Naplánovaná láska

2. Část

Jakmile jsem zapnula písničky melodii přerušilo hlasité vyzvánění mého telefonu. Rychle jsem se otočila směrem k němu a zjistila kdo mi vola, byl to muj přítel Chris, s Chrisem už chodím okolo dvou let. Náš vztah nebyl úplně vždy dokonalý, protože jsme se hodně hádaly ale i tak jsem jo nemohla milovat vic nevím co bych bez něho dělala. Rychle jsem hovor přijala nemohla jsem se dočkat že znova uslyším jeho hlas po tak dlouhé době, jelikož je pracovně v Koreji. Byl tam už 2 měsíce a mě už se hodně stýskalo po něm, ale ne po našich hádkách někdy byly až moc extrémní Chris je totiž až moc výbušný člověk. Zalapala jsem po dechu a čekala co se ozve z mého mobilu „Mckenize, ahoj zlato" trochu jsem se poušála jak jsem ho slyšela promluvit „Ahoj Chrisi, jak se máš?" Zeptala jsem se ho „No moc dobře ne" řekl sklesle. Chystala jsem se jo už zeptat na důvod ale přerušil mě „ No...prodloužila se mi smlouva, takže tu budu muset být o trochu déle." Vyhrkl ze sebe. „Cože? A kdy tedy přijedeš, už se na tebe nemůžu dočkat." Snažila jsem se mu vysvětli. „Nejspíš se vrátím tak za dva týdny."
Chtěla jsem se ho zeptat proč se mu ta smlouva prodloužila, ale předběhl mě jeho slovy „No tak ja už musím, měj se." A hovor ukončil ani jsem se s ním nerozloučila. Udiveně jsem pohlédla na mobil na kterém byl právě ukončen hovor. Snažila jsem se to nějak neřešit, protože jsem znala Chrise. Položila jsem mobil vedle na sedačku spolujezdce a nastartovala.

Asi po deseti minutách jízdy jsem jsem dojela k domu mého strejdy a zaparkovala vedle jeho dvou aut.
Zazvonila jsem i když jsem věděla že dveře nechal otevřené, když jsem vešla dovnitř vstoupila jsem do krásného šedého obývacího pokoje. Viděla jsem strejdu sedět na pohodlném gauči z kterého zaujatě sledoval televizi. Pozdravila jsem ho a posadila se k němu a pohled otočila na velkou televizi, kde se zrovna dával závod formulí. Trochu jsem se nad tím pousmála, jelikož jsem se dlouho na žádnou velkou cenu nedívala, vždy jsem se dívala jako malá s mým otcem. Už je to pár let co není mezi námi a tak stejně i moje nadšení do tohle úžasného sportu. „Ahoj Kenzie ještě chvíli máme čas tak se dívám na velkou cenu Španělska" vybalil na mě nadšeným tónem. Zmateně jsem na něj pohlédla „Co? Na co máme ještě čas?" Skoro jsem až vykřikla. „No chtěl jsem se s tebou na něčem domluvit tak jsem nám zarezervoval oběd." Usmála jsem se jelikož už jsem opravdu umírala hlady a navíc to nebudu muset ani platit, ale bála jsem se co semnou chce tak opravdu důležitého řešit „Ahaa tak dobře no. A kdo zatím vede?" Zeptala jsem se ho na závod co právě probíhal na televizní obrazovce. „Kdo myslíš samozřejmě že Verstappen." Odpověděl mi. Zaměřila jsem své oči na televizi, když v ten moment jsem viděla záběr muže, který se připravuje nastoupit do své formule. Jestli na světě existuje někdo koho opravdu nemusím a nejradši bych mu vyškrábala jeho až moc hezké oči byl by to ON. Charles Leclerc. Ani nevím co mi na to namyšleném, namachrovaném, arogantním a přehnaně egoistickém muži vadilo. Vždy mi připadal že si o sobě až moc myslí a někdy ty jeho názory co kolují internetem mě zabíjí. Jeho jezdecké zkušenosti taky v poslední době nebyly moc dobré. Strejda se asi po pěti minutách mého výkladu o tom kdo je a kdo není dobrým závodníkem formule jedna rozhodl zvednout a vypnout závod, aby jsme mohli jet na náš oběd.

Dojeli jsme před krásnou moderní restauraci s výhledem na moře. Posadili jsme se ke stolu pro dva a objednali si dobré jídlo. Během toho co jsme jedli strejda Camil mi konečně začal vysvětlovat o co jde. „No Kenzie takže mam pro tebe takovou pracovní nabídku. Vím že práci máš ale tady jde o něco úplně jiného a hlavně o něco co nepotká jen tak někoho." Dívala jsem se na něho zmateným výrazem. „Sice moc o mé práci nevíš, ale doufám že se ti to bude líbit a přijmeš to vím že to bude znít blbě ale pro mojí práci je to moc důležité. Jak víš pracuji ve světě sportovních celebrit ale ne úplně na jejich dobré stránce. Jelikož potřebujeme více čtenářů pro naše články a sportovci potřebují více fanoušku. Spolupracujeme." Měla jsem zmatený výraz jak nikdy jindy „ No dobře a co po mě vlastně chceš" vyhrkla jsem na něho. „ Jelikož jsi na internetu celkem známá potřebuji po tobě aby jsi hrála novou přítelkyni jednoho našeho klienta." Vykulila jsem oči „Co...COŽE? Cože to po mě chceš. Zopakovala jsem mu. „No já vím že to zní blbě ale když se na to podíváš s lepši stránky tak budeš mít více sledovatelů na sociálních sítích dostaneš se do novin na různé slavnostní akce slavných a navíc dobře zaplaceno." Snažil se mi vysvětli. „ Jo dobře takže ty chceš abych dělala děvku nějakému namyšlenému sportovci?" Zeptala jsem se ho s hněvem v krvi. „Ale no tak Mckenzie nemluv takhle." Namítnul mě.
„No ale já mám přítele." Připomněla jsem mu. „No to nevadí to teď neřeš to se vyřeší, pokud to lidé nezjistí nic nehrozí navíc nebude to trvat dlouho bude to jen na pár týdnu." Řekl mi do očí. „No dobře sice se mi to vůbec nelíbí ale více pozornosti by mé kariéře prospělo." Usmál se na mě můj strejda s velkým úsměvem. „Počkat" vykřikla jsem „S kým všechno tohle budu muset hrát?" Zeptala jsem se ho nervózně ale zároveň nedočkavě. Už se chystal otevřít pusu a promluvit, ale zazvonil mu bouřlivě mobil „Omluv mě Kenzie tohle budu muset vzít."
Kývla jsem na něj hlavou a pozorovala jak se z restaurace přemístil před restauraci. Mezitím jsem dojedla svůj oběd s myšlenkou co jsem to vlastně vůbec udělala. Po chvíli se vrátil strejda, kterého jsem se chtěla zeptat na tu stejnou otázku co asi před sedmi minutami. „Kenzie je mi to fakt líto ale musím hned do práce domluvíme se na jindy, už jsem ti zavolal taxík ke mě domů kdy se vyzvedneš své auto tak zatím měj se." Dívala jsem se na něho s pootevřenou pusou a šokem v očích nevěděla jsem co se to právě stalo. Po chvíli jsem viděla taxi před restaurací kde jsem hned zamířila.

Po vyzvednutí mého auta jsem se ještě stavila do jednoho módního salónu vyzvednout své šaty na zítřejší módní přehlídku v Paříži. Takové přehlídky nejsou je tak nějaké přehlídky na tuhle akci jsou snad pozvané všechny celebrity z Francie a Ameriky. Je to spíš přehlídka celebrit než samotné módy a ja jako fashion influencer jsem tam byla také pozvaná.

Pak jsem ze salónu rovnou jela domů a nic důležitého nedělala. Večer jsem si dala horkou koupel, abych se na zítřek připravila a poté už jen ulehla do své postele.

Tak jo zatím si myslím že by tenhle příběh by se mohl dát číst zatím to ale není nějak zajímavé, ale nebojte už to brzo přijde. Snad se vám to aspoň trochu líbila tahle kapitola.😭