Ztracená minulost

Kapitola 31

Cítila, jak jí Vlček, něžně hladí po zádech. Pomalinku otevřela svá zvědavá očka a nejdřív spatřila, jeho krásný úsměv, ze kterého, se jí pokaždé, podlomí kolena. Pak se hluboce zadívala, do jeho nádherných zelených oček, které se už na ni, s něhou dívali. V tu chvíli, se jí z jeho pohledu, srdíčko rozbušilo tak, že si nebyla jistá, jestli ji náhodou, nevyletí z hrudi.

Jemně ho pohladila po tváři a na dobré ráno, mu chtěla dát, jen jednoduchý polibek. No, protože se nechala unést, svými pocity, zvrhlo se jim to, ve vášnivou líbačku.

Jakmile ho Květinka políbila, tak on víc, jak ochotně spolupracoval. Ta touha, kterou z ní cítil, byla neskutečná. Přímo ho to vybízelo, prohloubit jejich polibek.

Byl si plně vědom, toho co dělá a užíval si každičký okamžik. Pomalinku jí hladil po bříšku a vzápětí na to, se přesunul k jejímu prsu, které začal něžně zkoumat, ve své dlani. Následně, pak přešel k její ztvrdlé bradavce, kterou jemně mnul mezi svými prsty. Nečekal dlouho a jeho Květinka, vzrušením zasténala. Pod jeho dotekem, se chvělo, celé její tělo a jeho nesmírně vzrušoval, pohled na ni.

Věděl, že své počínání, musí zastavit, i když se mu moc nechtělo. Podle něj, prozatím nebyl správný čas. Ještě si chvíli užíval, její polibky a pak se zadýchaně odtáhl. Přiložil si své čelo, na to její a z touhou v očích, se jí zadíval, do těch jejich.

Jessie byla zmatená, když se odtáhl. Nechápala, proč jejich polibek Vlček přerušil. Tak moc se jí to líbilo. Když se spolu líbali, rozlil se jí po těle, takový příjemně hřejivý pocit. Klidně by v tom, co dělali, pokračovala dál.

Právě, když se chtěla trochu líp uložit, nechtěně se dotkla jeho boule, která se mu rýsovala v boxerkách. Úžasem široce otevřela oči a cítila, jak jí stoupá červeň do tváří. Až teď, plně pochopila Vlčkův důvod, k přerušení jejich polibku.

„Květinko, co takhle snídaně?" Zeptal se jí zadýchaně. V tom si všiml, jejího překvapeného výrazu ve tváři, když spatřila jeho vzrušení, v plné parádě. I když to bylo, jen přes spodní prádlo. „Nemusíš se bát. Můj kamarád, ti nikdy neublíží. On byl stvořený pro potěšení, jak pro mé, tak časem i pro tvé, když budeš jednou chtít." Řekl ji smyslně a přitom, ji prstem přejel po spodním rtu. Vzápětí na to, ji zlehka políbil na nos.

„Snídani si dám moc ráda. Už mi kručí v břiše." Oznámila mu s úsměvem a přitom, mu ještě do ouška zašeptala. „Věř mi, nebo ne, ale z tvého kamaráda, který se právě vzdouvá v tvých boxerkách, strach nemám." Pověděla, ještě rozvášněným hlasem. A taky na něm viděla, že ho to vzrušilo, ještě víc. Pak, se pomalu zvedla z postele a chtěla odejít do koupelny, no před odchodem, ho stihla ještě jemně políbit na tvář.

Než se probral z toho, co mu pošeptala, byla už jeho Květinka pryč. Zůstal sedět na posteli, jako kůl v plotě a přemýšlel, zda to, co říkala chápe správně. Že by, už byla připravena, na jejich společné intimní dobrodružství? Ptal se sám sebe a přitom, vstal z postele. S úsměvem od ucha k uchu, se rozešel za ní do koupelny.

Vstoupil do místnosti, kde ji spatřil, jak stojí před zrcadlem a češe si vlasy. Dvěma kroky překonal vzdálenost, která je dělila a zezadu ji obejmul. Hlavu si zabořil do prohlubně u klíční kosti a zhluboka nasával její vůni, která ho tolik přitahovala.

Den jim ubíhal celkem rychle. Pořád něco vymýšleli a dobře se přitom bavili. Když padl večer, Alex zavolal do pizzerie a objednal, tři rozdílné pizze, které jim do půl hodiny dovezli.

Když si jeho Květinka, musela na chvíli odskočit na toaletu, využil příležitosti a v obýváku zapálil snad tisíc svíček. Snažil se o romantickou atmosféru a dost dobře, se mu to dařilo.