„Cože?" po chvilce rozjímání mi došlo, že na mě někdo mluví. „Jestli nemáš učebnici." ptá se mě už podruhé moje nejlepší kamarádka sedící vedle mě. „No co myslíš." Je konec května a jsem ráda, že s sebou vůbec mám batoh, ale co se obsahu týče, tak je to celkem mizerný. Myslím si, že je teď škola dobrovolná. H/n si to ale nemyslí, a tak jsem tu alespoň kvůli ní.
Je poslední hodina - anglina, kterou mám obvykle ráda, jenže v momentě kdy začne být přes dvacet stupňů a dívky začínají nosit krátké šaty, se z pana učitele stává absolutně jiný člověk. Tedy h/n to říká, mně připadal divný od začátku roku, když jsme ho dostali místo naší staré učitelky na mateřské.
Po dlouhé chvíli zírání z okna a čekání na ten vzdálený konec hodiny, se na něj podívám. Nejblíž ke katedře sedí Andrea - moc se nebavíme, ale nic špatného jsem na ni neslyšela. Je tichá a fakt jí to pálí na matiku. S angličtinou na tom bohužel tak dobře není. Právě se k ní nakláni ten starý dědek a když se nedívá, tak to pohledem směřuje přímo k ní do výstřihu. Porozhlídnu se po třídě. Nic. Nikdo to nevidí. Nejsem jediná kdo nepracuje, ale nikdo si toho ani nevšiml. „Máš málo práce, y/n?" zeptá se mě a celá třída se na mě otočí. Zakroutím hlavou a jenom si přeju, aby to skončilo.
„Tyvole to bylo zase nekonečný." řeknu h/n, když odcházíme. Přitaká mi a spolu si to míříme do jídelny. „Dneska jsou ty játra nebo až zítra?" zeptá se. „Doufám že nikdy." Podle jídelníčku jsou dnes. Je strašná fronta a i přes to, že jídlo nevypadá vůbec slibně si stoupneme před jídelnu, kde fronta končí. Vypráví mi o jejím včerejším tréninku, co její malá ségra včera večer upekla (dort pro svojí velkou sestřičku, ale bohužel z hlíny a v obýváku) a o tom jak to pak musely uklízet. Všechno se (skoro) zadržovaným smíchem poslouchám, takže si skoro ani nevšimnu, že už jsme u okýnka na výdej.
„Furt platí ten piknik dneska?" povídám, když usedáme s tácy ke stolu. Popovídat si ní, dobře se najíst a udělat si nějaký fotky na instagram, by mohlo dnešek o dost vylepšit. „No víš, řekla jsem o tom i Zuzaně a prý by taky ráda šla." Nebo taky ne. „A to jako proč?" snažila jsem se nevyjet, ale očividně se mi to moc nepovedlo. „Máš s tím problém? Chceš zase něco zkazit tím, že budeš protivná?" Je vytočená, ačkoliv se snaží tvářit klidně. Cítím se provinile. Oběd dojídám v šumu ostatních žáků a vlastních myšlenek. Proč se takhle chovám? Zuzana je vážně fajn a h/j ji má opravdu ráda. Musím se uklidnit.
ČTEŠ
mám tě ráda jinak než ty (girl x girl)
Teen Fictionfelt horny may delete later. ne jk jk. prvni pokus o smut ig😭. dokoncene.
