Většinu času strávil organizováním a úhledným vybavováním svých věcí a ukládáním knih na malý stůl ve svém pokoji v abecedním pořádí podle barev. Ve tři na tečku zjistil, že jde po stezkách kampusu. Nedělal si legraci, když říkal, že má směnu ve 3, aby sledoval stezky.
Dvouhodinová směna spočívala v tom, že křičel na děti, aby neběhali, nebo pomáhal občasnému dítěti najít hlavní kancelář nebo jejich chatku. Mnohé se zdálo být bezradné a Taeho to zmátlo. Myslím tím, že tábor dává brožury dětem ještě předtím, než vůbec vstoupí do tábora. Brožura, která odpovídá na všechny otázky, které si neustále kladou.
Jaká ztráta Taeho času.
,,Ahoj Tae!“ Ozval se hlas, Tae se nemusel otáčet, aby věděl, kdo to je.
Protočil očima, než se otočil, aby uviděl nafoukneho bruneta, ktery mu šel cestou s jeho pozičkou.
Než si to Tae uvědomil, dostal se mu do náruče.
,,Slez ze mě.“
Tae zakřičel a odstrčil chlapce, nobzkusil to.
,,Ach, no, chyběl mi můj oblíbený pitomec.“
Zasmál se , zatímco se všichni jeho přátelé smáli.
,,Nech mě jít, než to řeknu otci!“ vykřikl Tae.
Bogum se jen uchechtl a pustil Taeho, který si nasadil brýle.
,, Vidím, že máš pořád zastrčený klacek v zadku... víš, kdybys mě nechal vyměnit, nebyl bys tak napjatý, zlato. Mohl bych tě snadno uvolnit, kdybys mi to dovolil.“
Tae se zamračil, zatímco Bogum se na něj díval hladovýma očima.
Tae nebyl ošklivý, ani zdaleka. Sakra, byl jmenován nejhezčím studentem v prvním ročníku střední školy a šance, že znovu vyhraje v posledním ročníku, byla vysoká.
Lidé milovali jeho oslnivé oříškové oči, čistou pleť, proporcionální rysy a růžové šťavnaté rty.
Jen zjistil, že jeho postoj a zapšklé chování byly velkým problémem..
Pokračování příště doufám že se bude líbit a omlouvám se za chyby...☀️☀️
