Večerní sny

Velká chvíle

Zápas konečně začal a moje nervy se navýšily. "Klid oni to zvládnou" říká vedle me Bára. Je celkem vtipné že uklidňuje zrovna mě.

29 minuta nastala a stále nic, ale faulu málo nebylo.Haraslín kope přímak do brány. Celá Letná se okamžitě ozvala k dostanému bodu a ja s ní. Do naší brány zahučel míč od slavisty. Dále dal gól Asger v 63 minutě a nám se dostal míč do brány v 85.
Je to 2:2 rozhodčí nastavuje 6 minut. Slavie avšak faulovala našeho hráče takže se bude kopat penalta. Krejčí si nastoupil na penaltu a mně buši srdce natolik že nevnímám svět okolo mě.

Přišlo mi to jako zpomalené, když Láďa kopl míč do brány. Okamžitě jsem vyskočila a obejmula Báru "tyvole oni to dokázali" řvala jsem snad 100x. Rozhodčí zapíská konec hry a my jen se zbytkem Letné oslavujeme výhru.

Okamžitě běžím po chodbě, kde jsou hráči a vidím svého bratra. Obejmuho jako kdyby nebylo zítra. "My to daly" opakuje mi do ucha. "To si piš že jo" ozve se za ním a tam stoji Láďa. Ani nevím co mě to popadlo, ale obejmula jsem i jeho. Sice pot a špinavý dres není můj šálek kávy, ale ted to řešit nehodlám. Nic jsme neříkali..po chvíli jsem se odvrátila z objetí a všimla si že kluci šli oslavovat do šatny a zbyly jsme tu jen my. "Musím uznat že ta penalta byla dobrá pane Krejčí"řeknu mu s úsměvem od ucha k uchu. "Dekuju paní Mejdrova doufám že jste fandila" odpoví mi a zasměje se "nejvíc ze všech" chvíli držím vážný obličej, ale nevydržím to a začnu se smat.

Něco ve mně bublá jako kdyby to mělo explodovat každou chvíli. Držíme oční kontakt a jeho oči zajedou na mé rty. Až pak mi dojde, jak jsme blízko u sebe. "Měl by jsi se vrátit k týmu myslím že potřebují svého kapitána" řeknu, aby jsme neudělali něco čeho bychom litovali "asi máš pravdu" naposled se na mě podívá a odchází směrem k šatnám "já mám vždycky pravdu" slyším jeho smích až za rohem a i na mém obličeji se nachází úsměv.

Domu jsem přišla až okolo 12 a jen si udělala hygienu a zatočila do ložnice spát.

Zdá se mi to nebo slyším cinkaní něčeho? Ne nezdá, protože mi píše brácha.

    Kouzelník🧙

Čau Andy hele mam malý
problem😁
Halooooo
Vstaň potřebuju tě

Co blbneš je 3 ráno

No on se Krejda tak
trochu opil víš

*kouzelník vám posila video*
Na videu jde vidět Láďa jak se směje a ukazuje na kameru "to je pro Andy? Ahoooj Andy přijd za mnou a půjdeme zas spolu domuuu" lidi se okolo něj smějí a video končí

Nechápu co mysli tím zas ale
to teď s nim řešit nehodlám
pojed pro něj prosím
 

Tak mu zavolej taxíka ne?

My se o něj bojíme aby
To někde nehodil
stejně tě furt vola

Fajn pošli mi adresu

Havranová 532 (random ulice😭)

Tím naše konverzace skončila a já šla s mikinou a teplákama do auta. Nehodlám se převlékat, když bar je jen par minut od mého bytu. Minule mi pomohl on, tak teď si alespoň budeme kvit.

Zajíždím k baru a vidím, jak venku čeká Láďa s klukama. Vyjdu ven, abych mu pomohla. "Dobré ráno krasavče tak pojď půjdeme domu" mluvím na Laďu, který se začne hned usmívat když mě vidí " Jee Andy je tady kluci a chce jít semnou domu ja vám říkal že mě má ráda"řekne a kluci se začnou chechtat "hej však vela ťa lubí Andrea" Šulo se zapojí do konverzace se smíchem. Ja se na ně jen podívám a přestanou se smát. "Jsem fakt unavena tak pojď" táhnu Láďu do auta a dávám mu pas. Sedám si do místa pro řidiče a konečně vyjíždíme směrem ke Krejdovo bytu. Cesta byla překvapivě tichá jelikož usnul a ja jen poslouchala rádio.

"Tak jsme tady" zastavuju před jeho bytem a zjišťuji že už nespí"víš že jsi hrozne sexy když řídíš?" Co-cože? "Děkuju? Potřebuješ ještě něco?" Odpovím mu lehce nejistě.

"Jo pojď se mnou domu"