2.

242 11 4
                                    

Když jsem se probudila Musa už byla vzhůru "Kde jsi byla včera večer?" zeptá se "Nešlo mi usnout, tak jsem se byla projít" podívá se mi do hlavy "I s Rivenem?" podívá se na mě "Sklapni. A ew, Riven je nechutnej" řeknu a hodím po ní polštář.

Obě se vydáme směrem ke kuchyňce a udělané si kafe, mezitím přijde Stella "Jak se ti spalo u bráchy?" zeptám se "Vtipná... Jako obvykle. Kde je Bloom?" zeptá se "Měla náročnou noc" řeknu "Díky tobě" dodá Musa a podívá se na Stellu "Myslela jsem že spálení nejsou, že je to jen výmysl aby jsme si nestrkali čumák kam nemáme, ale jo existují" řeknu "Vypadal že ji chce zabít" řekne Musa "A co ten prsten?" z pokoje vyjde Bloom "Ta spálená věc ho sebrala" přizná se "Cože?!" křikne "Uklidni se princezno" řeknu "Zaprvé nepoužívej můj titul jako urážku a zadruhé víš vůbec jaký je to průser?" podívá se na Bloom, ještě nějakou chvíli se tam hrotily, jenže mě už to přestalo bavit tak jsem se šla připravit do školy.

První hodina byla se slečnou Dowlingovou, měli jsme jít k nějakému kamennému kruhu a tam na ni čekat.

"Magie se ukrývá v samotných základech přírody. A zde, v našem kamenném kruhu, je zesílena. Nádoba otestuje vaši schopnost tuto magii směrovat. Naučíte se pracovat s různými živly, ale první rok bude ve znamení tohoto, který vás provází od narození. Země" začne říkat různé pojmy "Mysl" podívá se mým a Musiným směrem "Jdeš ty nebo já" zeptám se "Kdo se ptá?" řekne "Já" vstanu a dojdu k nádobě. Začnu se plně soustředit na svou mysl, plně se soustřeď na její barvu a tvar.

Svou moc jsem si představila jako motýla.

Podívám se na Farah "Výborně Hope" potom tam přišla Musa, též ji pochválila

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Podívám se na Farah "Výborně Hope" potom tam přišla Musa, též ji pochválila. Nakonec přestoupila Bloom. Chvíli se nic nedělo, proto vyletělo pár jisker ale jinak nic. Všichni si začali něco šuškat.

"Soustřeď se na pozitivní myšlenky" řekne Farah, chvíli je zase ticho "Co tví rodiče?" řekne Aisha "Mysli na to jak je máš ráda" zase to zkusí "Nefunguje to" "Magie vychází z-" "Emocí. Slyšela jsem. Vím co dělat" Bloom přeruší Farah "To je katastrofa" řekne mi Musa "Nedokážu ti. Můžu jít, prosím?" Všichni začneme odcházet.

(U kluků se dělo to samé co v seriálu)

Riven ještě nějakou chvíli postával u cvičiště a přišla za ním nějaká zrzka. "Číhající hulič, že?" řekne "Nebo Riven" "Tak Riven jo?" "Co chceš?" odtáhne ho pryč "Vypadáš jako někdo kdo má rád adrenalin" řekne "Jo... Proč?" "Chceš se se mnou vloupat do kanclu Dowlingové?" "Počkej... Ne" chce odejít "Tak jinak... Půjdeš tam se mnou jinak řeknu že jsi hulil s dcerou Silvy" Riven zbystří "Hope do toho nepleť" řekne "Dobře, ale půjdeš se mnou do toho kanclu. Jinak se ty i ta tvoje kámoška můžete rozloučit" řekne a odejde.

Já, Aisha a Musa jsme na obědě "Jak vlastně fungují vaše schopnosti?" "S Musou jsme divné takže je naše magie skoro pořád aktivní" řeknu "A to to nejde nějak omezit?" "Ne" odpoví Musa "Naše schopnost je prokletí, ne dar" řeknu "A přeplněné místnosti jsou noční můra" řekne, Muse zfialoví oči "Doris má bolesti" řekne, když hledáme prázdný stůl zbarví se mě "Ten kluk?" zeptá se Aisha "Vyděšený a ve stresu... Ustaraný a nejistý" pokračuju "Spíš ho pálí žáha. Blbě se to rozlišuje" dodá Musa a já jen přikývnu. Musa ucítí něco co já ne "Co je?" zeptá se "S-Sama nevím" odpoví a sedne si je stolu.

"Vím, že máš pro mě slabost" Kde žijí příběhy. Začni objevovat