Bylo nebylo. Kdysi dávno mezi námi žili draci. Vždy jsme si mysleli, že jsou to pouhá němá stvoření, ale jedna rasa věděla, že tomu tak není.
Jednoho dne se tato rasa spojila s rasou mocnější než všechny ostatní. Z tohoto spojení vzniklo stvoření...
Nastal den, kdy Sylvaine dosáhla dospělosti. I když Lord Elrond nebyl nijak šťastný z toho, že jeho chráněnka bude vystavena ještě většímu nebezpečí. O kterém zatím nikdo nevěděl a které se ve světe pomalu probouzí.
Lord Elrond nevěděl, že součástí dospělosti krvavých elfů je složit zkoušku, která potvrdí, zda je daný elf opravdu schopný se o sebe postarat. Jelikož ale nezůstal nikdo z její rasy pouze ona. Zbyla jim jediná možnost a to ta, že Sylvaine musí složit zkoušku kterou jí předloží sám osud.
A to nebude trvat příliš dlouho.
Sylvaine se procházel zahradami Roklinky, oblečená ve svém oděvu na cesty. Připravovala se na cestu po Středozemi, aby našla a naplnila svůj osud.
Procházela kolem svého oblíbeného místa vedle velikého dubu, když v tom uslyšela výkřik z lesa. Nezaváhala ani chviličku sebrala se a hned se rozběhla směrem odkud ten výkřik vyšel. Když přiběhla do lesa na místo odkud byl slyšet křik uviděla skřety útočící na malou skupinku elfů, která byla v početní nevýhodě. Skřetů na ně bylo příliš mnoho.
Vydala se jim ihned na pomoc. Začala střílet šípy za běhu, skrytá za hustým porostem a stromy. Každý vystřelený šíp našel svůj cíl. Během boje si elfové všimli, že skřeti ubývají rychleji a začali se během boje rozhlížet a dávat větší pozor na své okolí, protože nevěděli, zda ten, kdo střílí je přítel či nepřítel.
Pomalu se schylovalo ke konci bitvy, když tu náhle jeden skřetí šíp zasáhl jednoho z elfů a ten se okamžitě skácel k zemi. Vzduchem se nesl výkřik „Legolasi!!!!"
V tu chvíli se Sylvaine rozhodla vystoupit z jejího úkrytu a použít její dýky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Skřeti padali k zemi jako shnilá jablka, když si elfové konečně všimli že se osoba skrývající ve stínech přidala začali sledovat hlavně ji a mladého elfa, který ležel v bolestech na zemi a u něj klečel starší elf, který se mu snažil pomoci.
Když poslední skřet padl k zemi Sylvaine se rychle zaměřila na mladého elfa, který ležel na zemi. Nevšímala si, že čím blíže byla mladému elfu tím blíže byli ostatní elfové s namířenými zbraněmi. Pokračovala nadále k ležícímu elfovi. Když k němu dorazila klekla si vedle něj a pořádně si ho prohlédla kvůli jeho zranění.
Šíp byl zabodnutý pár centimetrů od jeho srdce, a právě kvůli tomu velmi rychle ztrácel krev. Sylvaine se podívala na staršího elfa který se na ni chladně díval, ale ona v jeho očích viděla strach a naději. Doufal, že je schopna mu pomoci. A ona schopná byla.
Bez jakéhokoliv slova vytáhla ležícímu elfovi šíp z ramene a začala říkat zaklínadlo:
„[Dii sil, dii star
awaken fin suleyk
bo voth tiid bo back
ofan zu'u wo lost
dii heal fin ahraanne nu
turn dez upside tum
daal fin sizaan
ofan zu'u wo lost dii]"
[Duše, hvězdo má, sílu probouzej, zpět nech běžet čas, co bylo mé mi dej.
Rány zahoj hned, osud převracej, ztracené zas vrať, co bylo mé mi dej.]
Všichni elfové fascinovaně sledovali zahalenou osobu, jak zachraňuje jejich prince. Když kouzlo dořekla, tak se podívala na staršího elfa a hlubším hlasem řekla „Bude v pořádku. Vy však musíte pryč. Další skřeti nebudou daleko. Pojďte se mnou. Zavedu vás do Roklinky. Tam se o vás Lord Elrond postará."
Skupinka elfů nesla jejich prince a zbytek je následoval. Vedla je potichu a bezpečně směrem kde věděla že je Roklinka. Když přišli k bráně Lord Elrond se na ni podíval a řekl „To bylo velice zbrklé a nebezpečné, ale jsem rád že jsi to přežila."
Poté se podíval na elfy za ní a řekl „Vítám tě Králi Thranduile. I tvůj syn je vítán. Co se vám stalo?"
Thranduil odpověděl „Byly jsme přepadeni tlupou skřetů. Tato žena nám pomohla a zachránila Legolase."
Když to dořekl Sylvaine si sundala kápi a masku, ukázala tak Králi Thranduilovi a jeho skupině její tvář.
„Bylo mi ctí Králi Thranduile, ale teď mě omluvte musím jít hledat svůj osud." odvětila.
Načež se Elrond usmál a řekl „Myslím, že jsi část svého osudu již naplnila. Nejsem nadšený z toho, že jsi určitě použila svou moc, ale jsem na tebe pyšný. Tvým činem jsi následovala své srdce a tím i svůj osud. Můžeš tedy odejít do světa, jak jsi již dlouho chtěla."
„Děkuji Lorde Elronde, moc jste mě naučil a také mi velice pomohl. Až přijde čas tak se vrátím." řekla a nasadila si kápi a masku.
Hlasitě zapískala.
Vedle ní se objevilo tmavé stvoření, o kterém Thranduil ani Elrond dlouho neslyšeli.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sylvaine si na Nyx nasedla a vydala se do nitra Středozemě.
