fall on ice

16.

,,Ty si někoho fakt potřeboval, z něj seš vysmátej jak slunko." Uchychtl se.

,,Vysmátej jak on, protože to on mě nakazil tou jeho pozitivitou. Která zmizí jen když do mě ti naši šašci jedou."

,,Tak toho se drž, ne těch keců ale tý nálady samozřejmě." A teď jsem čekal, kdy zas začne mlet o tom, že spolu být nemůžeme, když se bojím to říct ostatním, avšak nějak se k těm jeho názorům neschylovalo.

,,Já jsem pozitivní sluničkoo!" Vyběhl jsem z pokoje ven, kde už nějací kluci byli.

,,Tyvole ty seš idiot." Vykulil oči Bechy.

,,To ti někdo něco prodal nebo co?" Myslel si Štanclik.

,,Ne tohle je naprosto normální." Vyšel ze dveří Hujis.

,,Škoda že na nás seš po většinu času hnusnej a jako pozitivní slunko, tě často nevidíme." Ozval se Hamič.

,,Váš problém."

,,Ne, to je tvůj problém, že chodíš radši k Američanům než k nám." Zabrblal Kulich.

,,Kdo řekl že tam chodím?"

,,Jsme viděli ne?" No tak to jsem rád, že když mě tam jednou jedinkrát viděli, tak mají jasno, že tam chodím se s nima bavit každý den.

,,A copak vy víte co jsem tam dělal?"

,,Ne, protože si nám to nechtěl říct." Začali jsme si nabírat jídlo.

,,A my můžeme pouze spekulovat jaké nekalosti tak vyvádíš." Jo kluci tak to kdyby jste věděli, tak mě už v životě nebudete chtít vidět.

,,To kdybyste věděli.." Řekl jsem tu svou myšlenku na hlas.

,,Tak se poserete." Doplnil mě Hujis.

,,Takže ty víš co tam dělal?" Byli překvapeni.

,,Dělej říkej!" Bouchl do stolu Šapy.

,,Ne, je to naše pokojové tajemství a taky nemusíte vědět všechno." Bránil mě Kuba dál. Dobře tak jestli to neřekne, všechny nadávky co jsem mu kdy řekl, odvolávám.

,,Jenže my nevíme nic. Aspoň řekni jedno, co jsi tam dělal nebo za kým si šel." Nenechal toho Eda.

,,Byl jsem tam na návštěvě a víc vám neřeknu."

,,Ty se tam s někým znáš?" Divil se Bary. Hah, jo trochu no... Tak trochu že si pamatuju z té noci každý sval na jeho dokonalém těle a z jeho očí bych vyčetl celou encyklopedii.

,,Kdo to je?!" Vykřikl Kulich a zbytek místnosti se na nás otočil.

,,Chtěli jste vědět jednu věc. Víc vám neřeknu, možná někdy příště." Uculil jsem se na ně.

,,Hej, tyvole, to je to tak těžký nám to říct?" Rozčílil se Cíba. Ano je.

,,Jo, nebudu vám to říkat a jestli nezmlknete, neřeknu vám už nikdy nic a můžu jim naopak něco donést a to fakt nechcete."

,,Opovaž se tyvole." Vyjel po mě Bary.

,,S tebou je to hrozný, fakt." Protočil Eda očima.

,,Jsem rád že mě máte tak moc rádi."

,,Jo to máme, když nám všechno tajíš." Zamumlal Hamič. Upřímně, mrzelo mě to. Nechtěl jsem mít s nimi takovýhle vztah, akorát to jaksi jinak nešlo. Kdybych se od nich neodtáhl, bylo by to celé úplně jinak.

Naštěstí jsem to rychle dojedl a pro jistotu zmizel dolů k recepci a rozhodl se zavolat ségře s těmi všemi novinkami. Musel jsem ji říct o té noci a co vše se tu děje.

,,Cože se stalo?!" Vyjekla do telefonu.

,,Musím to říkat znova? Líbali jsme se a udělali si dobře." Zopakoval jsem ji.

,,Nekeceeej. A to mi to říkáš až teď?"

,,Promiň nějak nebyl čas. Dneska toho bylo dost během dne." Omlouval jsem se jí.

,,Jasný, chápu. A jaký to bylo coo?"

,,Bože víš co semnou dělá jeho dotyk? Já myslel že umřu, a pak ty jeho rty, ne, konec, tak skvěle nikdo nelíbá a pak to co přišlo potom,nekomentuju, lépe se mi nespalo snad nikdy. Navíc mě respektuje ve všem a rozumíme si. Dělá mě tu jako jediný pořádně šťastným."

,,Takhle si snad nikdy o nikom nemluvil Kubí." A už ani nebudu...

,,Já vím. Je to hodně špatný co? Nedokážu si totiž představit, že by byl konec. Jestli zítra prohrajeme, nezvládnu to. Musím tu s ním zůstat do konce." Povzdechl jsem si.

,,I kdybyste zázračně vyhráli, za další tři dny se rozdělíte, myslíš že nějaký něco, asi vztah, na dálku zvládnete?"

,,Já jo.. nebo teď.. Ale jestli on? Víš nějak mi stále vrtá v hlavě, že ještě dva týdny zpátky měl holku a rozešel se s ní kvůli mně." Sdělil jsem ji své obavy.

,,Kvůli tobě? Takže to naše tušení bylo správné?"

,,Jo, říkal mi to ráno. A já se bojím aby mi to jednou nevyčetl, nechci mu kazit život a kariéru. Víš toho se taky bojím, přeci jen on je světová hvězda."

,,No a co že je? V týhle době jsou tyhle vztahy naprosto normální, a když to nebudete všude cpát, může to být všem úplně ukradený. Pokud teda neuděláte nějaký coming out, ale i tak. Kubí, pro tebe je důležitý abys byl šťastnej." Jo já vím, a s tímhle jsem měl problémy, především od té doby co jsem v Kanadě.

,,Já vím. Jen se bojím že se to posere."

,,Přestaň se všeho bát. Tohle je život a ten se má žít!"

Žít... Těžký to úkol.

Ale s ním to šlo.