Real Nightmares-Dokončeno

zajímá mě to!

Odnesl sem jí do obýváku a zavolal svému doktorovi, on byl do patnácti minut u mě doma. Šel hned k ji a začal ji ošetřovat, seděl sem na gauči pil whiskey a koukal na nich. Byla opravdu jako mrtvé tělo, vůbec se nehybala a jaji hrudník se zdvihal hrozně pomalu. Bylo mi nějak divně.

"Pane Kaulitzi ošetřil sem jí všechny rány, tady máte léky a mast kterou by si měla rány mazat, léky nech bere dvakrát denně, zranění je poměrně vážné ale probudit by se měla klidně už i dnes" řekl mi doktor a podal mi všechny léky.

"Jo jasně" kývl sem a z peněženky sem vytáhl 1000 euro a dal mu je.

Když odešel podíval sem se na Evie.

"Proč musíš pořád dělat potíže a starosti?" zasmál sem se.

Vzal sem ji do náruče a odnesl do svého pokoje. Vzal sem nějaké triko a moje kalhoty. Vzal sem ji do koupelny a položil ji do sprchového koutu. Začal sem ji mýt, dělal sem to co nejvíc opatrně, když sem jí celou umyl zabalil sem jí do ručníku a odnesl na mou postel. Oblékl sem jí do čistého oblečení a uložil do postele.

Lehl sem si k ní a koukal na ni.

"Vážně sem ti zachránil život!?" řekl sem si sám pro sebe.

"Máš u mě všechno, žiješ v luxusu a pořád ti je málo?" uchechtl sem se.

"Kdybych chtěl už bys byla milion krát tuhá! Ale ja ne! Já kokot ti ještě život zachránim" placl sem se po čele.

"Co sem ti udělal tak špatného abys chtěla utéct!?" díval sem se do stropu.

"Spíš v mojí posteli, koupeš se v mojí vaně! Nikdo z těch ostatních se ke mě do postele ani nedostal! A ty si ještě stěžuj holčičko!"

"Prej mám protebe slabost! A kurva začínám si myslet že to je pravda!"

"Nejraději bych si utrhl hlavu a někam ji zahodil! Nemůžu tě dostat z hlavy!" dýchal sem rychle.

Ležela těsně při mě, venku bylo už světlo ale po tom co se stalo v noci sem byl tak unavený že sem usnul.
----------------------------------
Z pohledu Evie:

Panebože mě je špatně, první věc co sem si řekla když sem otevřela oči. Vydělá sen všechno rozmazaně, chvíli sem se rozkoukavala a všechno se zaostřilo. Uviděla sem Toma který spal vedle mě. Podivala sem se na svoje tělo, ruce, měla sem o vázané zápěstí a přes hrudník sem měla nějakou vestu nebo jak to opsat.

Motala se mi hlava, všechno mě bolelo. Taky sem si všimla že sem čistá a mám druhé oblečení.

"Tak co?" řekl Tom který se právě natahoval.

Jenom sem se na něho smutně podivala a nic sem neřekla.

"Hah naco sem ti volal doktora?" uchechtl se.

"Ja sem tě o to neprosila" šepla sem.

"Umřela bys!" zvedl hlas.

"I tak mě jednou zabiješ! Už jsi to málem udělal" podívala sem se na něj.

"Kdy? Nikdy sem ti neublížil tak, že bys zemřela! Kdybych chtěl byla bys mrtvá?!" zařval.

"Ja chci!" řekla sem.

Nevěřícně se podíval.

"Cože?" zeptal se zvedl mi hlavu.

"Nechci tu být s tebou to radši zdechnu!" podívala sem se do země.

"Co ti chyby? Máš všechno!" povzdechl si.

"Chybějí mi lidé který mě měli rádi záleželo jim na mě , a nebo to že sem si mohla dělat co sem chtěla! Sem jako vězeň" ironicky sem se zasmála.

"Panenko, kdyby jsi ty jenom věděla před kolika věcmi sem tě zachránil, byla bys mi vděčná" řekl.

"Ty a zachránit? Držíš mě tady! Unesl si mě!" křičela sem.

"Jo držím tě tady protože venku to je nebezpečné!" Pronesl.

"Jako kdyby tě zajímalo jestli je pro mě něco nebezpečné, jedine moje nebezpečí jsi ty!" překrížila sem ruce na prsou.

"Jo zajímá mě to! Já se tě snažím pouze vychovat aby jsi mě poslouchala, kdyby jsi byla hodná i já bych byl jinej" řekl a odešel do koupelny.

Podivala sem se do země, jemu na mě záleží? Blbost! Nemá city je to bezcitne hovado! Tak jo uvidíme jak bude jiný. Seděla sem na jeho posteli a koukala do stěny. Po deseti minutách z koupelny vyšel Tom jenom v ručníku. Odvrátila sem zrak někam na opačnou stranu.

Vzal mě že zadu za tvář a otočil si ji na sebe. Hrozně sem sebou cukla.

"Tady máš léky dávej si ich dvakrát denně a tuhle mast si natírej na rány" řekl a podal mi nějaké léky a mast.

"Tu mast budeme mazat spolu, budu ti muset pomoct to obvazat takže mi vždy řekni když to budeš chtít mazat" dořekl a šel ke skříni.

Vytáhl si nějaké teplaky které si následně oblékl.

"Můžeme to natřít i teď?" šepla sem.

Otočil se ke mě.

"Jasně" pronesl a šel do koupelny.

Přinesl obvaz. Sedl si ke mě a sundal mi triko.

"Nestiď se" řekl.

Odepl mi ti vestu. Byla sem pouze v asi jeho teplákoch.

"Lehni si" přikázal a já tak udělala.

Začal mi to mazat, dělal to opravdu pečlivě.

"Proč jsi to udělala?" zeptal se.

Povzdechla sem si.

"Bála sem se toho co mi chceš udělat" řekla sem tiše.

"Aha" řekl a pokračoval v natírání.

Když dokončil mu hrudník opřel mě o postel a sundal náplasti z krku. Zaklonila sme hlavu a začal mi mazat rány na krku. Pak mi je přelepil novou náplasti a přesunul s ena zápěstí. Sundal mi starý obvaz a mojí ruku si dal na stehno, vzal si mast a začal mi opatrně mastit tu ránu. Na zápěstí sem je měla totiž nejhlubší.

"Dobrý?" zeptal se.

Asi viděl že mi to není úplně příjemné. Když dodělal jednu ruku zafašoval mi ji a šel na druhou. To samé udělal i na druhé ruce.

"Tak a hotovo" pronesl.

"Děkuju" řekla sem.

Chtěl odejít z pokoje ale ja sem se na něho podivala a řekla sem.

"Tome... ehm ja mam hlad" a podivala sem se do země.

"Nic neřekl a odešel"

Nevím proč ale cítím se špatně. Opravdu se o mě stará? Co když mu na mě opravdu záleží?