ty vole jasně takže já teď budu ještě běhat fakt super.
naštěstí to netrvalo tak dlouho jak jsem čekala a dobehli jsme skoro stejně jako tým ve, kterém byla Margot.

no super a teď můžeme snad už jít na pokoj ne.
zalezla jsem do za moji skupinku, protože to poslední do teď chci je abych dostala ještě seřváno.

"Tak výborně a jsou tu všichni, tak jak jste si to užili?" zeptala se učitelka

pár lidí se jí začalo svěřovat a vypadalo to fakt na dlouho. snažila jsem se zastavit ten třes ale to prostě nešlo.

najednou mi něco spadlo na hlavu, byla to mikina. podívala jsem se kdo mi ji hodil, zaznamenala jsem pohyb u Rafaela, a ano Rafaelovi chyběla mikina. chtěla jsem mu ji vrátit a něco mu říct ale úplně mě ignoroval. tak jsem se rozhodl si tu mikinu prostě nandat.

po dlouhém povídání to učitelka konečně ukončila
"to by stačilo, běžte spát, zítra ráno rozcvička, dobrou"

a konečně jsme mohli jít na pokoje.
"Rafe...Rafaeli...haloo slyšíš " poklepala jsem ho na schodech na rameno, otočil se a věnoval mi zvláštní pohled, a jeho rty naznačili počkej a ukázal za roh.

počkala jsem teda až všichni odejdou, holkám jsem řekla že hned přijdu.

"no tak ehm děkuju za tu mikinu, na tady mas" podala jsem mu mikinu "nebo jestli ji chceš usušit u nás v pokoji fungují kamna tak..."

"to je dobrý, dík, jo a mimochodem zítra nás čeká plnění trestu" ušklíbl se, vzal si mikinu a odešel do pokoje kluků.

Románek naruby Where stories live. Discover now