ʀᴇsᴛᴀᴜʀᴀɴᴛ ˡˢ ✓

21¦ arguing

„Mám dobrou zprávu!" vykřikl Liam, když přišel do restaurace.

Louis i Harry se na něj otočili a Liam poznal, že je něco špatně.

„Stalo se něco?" zarazil se v cestě, ale Louis jen zatřepal hlavou a seskočil z nové linky.

„Co máš za dobrou zprávu?" pousmál se, když konečně viděl úsměv svého kamaráda po dlouhé době.

Liam jen otevřel dveře a lidi začali nosit věci, které někdo ukradl dovnitř.

„Jak jsi to našel?" vykulil oči Louis a na jeho tváři se objevil úsměv.

Harry jen z povzdálí koukal na jeho úsměv a obdivoval tu radost na jeho obličeji, která tam už dlouho nebyla.

„Ah, policie pomohla," uchechtl se a poděkoval lidem, co mu to pomohli donést.

„To je skvělý, díky Liame," řekl Louis a šel prozkoumat, jestli je vše v pořádku.

Liam přešel k Harrymu, který mu přišel zamlklý.

„Vše ok?" sedl si vedle něj a pozoroval Louise jak kontroluje, jestli to je vše.

„Ne, moc ne," řekl Harry upřímně, i když přemýšlel, jestli lhát, ale uvědomil si, že to nemá cenu, „ale to bude v pohodě. Doufám." vydechl.

„Můžeš o tom mluvit, ale nenutím tě," řekl na to jen Liam a nechal Harrymu čas.

„Ah.." pokrčil nos po chvilce ticha, „potkali jsme včera Olivera."

„Cože? Kde? Je Louis v pohodě?" hned se ptal Liam a Harry ho musel udržet, aby zůstal sedět, když chtěl jít za Louisem.

„Když jsem ho učil jezdit na skateboardu, tak do něj vrazil. Jestli je v pohodě? Ah, zvládá to, řekl bych. Je tišší, ale neměl záchvat nebo něco, nechci o tom moc mluvit, abych to nevyvolal. Doufám, že za mnou přijde sám až bude připravený," podíval se na Liama a pokrčil nos.

„Yeah, to je nejlepší. On ví, že za tebou může přijít, dej mu čas," přikývl Liam.

„Jen-" vydechl a zakroutil hlavou, „Oliver řekl něco ve smyslu "ještě mi máš platit odškodné", tak jen nad tím pořád přemýšlím." olízl si rty a semkl je do tenké linky.

„Oh, ten hajzl! Nejradši bych mu rozbil jeho držku," naštvaně zatnul své pěsti.

Harry z toho pochopil, že Liam ví o co se jedná, ale nechtěl se ptát jeho, protože to není Liamova věc, aby to řekl.

Harry vstal a šel k Louimu, aby mu pomohl odnést ty věci, kam patří.

„Všechno v pořádku?" optal se než začal uklízet.

„Je tu vše," usmál se Louis, což Harryho zahřálo na hrudi a odnesl jednu krabici.

Všichni tři pracovali celý den, dávali nový nábytek, koberce, ubrusy, lampy a vše potřebné.

„Už to vypadá mnohem líp," usmál se Harry a políbil Louise na čelo.

„Děkuju," zašeptal Louis a zaklonil hlavu, aby se podíval na Harryho.

„Za co prosím tě?" zasmál se Harry.

„Za všechno," zamumlal Louis v jeho objetí.

S posledním polibkem na čelo se Harry odtáhl a vzal klíče, aby mohli odejít a zamknout. Vyšli ven před restauraci, kde se Louis prudce zastavil, když uviděl Liama se Zaynem, jak se líbají.

„Pojď domů," zatahal ho za ruku Harry, čímž upoutal pozornost těch dvou, kteří se od sebe odtrhli.

„Louisi," oslovil ho Zayn, když chtěl s Harrym odejít.

Louis protočil oči a šel dál, ruku v ruce s Harrym.

"Louisi, můžeš na chvíli zastavit?" zvýšil hlas, což přimělo Louise zastavit a otočit se na něj.

Zamračeně se díval na Zayna, zatímco Harry dohlížel, jak se Zayn pohybuje, kdyby náhodou potřeboval zasáhnout.

„Když si nechtěl odpovědět, zeptal jsem se Olivera, co to mělo znamenat," řekl tvrdě, „ty jsi ho bodl nožem!" řekl zvýšeným hlasem a o krok přistoupil k němu, což přimělo Harryho udělat krok dopředu, ale Zayn se nehl.

Louis pokrčil nos nad tím, jak mu Zayn připomněl jeho minulost a povzdechl si. Jistě, že by mu Oliver řekl tohle, ale ne důvod proč to udělal.

„Tvoje pointa?" zakroutil hlavou Louis a pohodil rukou. Už byl po celým dni unaven a chtěl jít domů, lehnout si s Harrym a spát.

„To je vše co na to řekneš? Byl dvakrát na operaci a málem vykrvácel!" rozhodil ruce.

„Já se jen bránil, Zayne!"

„Co ti chtěl udělat tak hroznýho, že ses proboha bránil nožem?"

Louis se zasmál: „Nevím, Zayne, zeptej se třeba těch svých kamarádů, se kterýma ses začal bavit den po tom, co jsem se ti svěřil se svou sexualitou a tys to vyžvanil hned na druhý den celé škole. Třeba oni budou vědět." usmál se falešně.

„A nebo víš co, i ty bys to mohl vědět, přece jsi byl v jejich partě, když jste udělali tu sázku nebo se pletu?" naklonil hlavu a díval se na Zayna, který se nechápavě mračil.

„Kolik jsi prohrál, když jsi zjistil, že Oliver vyhrál?" založil si ruce na hrudi a přišel k němu o krok blíž.

„Řekl ti pravdu? Víš celou pravdu nebo jen polovinu? Udělal ze sebe toho dobrýho a ze mě toho špatnýho? Samozřejmě, že ti neřekne pravdu. Kdo by se tím taky chlubil. Chtěl si mě srazit na kolena a přitom jsi ani nevěděl pravdu. Tomu říkám teda pravý kamarád, huh, Zayne?" jeho hlas se začal klepat, když se mu začaly uzavírat hlasivky.

„Tys o mě začal říkat sračky a pomluvy, Louisi. Nesváděj to na mě. I ty jsi měl podíl na tom, jak se naše přátelství posralo. Já bych to neudělal, kdyby ses ty proti mě netočil zády," zamračeně řekl Zayn a teď byl Louis ten, co nechápal.

Louis zakroutil hlavou: „Absolutně nemám ponětí co to mluvíš. Ty víš, že já bych to nikdy neudělal. Já nikdy neměl důvod, abych o tobě říkal pomluvy, Zayne. Vždy jsem při tobě stál, když jsi mě potřeboval a ani po tom, co jsi mě ty podrazil, jsem o tobě neřekl jedno špatný slovo někomu jinému. To že ti někdo nakecal, že tě pomlouvám mi je docela jedno. Ja na takový chování byl zvyklej celej život, ale to, že ty jsi tomu ve vteřině uvěřil a ani jsi nepřišel za mnou, aby sis vyslyšel moji pravdu, bolí."

„Takže mi říkáš, že když mi to řekli, tak to nebyla pravda? Ukázali mi zprávy a měli důkaz, Louisi. Máš ty důkaz?"

Louis se uchechtl nad tím, jak absurdní ta otázka byla: „Já nevím jak jsi na tom ty s vědomostí o technologii, ale já vím, že tuto dobu už existuje Photoshop a zprávy se dají zfalšovat. Nevím, jakej důkaz po mě chceš. Chceš abych vrátil čas? Já nemůžu za to, že jste mě ty a tvoje skvělá parta kamarádů chtěla zničit. Ale ty můžeš za to, že jsi jim věřil."

„A co jsem měl jinýho dělat? Jak ti mám teď vůbec věřit? On mi reálně ukázal důkaz, že jsi mu to psal a ne jenom jemu," gestuloval rukama.

„On jako Oliver?" zasmál se Louis, „Nikdy jsem ti nedal jedinej sebemenší důvod, abys mě takhle podrazil, Zayne, ani jeden. Věř si čemu chceš, mně už je to jedno. Prostě mě nech být. Ale pamatuj si, kdo při tobě stál, když jsi byl na dně. Každej den, po několik let jsem byl u tebe, nikdy jsem tě neodehnal, i když jsem byl sám na dně, tobě jsem pomohl jako první. A pak, když jsem konečně dostal odvahu ti říct o moji sexualitě mě takhle podrazíš a necháš mě padnout na kolena, když mě dorazil Oliver. Měl by ses jít zeptat jeho, jakým způsobem on získal moje panictví a zanechal na mě jizvy po celej život. Ale tak hlavně, že vyhrál tu vaši sázku, že jo?" pokynul mu hlavou a se slzami v očích se otočil zády a odešel.

Ani jeden z nich nemluvil po cestě domů.  Harry byl zmatený, ale nechtěl na Louise tlačit. Věděl, že tohle je mnohem složitější než si myslí. A Louis byl tak zabraný v myšlenkách, že si ani nevšiml, že došli k Harrymu domů.