Dračí následníci: Elementálové

Kapitola 4: KUS historie

Zdravím, Dracomilové! Když je adventní kalendář připravený, rozhodl jsem se po čase, za což se omlouvám, zase podívat na následníky a nakonec tu pro vás mám toto 7500ové dílko 😇. Snad se vám bude líbit a do úvodu varuji, že pokud nejste v obraze s mou Infoknihou, tak ode dne 17. listopadu 2023 se aktualizoval jazyk Dracorisu a s ním jak vidno i názvy míst a jména postav. Důvodem vás teď nebudu zdržovat, vysvětluju to právě v Infoknize. Kdyby vás to zajímalo, mrkněte tam, a vy ostatní šup na tuhle novou část našeho příběhu 😚.

***

Tak fajn. Tentokrát doopravdy. Slibuju. Uvítací ceremonii dělily od zahájení POSLEDNÍ minuty a celý ceremoniál včetně učitelů a budoucích studentů už ukončoval volnou prohlídku kampusu a začal se shromažďovat na hlavním nádvoří. Kapela ladila nástroje, vyučení vládci se procvičovali a já s Lapisem v tom ohromném davu byla ráda, že jsme stihli uklohnit aspoň nějaké místo na sezení a jídlo, a sice jeden vyvýšený trávou prorostlý ostrůvek se stromem, hned u starého, ale zachovalého airbasketbalového hřiště, kde přeci jen ještě nějací studenti hráli a vyváděli až do poslední chvíle.

"Neměli by se už chystat?" říkala jsem tak trochu otrávená zvukem o zem bouchajících míčů, avšak zároveň v pohodlí trávy a se svým bratrem po boku a s výborným zeleninovým wrapem v ruce.

"Nechci soudit, ale jestli je na téhle škole zajímá jen přistavěné hřiště, budou mít se studiem problém." Uznávám. Občas jsem si dělala názor moc rychle, ale tehdy jsem byla mladá. A Lapis byl navíc jediný, ke kterému jsem mohla být tak upřímná, aniž by mi to nikdo vytknul. Možná proto se mě tak dotklo, když jeho další slova byla: "Myslíš, že Aarón by měl taky rád tyhle zeleninové wrapy, kdyby sem šel s námi?" To jako vážně?

"Ohnivá kuchyně je hodně o mase a silném pálivém koření. Možná by mu čerstvá zelenina úplně nesedla. Každý ji nemá rád."

"To budeš zbytek roku myslet a mluvit jen o Aarónovi?" povzdechla jsem. "Ty víš, že ti přeju, aby vám to vyšlo. Ale taky chci, abys byl opatrný. Oblíbení kluci nejsou vždycky tím, čím se zdají. A nezapomeň, že on bude studovat pyrokinezi a ty hydrokinezi. Dost možná se při studiu zřídka uvidíte. Jako my dva. Nezapoměl jsi, že ne?"

"Nezapomněl," povzdechl. Potom jsme upadli do úmorného ticha. Nebo jsem si to aspoň v tu chvíli myslela, protože si vybavuju, jak mi pak do mého ledabylého ukousnutí dalšího sousta řekl něco, co podobně jako slova mámy ve mně zůstalo.

"Jen počkej. Však i ty se jednou zamiluješ," řekl. "A pak taky nebudeš mluvit o nikom jiném."

Tehdy jsem se fakt uchechtla. "To víš že jo," řekla jsem. "Jen se ohlédnu a ten dokonalý bude stát přímo... A do dračic. Ti s tím míčem jsou fakt už o nervy." Prudce jsem se otočila a začala do toho hluku volat: "HELE! ZA CHVÍLI BUDE CEREMONIE! MŮŽETE TEDY PŘESTAT S TÍM HROZNÝM...!"

A pak se to stalo. Ohlédla jsem se, a tam byla. Po hřišti se jako vítr, kterým vládla, míhala dívka v mém věku, která však na první pohled nebyla jako já nebo ostatní kolem. Já tu totiž nelíčím žádnou scénu o lásce na první pohled jako z romantického filmu, jak se vám možná zprvu zdálo. Já tu totiž popisuji to, jak mě zaujalo, jak ta vládkyně vzduchu vlastně vypadá, a sice, když to řeknu otevřeně, že její kůže byla černá. A co víc, měla vlasy bílé jako nejčistší sníh.

Nejspíš nevíte, proč mě tak zaujala její barva kůže. Abyste to pochopili, měli byste vědět, že i když to není v dnešní době na sto procent pravidlem, většinové držení se sňatku mezi živly, o kterém jsem už mluvil, po letech způsobilo, že jednotlivé skupiny Elementálů mají společné rysy. Geokinetici bývají silnější stavby, mají ostré rysy a převažují hnědé vlasy a oči, údajně jako druhy zemin, ze které nás Terraris vytesala, a světlá pleť. Hydrokinetici jsou zase většinou blond, jejich vlasy jsou velmi řídké a splývavé, kůže je hodně bledá, prý proto že je slzy Aquaris v těle chrání před spálením a tak i opálením, nebo že jsou spíš jako sníh, a oči jsou většinou modré, jako vlny. Tmavá nebo snědá pleť je naopak typická pro pyrokinetiky, protože jsou prý spojení s Ignisirisovým Sluncem. Oči jsou nejčastěji zlaté, vlasy černé jako popel, a bývají atletické postavy, protože oheň jim prý dává i pocit energie. A nakonec aerokinetici mají charakteristicky úzké oči, říká se, že kvůli větru, co jim při vládnutí míří do obličej, oči jsou nejčastěji stříbrné, pleť světlá, vlasy kudrnaté a velmi objemné, a jsou menší a velmi hubené postavy, aby je údajně vzduch lépe nadnášel. A to právě tahle holka nesplňovala.