A forbidden love: Love between a teacher and his student

Nový školní rok, nový učitel klavíru

Avin POV
   Ava šla první den druhé třídy této školy po chodbě. Rozhlížela se kolem sebe a snažila se vzpomenout na všechny vzpomínky, které si tu v předchozím roce vytvořila, a přemýšlela, co bude dělat letos. Pak ale najednou do někoho vrazila. Když se na něj podívala, nepoznala ho, ale první, co ji napadlo, bylo, jak je ten muž hezký. ,Páni, krásnějšího muže jsem v životě neviděla,' pomyslela si a nemohla si pomoct, ale prohlížet si ho. Po dvou minutách zjistila, že napětí mezi nimi je příliš velké, a tak se pokusila promluvit: ,,P-p-pardon... Nechtěla jsem do vás vrazit. Nedívala jsem se, kam jdu." Tajemný muž se na ni podíval s úsměvem na tváři a řekl: ,,To je v pořádku. Nevadí mi být tvým přistávacím prostorem." Z téhle věty Ava celá zrudla ve své nádherné tváři. ,,Já-Já ... Musím jít! Nashledanou a ještě jednou se omlouvám!" Zakřičela na něj při odchodu a otočila pohled k zemi, aby neviděl její úplně rudý obličej.

   Šla do své třídy, když za sebou náhle uslyšela známý hlas. ,,Ahoj, kamarádko! Jak se máš?" Ava polekaně vyskočila, když ji její nejlepší kamarádka překvapila. Když se trochu uklidnila, otočila se k ní a začala na ni křičet: ,,Zbláznila ses?! Vyděsila jsi mě, sakra!" Tina jí věnovala štěněčí oči, které uměla jen ona.
,,Fajn! Vyhrála jsi! Odpouštím ti." Když se Ava podívala na svou nejlepší kamarádku, přísahala by, že jí v očích zajiskřilo. Tina k ní přiskočila a objala ji. ,,Díky, nejlepší kámoško!" Ava jí objetí opětovala a odpověděla: ,,Žádný problém, jen už mě nikdy takhle nelekej, ano?" Tina se na Avu zatvářila smutně. ,,Promiň. Ale uvědomuješ si, jak jsi mě vyděsila?" oddechová si, ,,Fajn, čas od času mě smíš trochu vylekat." Ava se na ni podívala a řekla: "Dobře. ,,Malíčky na to?" Černovlasá dívka se zachichotala a spojila svůj malíček s Tininým. ,,Malíčky na to." Pak se obě dívky objaly. Po chvíli z ničeho nic obě vyprskly smíchy. Když se obě uklidnily Ava řekla: ,,Měly bychom jít do třídy. Za chvíli bude zvonit." ,,Máš pravdu. Jdeme." Obě dívky se chytily za ruce a bok po boku se vydaly do třídy.

Tinin POV
   Začal nový školní rok a zrzavá dívka kráčela ke vstupním dveřím školy. Byla opravdu nadšená, že uvidí svou nejlepší kamarádku Avu. Dva měsíce se neviděly. Zrovna když se chystala otevřít dveře, uslyšela za zády známý hlas. ,,Ahoj, Tino. Jaké jsi měla prázdniny?" Otočila se a uviděla nejhezčího kluka na téhle škole. Byl to Mark Caesar. ,,H-h-he-hey, Marku. Já-já-já se mám dobře. D-děkuji za optání. A co ty?" Vzpamatovala se a nervózně se na Marka usmála. Mark byl nejhezčí kluk na téhle škole a každá holka na téhle škole včetně Tiny do něj byla obrovsky zamilovaná. No, skoro každá holka. Její nejlepší kamarádka Ava byla jediná holka na celé škole, která jeho šarmu nepropadla. Tina byla celá ponořená do svých myšlenek, že úplně zapomněla, že před ní stále stojí Mark. ,,Měl jsem se dobře. I když jsem se s rodiči vůbec neviděl. A to jsem doufal, že se mnou letos v létě pojedou k moři. Ale oni se na mě vykašlali jako každý rok kvůli jejich pitomé společnosti."

   Markovi rodiče vlastní největší společnost v celé zemi, což z něj dělá nejslavnějšího a nejpřitažlivějšího kluka ve škole, protože je opravdu bohatý a má svůj vzhled. Ale i když mu rodiče dali všechno, o čem kdy snil, nikdy na něj neměli čas a vždycky ho nechali jen s jeho bodyguardy a chůvami. Ve škole měl určitě spoustu kamarádů, ale ti kamarádi byli falešní, přátelili se s ním jen kvůli jeho penězům.

   ,,To je mi líto." ,,To je v pořádku. Nemůžeš za to. Nechceš jít se mnou do třídy? Moji kamarádi dneska vynechávají školu a já nemám s kým jít." Tina zmrzla na místě. Nejhezčí kluk a její největší crush ji chce doprovodit do třídy?! Z transu ji náhle vytrhl Markův hlas. ,,Jsi v pořádku? Vypadáš nějak bledě." Já-já jsem úplně v pořádku, neboj se. Ale už musím jít. Ahoj!" Řekla rychle a spěchala dovnitř budovy. Zatímco běžela do třídy, měla v hlavě úplný zmatek a nedokázala pořádně myslet. Uklidnila se, až když se zastavila na dámských toaletách. Po pěti minutách se konečně uklidnila a vyšla ze dveří, když uviděla Avu. Přikradla se k ní zezadu a řekla ,,Ahoj, kamarádko! Jak se máš?" Ava nadskočila, jak ji vylekala, a na pár okamžiků se zarazila. Pak se otočila k Tině. ,,Zbláznila ses!? Vyděsila jsi mě, sakra!" Tina se začala cítit provinile věnovala Avě své štěněčí oči, o kterých věděla, že vždycky zabírají. Její nejlepší kamarádka bojovala se vztekem a snahou se uklidnit. Když pokus o uklidnění zvítězil, řekla: Fajn, vyhrála jsi! Odpouštím ti, ano?" Tina se rozveselila, skočila po Avě a objala ji. ,,Díky, nejlepší kámoško!" Její bestie jí objetí oplatila a řekla: ,,Žádný problém. Ale už mě nikdy takhle nelekej, ano?" To Tinu trochu rozesmutnilo, a tak se na svou černovlasou kamarádku smutně podívala. ,,Je mi to líto. Ale uvědomuješ si, jak jsi mě vyděsila?" Povzdechla si: ,,Fajn, čas od času mě smíš trochu vylekat." To zrzavou dívku opět přimělo k úsměvu. ,,Malíčky na to?" Při této větě se černovláska zachichotala a spojila svůj malíček s Tininým. ,,Malíčky na to." Obě dívky se objaly. Pak obě bezdůvodně vyprskly smíchy. Jakmile se obě uklidnily, řekla Ava: ,,Měly bychom jít do třídy. Zvonek za chvíli zazvoní." ,,Máš pravdu. Jdeme." Tina souhlasila a obě dívky se chytily za ruce a bok po boku se vydaly do třídy.

Čaute lidi, jsem zpátky s novou knižkou. Tentokrát je to něco z opravdového života. Doufám, že se vám bude líbit, dobrý by byl i komentář a hvězdička. Mějte hezké/ý ráno/den/večer, kdykoli to čtěte.
                                      Vaše Kika103050505