Hold me closer || Grey256

11. Kapitola

Omlouvám se že jsem dlouho nic nevydala, nemám teď moc času a ani jsem nebyla doma... pozítří jedu zase na 14 dní pryč, tak nevím jak to budu stíhat. Pokusím se další kapitolu napsat co nejdřív to půjde. Dekuju za pochopení <33
————————————————————————

Šla jsem se zeptat nějakýho sekuriťáka jestli je tady někde zadní vchod, nemůžeme přece táhnout Martina v tomhle stavu mezi fanouškama. Ten sekuriťák byl na mě dost nepříjemnej, ale prej mám jít dozadu doleva a tam už to je. Šla jsem se tam podívat a přeparkovala jsem si tam auto ať nemusíme chodit daleko.

Pak jsem šla zpátky. S Martinem a s Petrem tam byl už i Calin, prej že si Viktor přebral  stage a nějak to zařídili. Jejich konverzace se nedala přeslechnout, a to jsem byla ještě docela daleko. No byli nalití všichni 3.

C: „bráško hodně štěstí, Viktor by tě zjebal že když zpíva "dej mi sérum do mejch žil" tak že to nemyslí doslova"
G: „aha, no tak to mi říkáš brzo teda"
S: „příště si to budeš pamatovat"
G: „no to nevim teda"
C: „spíš si chtěl říct že si ho příště bude Klára líp hlídat"
S: „no tak nějak jsem to myslel"

To už jsem ale stála za nima.

K: „co mě tady pomlouváte? Já slyšim všechno"
G: „jo jako, pomlouvají tě tu"
K: „no tak to jako neka a neba. A ty pojď, my půjdeme do auta."

Stein s Calinem mi pomohli dostat Martina k autu. „Děkuju" poděkovala jsem jim. Oba dva se jenom usmáli, pak Petr poplácal Martina po zádech se slovama „Dostaň se z toho" a pak se přidal i Calin se slovama „Tohle se už nikdy nesmí stát" . Pak už jsem se s nima jenom rozloučila a jeli jsme domů.

Doma jsem protáhla Martina rychle ke mně do pokoje aby ho neviděl brácha. „Víš jak jsem se o tebe bála ty blbečku?" řekla jsem mu a on na mě jenom tak koukal, nejspíš mě ani nevnímal. Sednul si na mojí postel. „Lehni si, z tohohle se potřebuješ vyspat" taky že si lehnul ale roztáhnul se přes celou postel. „No ale šoupni se, já v pokoji nemám gauč jak ty a na zemi se mi spát nechce" řekla jsem mu se smíchem a on se teda uskromnil a nechal mi místo. Vzala jsem si ještě z kumbálu nějakou deku a polštář. Když jsem se vrátila tak Martin už spal. Lehla jsem si na druhý kraj postele kde mi nechal místo a usnula jsem taky.

Ráno když jsem se vzbudila tak Martin ještě spal. Nechala jsem ho spát a šla jsem do koupelny se převlíct, udělat si scin care atd takový ty obyčejný věci. Potom jsem šla dolů do  kuchyně si udělat svojí oblíbenou kávu. Když jsem zapla rychlovarnou konvici tak se z vedlejšího pokoje ozvalo „Ty si děláš kafe? Udělej mi taky!" mhm klasika, Daníček si po ránu poručil kafe. Ale že by si ho někdy udělal sám? To ne.

Vyndala jsem teda dva hrnečky, dala do nich namletý zrnka kávy a zalila jsem to vodou. Brácha po chvilce přišel za mnou. „Dík" řekl a vzal si do ruky svůj hrneček. „Máš za co" odpověděla jsem. On na mě chvíli jenom civěl,a pak rejpavě dodal: „Hele a už mi řekneš copa to bylo včera?" Oh shit. To asi myslí ten hovor. Tak jo, hlavně klid. Budu dělat že jsem úplně blbá a nevim o čem mluví.

K: „Co jako?"
D: „Třeba kdo ti včera večer volal?"
K: „Tak to už je snad moje věc ne?"
D: „No ale můžeš mi to říct"
K: „Můžu, ale nemusim"
D: „Řikeeeej"
K: „Volal mi Martin když tě to tak zajímá"

Dan se na chvíli zamyslel, tak snad mu to nedošlo, mam za to že Martina zná jenom jako Greye256.

D: „Kdo je Martin?"
K: „Kamarád."
Bohužel jenom kamarád no.
D: „Kamarád jo? Tak proč ti říkal kotě?"
K: „Nooo byl trošku na šrot"
D: „jasně" řekl ironicky
K: „Jsem pro něj pak jela do klubu a jeho kamarádi Péťa s Calinem mi pomáhali ho odvést no. Vzhledem k tomu jak vypadal včera večer tak chudákovi teď bude asi dost blbě"

Daniel se zase zarazil a vylezlo z něj jenom: „Calin?"
„eeee to je přezdívka, nevim jak se jmenuje křestním jménem všichni mu říkaj Calin" zalhala jsem, ale obavám se že to poznal.
„A to je kdo?"

K: „Martinovo kamarád"
D: „A ten Péťa?"
K: „To je taky Martinovo kamarád, ale hodně se baví třeba s Anet"

No kéžby se Anet s Petrem aspoň znali. Anetka Steina poslouchá už hodně dlouho a pořád o něm básní, ale jakože fakt pořád. 24/7, už se to nedá.

D: „aha aha"
K: „Anetku si pamatuješ doufám?"
D: „jo, to je ta tvoje střelená bestie která je posedlá Steinem"

Naší konverzaci ale přerušil zvonek. Zvedla jsem se a šla jsem otevřít. Čekala jsem kohokoliv, ale zrovna Steina s Calinem fakt ne. Pozdravili jsme se a pak jsem za sebou slyšela jenom: „No ty krávo to se mi snad jenom zdá" brácha koukal na kluky s otevřenou pusou.

K: „No, tak tohle je můj bratr Daniel, a tohle jsou Péťa a Calin"
D: „No to vidim no"
C: „Zdaaar"
D: „Zdar"
S: „Čumíš jak péro z gauče bro"
D: „Klárino odkdy se jako bavíš s rapperama?"
C: „Od doby co chodí s Greyem"

Calin i Stein se začali smát, brácha po mně hodil side eye

K: „my spolu ale nechodíme"
C: „jojo, určitě"

Řekl ironicky a Stein ho fláknul do ramene.

S: „No nic, my vás nebudeme zdržovat, jsme jenom jeli kolem a Štukys má zapnutou polohu takže jsme se jenom chtěli zeptat jak mu je"
D: „Tak počkat. On tady kromě nás ještě někdo je?"

No tak to je v prdeli

K: „Asi ještě spí, se běžte podívat. Nahoru po schodech, hned první dveře v pravo"
D: „To je tvůj pokoj-"
C: „Péťo, asi jsme něco posrali"
S: „Upsík"

Oba se zase začali smát.

„Tak my radši za nim jdem nahoru a pak zas pojedem" řekl Péťa a s Calinem rychle vyběhli schody nahoru.

Z pohledu Greye:

Jsem spal a najednou slyším jak Calin na mě zařve „ŠTUKYYYS"

S: „On ještě spí vole"
G: „nespim"
C: „to říkám ne? Čau kámo"
S: „si ho vzbudil debile"
C: „jasně"
G: „aspoň neřvěte prosím"
S: „jo sorry. Jak ti je?"
G: „no líp jsem se snad nikdy neměl"
řekl jsem ironicky
C: „všude dobře, u Kláry nejlíp viď?"

Chvíli jsem byl zticha než mi došlo co to Calin právě řekl. Všude dobře, u Kláry nejlíp- „COŽE" vyhrkl jsem. Péťa se mi začal smát a já jsem zvednul hlavu abych se podíval kde to vlastně jsem. To je Klárky pokoj. Nic se tady nezměnilo od tý doby co jsem tady byl naposled. „nevíte někdo co se včera stalo? Mám hrozný okno" zeptal jsem se.