věřit

4. kapitola

Ráno jsem šla do skoly iz s trochu lepším pocitem. Znala jsem už tak totiž Sáru a docela jsem se na ni těšila, ikdyz nikdy nevím co mi může provést chtěla jsem ji zkusit důvěřovat. Nemůžeš přece být celý život závislá pouze na tvé sestře řekla jsme si v duchu takže mě nikdo neslyšel. ,,ahojky" řekla Sára, jakmile jsem  vešla do třídy. ,, teď máme dejak a malý upozornění profesorka Tomsova je strašně přísna a každý den zkouší a nikdo na této škole ji nemá rád" ,,jezisi doufám, že nebude zkoušet dnes já nic neumím". ,, neboj je možné, že zkoušet bude, ale rozhodně ne tebe. Jsi tu přeci nová tak strašná zase není."
Crrrrr
,, takže dobrý den. Vítám vás v novém školním roce. Jistě mě všichni znáte já jsem profesorka Tomsova a budu vás letošní rok ,jako každý jiný, učit dejepis. A počkejte heleme se kdo pak tu je ty jsi nová?" Koukala pani profesorka na mě a přitom se tak divně dívala. ,, ano já jsem nova jmenuji se Amelie". ,, tak super, alespoň dneska zjistíme jak jsi na tom z dejepisem." V hlavě se my začali tvorit ty nejhorší scénáře. Začnu školní rok s 5? Zkazím si pověst už teď na začátku? Odpověděla jsem naprosto jedno značně ,,co". ,, nooo pojď nám před tabuli říct.  co vše tě naučili na minulé škole.  Co jste nestihli? Čím jste skončili? No a jak si na tom prostě pojď nám odříkat poslední látku co jste ve škole probírali." S busicim srdcem jsem šla před tabuli. Nevdela jsem, že druhý den ve škole budu už zkušená však nemám ani učebnice?
   Ahhh usedla jsem po "zkušení" zpátky do lavici.  ,, známku ti radši nedám taková hrůza. S tímhle tě čeká peklo." Uff řekla jsem si. No tak to rok nadierne začal. Poseptala jsem sare do ucha. ,, jo takže já jsem na ni tak hodná nedám ji 5 a ona ještě vyrusuje pojď sednes sem do první lavice ať tě mám pořád na očích." Takové peklo už teď vím, že dejak vážně mít ráda nebudu. První hodina a už je na mne učitelka zasedla. Super