"Nedávno jsi psala svému bratrovi že?" Kývla jsem. Jak to sakra ví? "Psala jsi mě. Já jsem tvůj bratr a tady Namjoon mi o tobě říkal, podvědomě jsem tušil že jseš to ty a věděl jsem že jsi mi ve zprávě lhala ale nečekal jsem že to bude až tak špatné." Řekl a usmál se. "To tě tak zničila že se neusmíváš?" Kývla jsem. Jsem v šoku ale v takovém tom příjemném šoku. "Pozoruji ji už dlouho. Vyhýbá se fyzickému kontaktu, s nikým se nebaví až na Yoongiho a ovšem tolik nemluví a neusmívá se." Řekl Namjoon. Co oni dva spolu mají. "Promiňte ale co spolu máte?" Zeptala jsem se. Navzájem se na sebe podívali a usmáli se. "Já a Joon jsme manželé." Řekl Jin a chytil pana Kima za ruku. "Paní to je skvělý." Jin si znatelně oddechl. "Bál jsem se že z tebe vychovala Homofoba." Řekl Jin a zasmál se. "Víš když jsem řekl matce že jsem na kluky vyhodila mě z domu." Řekl Jin. "J...já si myslela že to bylo kvůli mě." Jin zváženěl. "Nikdy bych kvůli tobě neodešel neměl jsem důvod." Řekl a já kývla. "Mého bratra už jsi asi poznala. Sedí s tebou v lavici Kim Taehyung." Řekl Namjoon a já kývla. "Jo je milý." Řekla jsem.
"Hyejin sbal si věci a jdi domů. Omluvím ti to." Řekl Namjoon a já pouze kývla.
Prošla jsem do třídy všichni se na mě koukali tázavím pohledem hlavně Yoongi a Kim. Zabalila jsem si všechny věci a šla domů.
JIN
"Vyzvedni Taeho, já nám dám pro zbytek dne volno. Musíme pro Hyejin. Na zítra domluv právníka abych si ji mohl dát do péče." Řekl jsem Joon jen kývl a šel pro Taeho.
"Dobrý den pane řediteli." Řekl jsem a posadil se. "Musíme si vzít do konce týdne volno a to i pro Taehyunga a Kim Hyejin musíme něco důležitého vyřešit a ne nepočká to." Řekl jsem a ředitel jen kývl. Je úterý, volno se hodí aspoň se dá dohromady a zvykne si na nový domov.
"Jine co se děje?" Zeptal se Tae. "Jedeme zachránit mojí sestru to se děje." Tae se zarazil. "Tvoji sestru?!" Kývl jsem. "Ta holka s kterou sedíš je moje sestra." "Hyejin je tvoje setra? To dávat smysl." Kývl jsem. "Tak nekecej a nasedej. Budeme se hádat s mojí matkou a jejím přítelem. Joone objednej pizzu a víno k tomu, budeme to potřebovat." Řekl jsem a zasedl za volant.
"Lásko jestli nás nechceš zabít tak zpomal." Řekl Namjoon a já tedy spomalil. "Jsem naštvaný Joone opravdu hodně. K Hyejin se měla chovat líp něž ke mě ale zřejmě jsem se spletl. Chová se k ní ještě hůř než ke mě." Podíval jsem se do zadního zrcátka na Taeho. "Až tam přijedeme Tae snaž se Hyejin pomoc zabalit a uklidnit ji. Myslím že ti věří jinak by se od tebe nenechala obejmout." Řekl jsem a Tae kývl. "Co když nám ji jen tak nedají?" "Tak si ji prostě odvedeme. Je to moje sestra a v momentální situaci mám o ní opravdu velký strach. Matka je schopná všeho a to mě děsí."
Přijeli jsme před menší barák. Vzpomínky na můj život se mi vrací a není to nic příjemného. "V pořádku?" Kývl jsem. "Je divné tu opět být." Řekl jsem a vystoupil z auta. Zazvonil jsem na barák kde otevřela moje matka.
"Ano? Co potřebujete?" "Je tu Kim Hyejin?" Řekl jsem a podíval se na ni. "Ale jistě že tu je. Co provedla?" "Můžeme dál? Nechci to řešit mezi dveřmi." Řekl jsem a ona nás tedy pustila.
"Můžete ji prosím zavolat." Kývla a zavolala Hyejin. Hyejin přišla vypadala snad ještě hůř než předtím. "Jine? Namjoone? Co tu děláte?" Zeptala se a koukla se na nás nechápavě. Já se na ni jen usmál. "Jde o to že ty jsi něco provedla matko." Řekl jsem a ona vykulila oči. "Seokjine? Kde jsi vzal ty drahý hadry a kdo je tohle?" Dal jsem si nohu přes nohu opřel se rukama o stůl u kterého jsme seděli. "To oblečení je od mé značky a seznam se s mým manželem Kim Namjoonem a jeho bratrem Kim Taehyungem. Aby jsme to neprodlužovlali řeknu to na rovinu. Beru si Hyejin do péče a ty s tím nic neuděláš." Matka se zasmála. "To nemůžeš jen tak a vůbec..." Zastavil jsem ji zdvihnutím prstu. "Nebo by jsi byla radši kdyby jsme tebe a tvého přítele nahlásily za domácí násilí? Nemyslím si." Matka okamžitě sklapla.
"Zlato jsem doma!" Řekl nové příchozí Sunho. Když přišel do kuchyně zarazil se. "Co se to tady děje? Kdo jste?" Řekl naštvaným tónem. "Klid, přišli si pro Hyejin." Postavil jsem se a uklonil. "Zdravím jsem Kim Seokjin syn Kim Soojin. Tohle je můj manžel Kim Namjoon a jeho bratr Kim Taehyung. Přišel jsem si pro Hyejin kvůli vašemu zacházení s ní." Řekl jsem a opět se usadil. "Prosím?" Řekl ještě víc naštvaně. "Tae jdi s Hyejin nahoru a pomoc ji zbalit nějaké věci." Tae okamžitě kývl a šel s Hyejin nahoru.
"Takže vyřídíme to po dobrém nebo po zlém?" Zeptal jsem se klidně. "Co ty mi můžeš jako udělat?!" Zakřičel Sunho. "Nahlásím tě na polici za domácí násilí, určitě máš toho v rejstříku víc a jestli myslíš že z toho stejně nějak vyklouzneš, komu myslíš že budou věřit? Tobě jakožto dělníkovi nebo mojí matce jakožto prodavačce a šlape nebo úspěšnému návrháři a jeho manželovi producentovi? Myslím že odpověď znáš a jestli mě chceš uhodit, uhoď ale smiř se s tím že se uvidíš na titulní straně novin a ve zprávách." Řekl jsem a zvedl se. "Tae! Hyejin! Jedeme." Řekl jsem na to Hyejin sešla ze schodů a za ní hned Tae s dvěmi taškami. "No mějte se tu hezky." Řekl jsem a odešel za mnou i všichni ostatní.
Hyejin
Všichni jsme seděli v tichosti, nikdo nechtěl mluvit. "Tae zavolej klukům." Řekl Jin "Už se stalo" Usmál se Tae. Přijeli jsme před velký barák. "Jsme tu" Řekl Jin a vystoupil.
Vešli jsme do baráku. Jin mě objal, cítila jsem jeho slzy. Bylo mi z toho smutno.
