Kapitola 4.

15 3 0
                                    

Dneska v noci se mi zase zdálo o Jungkookovi byl tak milí.Šla jsem dolů v předpokladu že mi už mamka udělala snídani ale místo toho jsem na stole našla dopis:

Dobré ráno Kristin v ledničce máš zmrzlinový pohár spala jsi tak dlouho že jsme šli do centra Paříže na nějaký výlet doufám že ti z toho není smutno na oběd bychom měly být doma.Pusu máma.

Málem jsem radostí tančila.Konečne mám dům pro sebe.Zapla jsem si v telefonu na max blackpink venom a tancovala.Někdo mi volal.Ztuhla jsem.Otočila se .Na telefonu vyzvánělo neznámé číslo.Pomalu a opatrně jsem zvedla telefon a roztřáslým hlasem řekla:Halló tady Kristina Elsnová přejete si?Z telefonu se ozval mužský hlas .Byl to Jimin!Ahoj Jimine!Byla jsem strašně šťastná.Ahoj jak se más Kris(byla to moje přezdívka v Koreji)zeptal se mě.Odpověděla jsem mám se moc dobře, proč voláš, co děláš, je něco nového v Koreji?Měla jsem tolik otázek.Jen klid Kris vlastně se od tvého odjezdu nic nestalo.Bez tebe tu není žádné dobrodružství.Taky jsem smutná.Kéž bych mohla zůstat.Ješťe asi 2 hodiny jsme si povídali.Už bylo 11.A já přemýšlela co bude k obědu.Že by palačinky nebo kuře.Pak jsem obdržela další hovor čekala jsem že to bude Jimin ale byl to JungKook!







































































Život v PařížiWhere stories live. Discover now