Nebojácná upírka

15

/Rose pov./

Takže dnes je můj první den v nové práci od toho incidentu s Kolem uběhli už tři dny, ale nějak moc to neřeším. Už jsem měla několik pacientů a musím říct že jsem nadšená. "Ahoj" řekl hlas za mnou. Když jsem se otočila poznala jsem Elenu. "Nazdárek" oplatila jsem jí trochu nepříjemněji pozdrav. "Co tu děláš? Doufám že nekradeš krevní balíčky, převlečená za doktorku?" řekla nepříjemně a začala mě osočovat. Rychle jsem jí přirazila ke zdi a řekla "Tak hele ty tupá holko, já tady pracuju, na rozdíl od tebe mám nějaké vzdělání a také práci a taky úctu a taky hodně chlapů.. noo a mohla bych mluvit dál a dál, když budu chtít budu mít i tvoje kamarády, tvojí školu a i bráchy si ochočím aby za tebou furt tak nedolézali a na konec i tvůj život" když jsem to dořekla lehce jsem jí špičáky protrhla kůži na krku. S brekem utekla, asi budu mít problém...  No je mi to fuk. 

Po práci jsem si to nekráčela domů, kde už stál Stefan s nabroušeným výrazem v obličeji se zkříženýma rukama. "Ahoj Stefi, tak jak jsi se dnes měl? Já jsem se měla skvěle jen aby jsi věděl? Hele musím si něco zařídit" řekla jsem mu rychle a prosvištěla jsem to k sobě do pokoje. Za chviličku už mi ťukal na dveře. "Jestli ty dveře neotevřeš přísahám že je vyrazím" řekl Stefan nahlas trochu rozčíleně. Mně to bylo jaksi fuk. Převlékla jsem se do sportovního a vyskočila jsem z okna, abych si mohla zaběhat a né před Stefanem. Běžela jsem a běžela až mě nohy dovedli k tomu domu, no tak jsem se rozhodla že půjdu za Rebe. Zazvonila jsem a slyšela jsem kroky někoho jak jde. 

Byl to on.. Klaus. "Zdravím.." řekl Klaus překvapeně. "Dobré odpoledne Klausy, je tu někde Rebe?" zeptala jsem se ho zdvořile. "Za chvíli přijde pojď dále" řekl a pokynul rukou dovnitř. Vešel první tak jsem si ho mohla prohléhnout zezadu. To je tady něco... A ten zadek.. Asi jsem se dívala moc dlouho, protože Klaus už byl otočený ke mně a měl na tváři ten jeho úškleb. "Mám se pro tebe ještě otočit, či svléknout" podvedl jedno obočí a zasmál se. "To by jsi mohl" vypadlo ze mě než jsem stačila přemýšlet.. no někdy se mi stává to že říkám věci dříve než si to promyslím. To způsobilo že mě Niklaus přimáčkl ke zdi a byl u mě tak blízko že jsem cítila jeho dech na své kůži. |Upíří rychlostí jsem nám vyměnila pozice, ale to nevydrželo moc dlouho povalil mě na gauč a ležel nade mnou. "Tak bych mohl" řekl to na hlas a zasmál se.. má hezký smích a ještě hezčí úsměv. "No trochu mi to ulítlo" řekl jsem provinile a sklopila jsem hlavu. "To nemusí jsem rád že vím že mě chceš a nesklápěj hlavu, podívej se na mě" rukou mě donutil se na něj podívat. 

/klaus pov./

Donutil jsem ji se na mě podívat. Byla krásná když se červenala a to že mi řekla že chce abych se svlékl mě doslova odrovnalo, nemohl jsem přestat myslet a to jak jsem jim políbil. "Pamatuješ na ten večer u baru?" zeptal jsem se a pozvedl jsem obočí. "Jaký den, co se mělo dít?" zeptala se.. hrála hloupou a to se mi líbilo. "No ten den jak jsme se spolu líbali" řekl jsem ji a podíval jsem se ji na rty. "Na ten si nepamatuju" odsekla, ale ušklíbla se. Tak ona si na to nepamatuje to ji budu asi muset osvěžit paměť. "Tak to si budeš asi muset vzpomenout" řekl jsem jí a začal jsem ji líbat. Nejprve byla zaskočená, ale potom ji touha překonala a začala spolupracovat. Líbali jsme se dravě jako bychom se sebe nemohli nabažit, začal jsem ji hladit a ona mě chytla za vlasy a začala za ně tahat. Furt jsme se líbali vzal jsem ji do náručí a upíří rychlostí jsme se přesunuli do kuchyně, posadil jsem ji na kuchyňskou linku, ona mi sundala triko a já jí. Začal jsem jí líbal na jejím dekoltu a užíval jsem si pohled na ní, byla tak sexy a krásná. Když v tom nás vyrušilo zakašlání. 

/Rebekah pov./ 

Prostě přijdu domů a co tam nevidím. Klaus a Rose se tam spolu muchlují na kuchyňský lince, takže jsem si odkašlala aby zjistili že mají společnost. Bylo vtipné je vidět reagovat na můj příchod. "Jeee ahoj, Rebe mi, tedy já a Niklaus jsme tu řešili něco důležitého, tak jsme se bavili no a Klausi řekni něco" začala celá rudá, Rose popisovat situaci. "No přesně, bylo to fakt důležitý a vůbec to nevypadalo tak jak to bylo.." řekl Klaus a podrbal se na zátylku. Já moc dobře věděla co se tam dělo, on bez trika ona také, oba celý zpocení a rudý a hlavně jsem je viděla si strkat jazyk do krku. Rose se rychle oblékla a mi se vydali ke mně do pokoje. Ona se po cestě ještě na Klause usmála. 

"Taaak a teď mi řekni co to mělo být?" ptala jsem se jí. "Já sama ani nevím prostě tak no" řekla Rose a plácla sebou do postele. Než jsem stihla něco říct pustila kohoutek v koupelně. "Chytrý" řekla jsem. "Já to sama ani nechápu prostě Niklaus už mě jednou políbil nedávno u Grillu, já jsem zdrhla no a pak někdy potom jsem se vyspala s Kolem a teď jsem tě šla navštívit a prostě se to stalo, ale víc nebylo s Nikem" říkala mi všechno Rose a držela se za hlavu. "To bude dobrý stačí si to prostě jen urovnat v hlavě" řekla jsem jí a objala jsem ji. "No prostě Kole je hodný, ale asi to bylo jen jednorázový, zatím co na Nika musím furt myslet" zašeptala. "Tady se nám někdo zabouchl do mého zlého velkého brášky Nika" začala jsem se smát. "To není pravda" řekla uraženě a flákla mě polštářem.

/Rose pov./ 

Co když  má, Rebe pravdu a já se opravdu zabouchla do Niklause...

Taak konec dalšího dílu, trocha romance. 🧡                                                                                                          LIL_KRISTY