Život, který snad není můj

3. - Zmrzlina

Na celé dva dny jela máma pracovat někam do zahraničí a Reachel jela s ní, takže jsem doma úplně sama. Napadá mě tolik věcí co bych mohla dělat. Třeba jít ven s přáteli nebo se koukat na film. Mám strašně velkou chuť na zmrzlinu, takže jdu na zmrzlinu. Někdo zazvoní, kdo to asi může být? Nikoho jsem si nezvala. Otevřela jsem dveře a tam stál Cameron.

,,Čau, co tu chceš?" zeptala jsem se trochu víc odrzle, ale nevadí no... ,,Tu drzost budu ignorovat, no jdu za Rey" Řekl celkem naštvaně a i smutně. ,,Smůla, páč je teď někde úplně pryč. A proč jí tak nutně potřebuješ?" Zeptala jsem se, ale on mou otázku úplně od ignoroval ,,Sakra jak to myslíš pryč?!" Zařval na mě až jsem se lekla a ustoupila dál od něj. ,,Promiň, je toho na mě dnes nějak moc.." Řekl po tom, co si uvědomil jakým způsobem mi to řekl. ,,Jo vpohodě, jen jsi mi nahnal trochu hrůzu, ale nevadí. Jo a jela někam s mamkou, kvůli mamky práci" Řekla jsem klidně. ,,Jo aha, a ty tady budeš sama?" ,,Jo" řekla jsem zase znuděně. ,,Aha... nechceš někam zajít?" Zeptal se mě Cam. ,,Jo klidně, teď právě mám namířeno na zmrzlinu, jdeš taky?" Řekla jsem a Camovi se rozzářili oči. ,,Jasně! Pojedeme mým autem!" Řekl s nadšením a vyšel ven. ,,Proč jsi před tím působil tak... naštvaně? smutně? co se stalo?" Zeptala jsem se, protože mě to fakt zajímalo. ,,No... Reachel mě podvádí..." Řekl fakt smutně a já neměla slov. ,,To.. je strašný... proč ti to vůbec udělala? Ale... Reachel taková prostě je." Řekla jsem, ale byla to pravda...

...

,,Hmmmm ta zmrzlina je fakt dobrá" Řekla jsem a dál jsem se rozplývala nad borůvkovou zmrzlinou. ,,Jo to jo" Řekl pořád sklesle z toho, ještě neoficiálního rozchodu. ,,A co vlastně ty, máš nějakého kluka?" Řekl Cam jen tak a já se zadusila zmrzlinou. ,,uhm uhm... ne, podle kluků z naší třídy jsem sexuálně nepřitažlivá, jo přesně tak to jeden z nich řekl." Řekla jsem nějak něco mezi smutkem a hněvem. ,,To jsou asi slepí, však ty jsi krásná! Já je teda vůbec nechápu... jaký to asi debilové jsou?" Zamyslel se Cameron nahlas. Trochu jsem se nad tím pousmála. ,,Mě je to jedno..." Řekla jsem ani nevím proč sklesle. ,,Takže není." Řekl najednou Cam. ,,Řikám že je!" Zvíšila jsem na něj hlas. ,,A já že není!" Zvíšil on hlas na mě. " A já že se chováte jako malí děti." Řekl ještě někdo jiný... ,,Wes?" zeptali jsme se oba najednou. ,,Co tady děláš?" Zeptali jsme se znovu uplně stejně. Propukli jsme v záchvat smíchu. ,,Tak se už uklidníme a já tu jsem protože mám támhle práci." Řekl a někam za něj ukázal palcem, což mě nezajímalo tak jsem se tam nekoukla. ,,No tak já asi jdu" Řekl Cam a rychle někam odešel.

----------------------------------------

Já vím že jsem měla psát, ale když se nechce tak to je potom strašně blbě napsaný a... radši nic

no prostě se omlouvám že jsem to vydala tak pozdě, že to je krátký a nudný, jestli ještě něco tak mi to napište do coms. díky.

užívejte silvestra, napište co budete dělat, jestli budete spát nebo hrát deskovky nebo jako já budete celou noc pařit s bratrancem a kámošema. Tak jsem to udělala minule, tak to udělám teď.

tak pápáááá