NEOBYČEJNÁ

~5~

Je 13:00 a já jako obvykle nestíhám, ještě jsem se ani pořádně nezeptala, zda mohu s někým slavným jít ven. A ani nevím, co si vzít na sebe a co s vlasy a jaký make-up?! Jo jak říkám, nestíhám. Rychle seběhnu schody a jdu do matčiny kanceláře. Zaťukám a vejdu. "Ahoj, uhm... Víš Mami, někdo mě pozval ven a furt říkáš, že bych si měla hledat kamarády a chodit mezi lidi.. Tak.. Můžu?" Odmlčim se a pak ještě dodám "bez ochranky?" Matka se na mě podívá poměrně pohrdavě. " S kým?" Odvrátí pohled od počítače a naplno mě začne poslouchat "no uhm.. Je to zpěvák.. Je to.. Mateo" Nervózně se podívám a doufám, že bude souhlasit. "Ach zlatíčko, víš moc dobře, že jsem nerada když chodíš s někým bez ochranky. Avšak ovšem když mi naprosto slíbiš, že budeš opatrná, tak tedy budiž. " Pousměje se a už svůj pohled má zase upřený do monitoru "jasně, budu! Díky mami!" Vyběhnu z kanceláře a jdu se rychle chystat.. Co je správné pro to, když vás váš idol a zároveň kluk, pro kterého máte slabost pozve ven? Jsem fakt dost nerozhodná a víte co je nejhorší? Už je 13:40!!! Ve 14:30 pro mě má prý přijet. Dobře už opravdu musím jít něco dělat.
Dám si rychlou sprchu po které si udělám lehký make-up a sepnu vlasy do drdolu. Za outfit jsem nakonec vybrala letní šaty a bílé lodičky. Myslím, že takovým lehkým outfitem se nikdy nic nezkazí.
Jsem hotová a v tu chvíli mi pípne mobil
"Mateoo_" Jsem tu.

usměju se a odcházím z domu, rychle ještě na otce křiknu, že jdu ven a pak už vycházím před vchodové dveře. Před velkou branou ho vidím. Sedí na motorce, má koženou bundu a v ruce helmu. Bože můj opravdu moc mu to sluší! Jen tedy nevím, zda jsem si vzala na motorku správné oblečení, ale vždy byl můj sen jet na motorce.
"Ahoj" Pozdravím ho před branou a obejmu ho. Konečně jsem zase aspoň na chvíli v tom hrejivem objetí. "Ahoj, moc ti to sluší" Usměje se na mě a podává mi helmu "doufám, že se nebojíš motorek, protože nic jiného zatím řídit neumím" Jen přikývnu a obléknu si helmu a nasednu na motorku.
Po chvíli se rozjede a já se ho pevně chytím. Přísahám, že ta jízda je geniální, cítím vítr ve vlasech a víte co je nejlepší? Je to poprvé, co jsem bez ochranky s někým. S někým pro mě tak vzácným. Po chvíli zastaví před nějakou kavárnou. "Doufám, že ti nevadí sladký. Chodím sem často, protože tu nebývá hodně lidí, kteří by nás znali" Usměje se na mě a pomůže mi slézt z motorky. Poděkuji a jdeme ruku v ruce dovnitř. Ani mi nedojde, že stále máme spojené ruce. Ale cítím se opravdu příjemně.
Posadíme se k nejakemu stolu a čekáme na obsluhu "co si dáš? Zvu tě" Kouka na mě s opravdovou upřímnosti. "Nene! Já to rada zaplatím a dám si asi kafe" Usměju se a v tu chvíli započne hádka o tom, kdo bude platit do té doby, než přijde obsluha.
.
Upiju si z kafe a dal si povídám s Mateem, opravdu se oba dobře bavíme, jsem s ním rada a také vím, že s ním jsem v bezpečí, avšak jsem si to pouze myslela..
.
"Zdravím, vy jste ten slavný zpěvák Mateo a o můj bože, vy určitě musíte být dcera prezidentky, dáte nám krátký rozhovor, můžeme vás vyfotit? Jste krásný mladý pár" Přiběhne k nám hromada novinářů, jak se o nás dozvěděli?! Panikarim a podívám se na Matea se strachem v očích, tohle se mi jen tak nestává, tudíž opravdu nevím, co mám dělat.. Takže doufám a spoléhám, že to Mateo zachrání a taky že ano "omlouváme se, ale toto je narušování soukromí, prosím nechte nás být" Chytne mě za ruku a vyběhne se mnou ven "omlouvám se, nečekal jsem, že by tu někdo mohl být.. Nikdy se to nestalo" Je mu to opravdu líto, je to vidět.
Nasedneme oba na motorku. A odjíždíme pryč, pryč od všeho zlého a já se cítím opět bezpečně...