Riddler likes riddles

?What's wrong?

Pohled Riddlera:

Probudil jsem se na gauči u mně doma, nademnou seděla more profesorka, moje oči se pomalu otevřely a podíval jsem se nahoru na moji profesorku. "Paní Hardweylová..?" Zamurmlal jsem. "Edwarde Nigmo.. omlouvám se co se stalo. Měla jsem zakročit dříve." Moje profesorka prohlásila a ja jsem držel hubu, přišlo mi docela milé že o se mnou jela až domu... nemam nikoho kdo by se o mně postaral. Ta bolest na mém obličeji nesla ani popsat. Dokonce jsem měl oba oka obložené monokly... "co se vůbec stalo.." zeptal jsem se. "Dostal ses do rvačky s Jeremym Sindomem." Odpověděla mi profesorka. "Ah ten bastard." Řekl jsem a začal jsem vstávat.

P: profesorka, R:Riddler

P: Edwarde zůstaňte ležet.
R: Je to vpohodě umím se postarat o sebe sám. Můžete jít domu přece už žiju sám nějakou tu dobu.
P: Edwarde.. aspoň mi pak zavolejte... víte kde volat.

Profesorka prohlásila a podala mi papírek s telefoním číslem na její kabinet. Jak jsem se na to podíval a kývl jsem, Profesorka se usmála a začala si sbírat své věci a odcházet. Po té jsem rychle zamířil do koupelny, držím to tak dlouho, konečně se mužů vychcat. Došel jsem na záchod a rozsvítil jsem světlo... a viděl jsem svůj obličej... byl celý od krve a napuchly, byl jsem šokovaný když jsem si uvědomil že to udělali Jeremyho kamarádi.. přišel jsem k zrcadlu a začal jsem se dotýkat mého obličeje... každý dotek bolel extrémním způsobem, začal jsem hystericky brečet a mačkat si vlasy.

Spadl jsem na zadek a moje nehty se zaryly do me hlavy, začal jsem hystericky křičet a třepat se, vstal jsem a začal jsem rozvazovat všechny věci co mi přišli pod ruce. "AAGGHHH!!" Zakřičel jsem a rozbil jsem pěstí zrcadlo. Už jsem toho měl kurva dost, 5 let už musím prožívat s Jeremym a jeho partou každý zkurveny den. Stal se se mně šílenec. Už nechci nikdy mít s lidmi něco společného.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

30.10 2022 Milý deníčku dneska už je to rok co jsem našel svůj opravdový smysl k životu. Pamatuju si to jako by to bylo včera, nijak se jsem nezměnil, můj obličej si stejný jako před rokem... Zítra je ten den, kdy se chystám zabit Jeremyho Sindoma.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Už je to rok... co jsem zešílel... můj život začal mít smysl a moje koníčky taky. Můj dům se stal odpadkovou skládkou a všude jsem si jako svůj nový znak namaloval otazníky... doufám že mi nikdo nezabrání zabit toho bastarda.

Ráno jsem vstal a nasadil si svůj kostým (doufám že všichni ví jak vypadá) byl jsem připraveny na dnešek. Šel ke dveřím svého domu, měl jsem dobře promyšlené... dneska je totiž Halloween... nikdo se nebude ohlížet na můj kostým. Vyrazil jsem do tajné uličky. Byl večer 31.10 19:32 hodin. Uličky byly temné a proto jsem si je taky vybral. Šlápl jsem do kaluže a vydal se tajnou uličkou v Jeremyho domu. Pořad jsem ale cítil jak mně někdo pozoruje... nějak jsem tomu nevěnoval pozornost a pokračoval v cestě, až jsem pak stal před Jeremyho domem... podíval jsem se na ten dům... a pomyslel jsem si "rozmazlený fracek.." pod maskou jsem se celou dobu smál.

Zaklepal jsem na dveře a poté přelezl plot aby jsem se dostal nějakým oknem. Jeremy byl doma sám už ho nějak nezajímaly ty Halloweenské tradice. Přelezl jsem plot a vlezl zadním vchodem. Ten kokot nechal otevřeno, pomyslel jsem si, k tomu jsem dodal že to vždycky byl bezmozek. Proplížil jsem se tajně zatím co Jeremy stál ve hlavních dveřích: "Haloo! Ja stejně žádné sladkosti nemam! Vypadněte z mojeho pozemku ať je to kdokoli!!" Pořvával Jeremy a ja se proplížil do kuchyně, propadl jsem nůž a pomalu se plížil v Jeremymu.

"Zkurvený děcka!!" Vykřikl Jeremy a třísknul dveřmi, otočil se proti temné uličce v jeho domu a začal kráčet ke schodům, když prošel kolem rohu, vyskočil jsem na něho a ruku mu zamotal kolem krku a nůž držel u jeho krku. "AHHH NECHTE MNĚ KDO JSTE !!! NIC JSEM NEUDĚLAL!!" Pořvával jako ubrečené dítě a ja si užíval každý výkřik. V zmutovaném hlase který moje maska mutovala aby mně nikdo nepoznal jsem odpověděl: "Ale ty si mně nepamuješ..? Kurva tohle je perfektní.." Řekl jsem, dělalo mi to tak dobře na duši... Užíval jsem si každou sekundu toho aktu. "Sundam si masku neboj kamaráde... nebo spíž... Jeremy...?" Začal jsem se smát, Jeremy byl posraný strachy, Když jsem si začal sundávat masku... uslyšel jsem vykopnutí dveří a uviděl jsem velký mohutný stín v nich. Zvedl jsem svůj zrak a nemohl jsem uvěřit svým očím... byl to Batman... nůž spadl z moji hrsti ale stále jsem držel Jeremyho.

"B-Batman..." Zamurmlal jsem... nemohl jsem uvěřit svým očím. Batman začal jít proti mě a ja jsem se nemohl hýbat, zvedl mne ze země a hodil mně o zeď, a ja jsem spadl na břicho, Jeremy spadl na zem a Batman ho uchopil do svých rukou. "Už jsi v bezpečí." Prohlásil Batman a ja jsem vstal ze země, Jeremy utekl asi ani nevěděl kdo je Batman zač... nedivím se mu když vypadá jako záporák... O Batmanovi jsem věděl všechno... dokonce kdo je pod tou maskou... všechno jsem studoval od mých 19 let... vím všechno. Zvedl jsem svůj zrak na Batmana a řekl jsem "Bruce Wayne..." řekl jsem a viděl jsem jak se zaskočil. Ušklíbl jsem se a začal jsem se smát "Nejsem Wayne. Wayne spadá pod Wayne company. A o to se ani nestaram." Prohlásil Batman "Oh to mně baví... Bruci... vím ze jsi tam studuju tě od much 19 let jak bych nemohl vědět kdo pod tou maskou doopravdy je..?" Zeptal jsem se a začal jsem se smát opět a znovu. Cítil jsem se, jako bych konečně potkal svoji naději.

❓❓okay okay tohle mi dalo zabrat :'D jestli tak jsou chyby tak sorry:(  jinak pokračování příště!! Zatím!!❓❓