MEZI NÁMI NĚCO JE | Pablo Gavira

3. |zápas|

Ráno jsme vstali a od 18h mám zápas proti Reálu Madrid takže se těším. Šli jsme se obléknout a pak jsem šla dolu do kuchyně snídani. Udělala jsem lívance a pak už Gavi odcházel po svých sám domů.
——————————————————————————
Gavi: Děkuji za to že jsi mě tu nechala a taky za tu výbornou snídani.

Tess: Ježiš vpohodě jsem ráda že jsi tu zůstal a ta snídaně nebyla nejlepší co umím samozřejmě.

Gavi: No tak to mi někdy musíš udělat tu nejlepší co teda umíš jako!

Tess: To dělám jen pro někoho koho miluju! -řekla jsem ani nevím jak. Jezis to jsem neměla říkat!

Gavi: Aha -řekl a začal se zvedat a šel směrem ke mě.

Tess: Co děláš?!

Gavi: Víš.... Líbíš se mi.

Tess: Aha... ale dej mi čas pls bavíme se chvilku.

Gavi: Jo jasně... tak já už půjdu tak ahoj.

Tess: Ahoj.... -zvednul se a odešel. Byla jsem v šoku z toho co mi teď řekl.
————————————————————-—–––———
*TIME SKIP*

Bylo 15:00 a já jsem ležela v posteli a přemýšlela jsem nad tím co mi Gavi řekl. Jakoby nevím jak to teď mám ale vím že se mi taky líbí. Bavíme se jen chvilku a nevím jaký doopravdy je. Mám ho ráda ale potřebuju čas. V 15:15 jsem vstala z postele a šla jsem se připravit. Budu vyrážet v 15:45 a sraz je v 16:00 (Jak už jsem říkala mám to kousek). Oblékla jsem si mojí týmovou teplákovku a sbalila jsem si potřebné věci na zápas. Už jsem si jenom nalila pití a vyrazila jsem. Pustila jsem se písničky které mě nabudí na zápas. Mám trochu stres protože je to El clasico ale snad to bude dobré. Už jsem došla k stadionu a vešla jsem dovnitř. Bylo 15:58 a už tam na mě čekali holky. Obejmuli jsme se a už jsme šli do kabiny. Oblékly jsme si oblečení co nám nachystaly a šly jsme se roztrénovat. Vyšly jsme na hřiště a já už se rozhlížela kde kdo je. Viděla jsem svoje rodiče kteří se už vrátili a taky Gaviho ale toho jsem moc neřešila protože jsem si nechtěla zamotat hlavu před zápasem. Zašli jsme po hodině zase zpět do kabiny a teď už jsme si na sebe oblékly dresy. Mám číslo 15. Nosil ho můj děda když hrával za Barcelonu. Škoda že už tu není. Byl by na mě hrdý.
—————————————————————————––
Trenérka: Hej Tess dneska budeš kapitánka!

Tess: OMG ano děkuju moc!!!!

Trenérka: Být kapitán nese svou zodpovědnost takže se snaž.

Tess: Samozřejmě!! - omg ja jsem kapitánka proti Reálu Madrid!!!
—————————————————————————––
Vyšly jsme s holkama na hřiště a začalo se hrát. První gól daly holky z Reálu v 15 minutě. Povzbudila jsem spoluhráčky a hrálo se dál. V 28 minutě dali gól opět dívky z Reálu a ja už jsem strácela naději ale i tak jsem musela povzbudit holky. Byl poločas. Bylo to furt 0:2. Štvalo mě to a tak jsem šla něco říct.
—————————————————————————––
Tess: HOLKY! Musíme se snažit. Je to důležitý zapas a musíme je porazit. Jsme lepší !!! Musíme jim ukázat kdo vládne Španělsku!!!!
—————————————————————————––
Holky začaly tleskat a tím se nálada v kabině zlepšila. Znovu jsme vběhly na hřiště ale tentokrát nabuzení na to vyhrát! Začalo se hrát a my hned šly do akce. Vedla jsem míč až k na vápno a pak GÓL!!! V 46 minutě jsem vystřelila gól a snížila jsem na 1:2. Byla 80 minuta a Alexia vystřelila a GÓL!! 2:2. V 89 minutě jsem vedla míč a před bránou jsem nahrála Alex a GÓL!! 3:2. A je konec!! Závěrečný hvizd a je to!! Dali jsme toooo!!!!! Šly jsme poděkovat fanouškům a už jsme zašly zpátky do kabiny. Oslavovaly jsme ale ja už jsem se rozhodla jít domů. Vyšla jsem z kabiny a šla jsem směrem ke dveřím ale když najednou.............

-Tak a to je nová kapitola! Začalo se to tu rozjíždět. Omlouvám se ze dlouho nic nevyšlo!! Je to zpátky a jdu zase vydávat . Takze se uvidime priste!! Papa!!!!!

💋MONI💋