Co se semnou děje,
zamilovaná že bych byla?
Asi mi zle je,
a slzy jsem už lila.
Kytek mám plný práh,
od koho jen jsou?
Už vařím hrách,
myslím nad slzou zlou.
Kdo je on,
ten hodný pán od květin na prahu,
Snad ne tvůj klon,
ty mrtvý lháři a vrahu.
Musím ho najít,
a nebrat si kapesníček se zlou slzou nevěry,
Teď jen kytky zalít,
a uvařit si červené plné lásky a štěstí lektvary.
Kde se skrýváš? potřebuji tě!
